logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Karel Hynek Mácha

Čtyři fiktivní portréty Máchovy od Mikoláše Alše, Viktora Olivy, Jana Zrzavého a Oldřicha Kulhánka vykazují podivuhodnou blízkost

Čtyři fiktivní portréty Máchovy od Mikoláše Alše, Viktora Olivy, Jana Zrzavého a Oldřicha Kulhánka vykazují podivuhodnou blízkost

Repro Světozor, 1908, č. 1, s. 2, www stránky Akademický antikvariat Kant, www stránky Národní muzeum

Německy psaný záznam o Máchově křtu u Panny Marie Vítězné dne 16. listopadu roku 1810 jménem Ignaz - otec Anton Mácha (1769-1834) byl vyučený mlynář, tehdy stárek ve mlýně Barbory Jungové, matka Marie Anna (1781-1840) byla rozená Kirchnerová a její otec Josef Kirchner byl známý hudebník, varhaník u sv. Mikuláše na pražské Malé Straně

Německy psaný záznam o Máchově křtu u Panny Marie Vítězné dne 16. listopadu roku 1810 jménem Ignaz - otec Anton Mácha (1769-1834) byl vyučený mlynář, tehdy stárek ve mlýně Barbory Jungové, matka Marie Anna (1781-1840) byla rozená Kirchnerová a její otec Josef Kirchner byl známý hudebník, varhaník u sv. Mikuláše na pražské Malé Straně

Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 12

Obraz sv. Jana Křtitele v kapli na Valdštýně je podle Miloslava Novotného a jiných jedinou věrnou podobou básníkovou, započatou v roce jeho smrti a dokončenou rok po ní

Obraz sv. Jana Křtitele v kapli na Valdštýně je podle Miloslava Novotného a jiných jedinou věrnou podobou básníkovou, započatou v roce jeho smrti a dokončenou rok po ní

Repro M. Novotný, Portrét Karla Hynka Máchy (1936), frontispis a B. Vavroušek, Literární atlas československý, 1 (1932), s. 106

Ludvík Vaculík s Máchovou básní Múze usíná, i když je nepřeložitelná

Ludvík Vaculík s Máchovou básní Múze usíná, i když je nepřeložitelná

Repro Lidové noviny, 5. 5. 2009, s. 14, Poslední slovo L. Vaculíka

Webová anonce na antologii, zahrnující i můj překlad Máchovy německé básně "O Muse"

Webová anonce na antologii, zahrnující i můj překlad Máchovy německé básně "O Muse"

Repro www stránky nakladatelství Prostor, (c) Karel Husák

Jeho osvědčení o zápočtu z heraldiky na pražské univerzitě s datem 7. srpna roku 1833

Jeho osvědčení o zápočtu z heraldiky na pražské univerzitě s datem 7. srpna roku 1833

Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 13

Cestovní pas z roku 1834, platný na dva měsíce

Cestovní pas z roku 1834, platný na dva měsíce

Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 23

Mapka k Máchově cestě do Itálie a popis její jihočeské části

Mapka k Máchově cestě do Itálie a popis její jihočeské části

Repro J. Čáka, Poutník Mácha (1975), s. 74-76

Podle pasáže z rozhovoru s českobudějovickým vysokoškolským profesorem a prachatickým rodákem Daliborem Turečkem Mácha v Budějovicích na cestě do Itálie ztropil nejasnou výtržnost

Podle pasáže z rozhovoru s českobudějovickým vysokoškolským profesorem a prachatickým rodákem Daliborem Turečkem Mácha v Budějovicích na cestě do Itálie ztropil nejasnou výtržnost

Repro Host, 2010, č. 6, s. 20

Boží muka před původní městskou branou v Rožmberku nad Vltavou na ilustraci Eduarda Herolda z monografie "Der Böhmerwald" (1860) od Wenziga a Krejčího, v pozadí hrad a kulatá věž zvaná Jakobínka, zmíněná v deníku Máchově z cesty do Itálie jako "Jagewiner Turm"

Boží muka před původní městskou branou v Rožmberku nad Vltavou na ilustraci Eduarda Herolda z monografie "Der Böhmerwald" (1860) od Wenziga a Krejčího, v pozadí hrad a kulatá věž zvaná Jakobínka, zmíněná v deníku Máchově z cesty do Itálie jako "Jagewiner Turm"

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 195

Vysvědčení z právnické fakulty vystavené s datem 6. srpna roku 1836 - v noci z 5. na 6. listopadu toho roku, tedy 3 měsíce nato, Mácha umírá

Vysvědčení z právnické fakulty vystavené s datem 6. srpna roku 1836 - v noci z 5. na 6. listopadu toho roku, tedy 3 měsíce nato, Mácha umírá

Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 13

Kramářský tisk (1837) o loupežném vrahovi Bramkeovi, soukenickém tovaryši, pracujícím i v Nové Bystřici, na jehož listopadovou popravu roku 1836 v Litoměřicích se prý Mácha těšil

Kramářský tisk (1837) o loupežném vrahovi Bramkeovi, soukenickém tovaryši, pracujícím i v Nové Bystřici, na jehož listopadovou popravu roku 1836 v Litoměřicích se prý Mácha těšil

Repro Grand Biblio, 2010, č. 11-12, s. 36

Jeho vybrané básně přeložil a roku 1862 v Praze vydal Alfred Waldau (vl. jm. Josef Jarosch), německy mluvící právník a důstojník rakouské armády, narozený rok po Máchově skonu a zesnulý jako c.k. notář v Žacléři roku 1882

Jeho vybrané básně přeložil a roku 1862 v Praze vydal Alfred Waldau (vl. jm. Josef Jarosch), německy mluvící právník a důstojník rakouské armády, narozený rok po Máchově skonu a zesnulý jako c.k. notář v Žacléři roku 1882

Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 61

Pár dní před smrtí napsal nastávající ženě německý dopis, který podepsal "Igz.", tj. Ignatz

Pár dní před smrtí napsal nastávající ženě německý dopis, který podepsal "Igz.", tj. Ignatz

Repro Pátek : Lidové noviny, 2016, č. 16, s. 20

Německý záznam litoměřické matriky o Máchově skonu, uvádějící jako příčinu skonu dávení spojené s průjmem, tj. choleru

Německý záznam litoměřické matriky o Máchově skonu, uvádějící jako příčinu skonu dávení spojené s průjmem, tj. choleru

Repro Rodopisná revue, podzim 2006, s. 10

Úmrtní list Máchův, vystavený Dr. Pilzem v listopadu 1836 v tehdy převážně německy mluvících Litoměřicích, rodišti jiného snivce a milovníka "českých lesů" Alfreda Kubina

Úmrtní list Máchův, vystavený Dr. Pilzem v listopadu 1836 v tehdy převážně německy mluvících Litoměřicích, rodišti jiného snivce a milovníka "českých lesů" Alfreda Kubina

Repro Host, 2010, č. 6, s. 14

Původní jeho hrob v tehdy převahou jazykově německých Litoměřicích, odkud byly v říjnu osudného roku 1938 převezeny básníkovy ostatky do Prahy

Původní jeho hrob v tehdy převahou jazykově německých Litoměřicích, odkud byly v říjnu osudného roku 1938 převezeny básníkovy ostatky do Prahy

Repro I. Mudrová, Tajnosti českých hřbitovů (2013), s. 13

Průvodčí pas Máchových pozůstatků, vystavený v dubnu roku 1939 v tehdy už "říšskoněmeckých" Litoměřicích německým knězem pro převoz na pražský Vyšehrad

Průvodčí pas Máchových pozůstatků, vystavený v dubnu roku 1939 v tehdy už "říšskoněmeckých" Litoměřicích německým knězem pro převoz na pražský Vyšehrad

Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 99

Sádrový odlitek Máchovy lebky a podoba básníka, na jeho základě vytvořená, jak jsou vystaveny v domě Máchova úmrtí...

Sádrový odlitek Máchovy lebky a podoba básníka, na jeho základě vytvořená, jak jsou vystaveny v domě Máchova úmrtí...

Repro www stránky Hrady.cz, (c) Karel Husák

... a rudě podšitý plášť, kterým ohromoval budějovické měšťany cestou do Itálie, rovněž v litoměřické expozici

... a rudě podšitý plášť, kterým ohromoval budějovické měšťany cestou do Itálie, rovněž v litoměřické expozici

Repro www stránky Hrady.cz, (c) Karel Husák

Číslo literárního časopisu Host, věnované v roce 2010 Máchovu výročí, přineslo informaci o elektronické knize Kohoutí kříž a jejích tvůrcích

Číslo literárního časopisu Host, věnované v roce 2010 Máchovu výročí, přineslo informaci o elektronické knize Kohoutí kříž a jejích tvůrcích

Repro Host, 2010, č. 6, obálka a s. 57-58

vlastní článek

Na štítu kaple "Na Čihadle" při vrchu Dubík (Eichberg) mezi Českým Krumlovem a Větřním, zřízené v roce 1814 knížetem Josefem Adamem ze Schwarzenberka vedle poustevny z roku 1750, dnes již nedochované, býval podle popisu k tomuto snímku stejně jako na oné hospodě z Máchova "šumavského" textu nápis, znějící v němčině: "Herr bleibe bei uns, denn es wird Abend"

Na štítu kaple "Na Čihadle" při vrchu Dubík (Eichberg) mezi Českým Krumlovem a Větřním, zřízené v roce 1814 knížetem Josefem Adamem ze Schwarzenberka vedle poustevny z roku 1750, dnes již nedochované, býval podle popisu k tomuto snímku stejně jako na oné hospodě z Máchova "šumavského" textu nápis, znějící v němčině: "Herr bleibe bei uns, denn es wird Abend"

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Othmara Hanke, Puchenau)

TOPlist