logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HORST LÖFFLER

Dahoamt?


Hoam? - Dahoamt?
Was is denn des?
I(ch) kenn 's nit -
nur vom Red'n.
Wia 's mi(ch) hab'nt furtg'jagt
- von dahoamt -
bin i(ch) grad fünf Jahr alt g'wen.

Mei Schwester vierzehn Tag,
ni(ch)t mehr -
so hab'nt 's uns furtg'jagt -
von dahoamt.
Und heit?
Is epper heit wer da,
den des Ding no(ch) daboarmt?

I(ch) frag a(uc)h nit danach,
i(ch) nit!
I(ch) brauch' neamt,
den 's daboarmt.
I(ch) brauch' near oans,
ob 's passt, ob nit:
I(ch) brauch near mei Dahoamt!

Doma?


Domov? Být doma?
Co je to vlastně?
Neznám to
jinak než z doslechu.
Když mě vyhnali
tam z domova,
bylo mi právě pět let.

Sestřičce bylo čtrnáct dnů,
ne víc -
když nás vyhnali
tam z domova.
A dnes?
Je tu snad ještě dneska někdo,
koho ta věc bere u srdce?

Po tom se ale vlastně neptám,
já ne!
Nepotřebuju nikoho,
koho by to snad mělo nějak rozčilovat.
Potřebuju jen jedno,
ať se to patří, či ne:
potřebuju jen mít svoje doma!

Slovníček: dahoamt = doma, vom Red'n = z řečí, z vyprávění, z doslechu, furtg'jagt = vyhnán, epper = snad, daboarmt = rozčiluje, vzrušuje, bere u srdce, neamt = nikdo, near = jen

Ob du das verstehst?


Sie habnt ma 's erlaubt:
Af Bsuach derf i fohrn.
Wann i zahl, was' verlangan,
aft derf i amol hoam.

In Krummau han ma gstandn,
in Prachatitz gewn -
is des hiatzt mei Hoamat?
I g'spür 's jo so weng!

Und do (ch) han i 's g'fundn,
ganz stark an dem Tag.
Af omal is' dogwen,
af oans, af oan Schlag.

Wia n af an Friedhof bin g'standn,
vull Gros, vull Unkraut, und Stoa;
wia i die Nam' durcht han g'lesn -;
obst verstehst, wos i moa (n)?

Jestlipak rozumíš?


Dovolili to:
směl jsem domů jet.
Když jsem zaplatil, směl jsem
zas jednou na chvíli zpět.

V Krumlově jsem se stavil,
zajel do Prachatic -
tohle že je můj domov?
Já necítil málem nic.

A přeci jsem ho našel
jak den a jeho jas.
Náhle jsem věděl: jsem doma
zčistajasna a vráz.

To jsem na hřbitově stanul,
v houští a býlí stál kříž;
i jméno jsem na něm četl:
jestlipak rozumíš?

Böhmerwäldler Jahrbuch 1969, s. 136

Im Wald is 's stad


Im Wald is 's stad,
ganz hoamli stad -
da Schnee
hat Bach und Stoa vawaht,
koa Asterl rüahrt si(ch),
wia im Tra(u)m
steht jede Staud'n,
steht Ba(u)m für Ba(u)m.

Doch lus!
Ganz hoamli hört ma
s'Wasserl rinna
vom Woldbach
unterm Schnee tuif drinna.
Ma(n) hört 's,
wia's murmelt und
wia 's rinnt,
wia 's unterm Schnee
sein Weg wohl find't!
S' is do(ch) a Leb'n
im stad'n Wald,
is 's draußt a g'fror'n
und bitter kalt.

Und wann des Früihjahr
d' Wärm dann bringt,
dann wirst es sehgn,
wia s' Bacherl springt.
Dann hörst des Rausch'n
von die Bam,
die aufg'wacht san
vom Wintertra(u)m.
Dann wirst a(u)ch hör'n,
wia d' Vögerl singen,
wirst seh'gn, wia Has
und Rehlan springen.

Aber hiatzt is 's stad,
ganz hoamli stad:
Der Schnee hat Bach
und Stoa vawaht!

Les celej ztich'...


Les celej ztich',
tak divně ztich' -
potok
i skálu zavál sníh.
Bez pohnutí
je keř i strom,
stojej tu spolem
ve snu tom.

Co to
řine se přesto
tajemně
pod ledy
hloub tam u země?
Je slyšet,
jak zurčí a
se nedá,
jak pod sněhy
proud cestu hledá!
Les zticha žije
znova, zas a zas,
aťsi ho svírá
chlad a mráz.

A když ho zjara
slunko začne hřát,
pak vidíš potok
všecek povokřát.
Rozšumí stromy
nově přišlá vesna,
probudí lesy
ze zimy jak ze sna.
Můžeš pak ptáčka
znova slyšet pět,
zajíce, srnčí
v skoku uvidět.

Teď les však ztich',
tak divně ztich':
potok i skálu
zavál sníh.

Slovníček: stad = tichý, hat vawaht = zavál, hoamli = tajemně, divně, Stoa = kámen, skála, Asterl = větvička, lus! = co to? rinna = řinout, tuif drinna = hluboko vespod, draußt a g'fror'n = navrch zmrzlý, sehgn = vidět, Rehlan = srnčí, hiatzt = nyní, teď

Mei Sprach


Mei Sprach is a sou
wia mei Muatta hot g'red't:
koa Wörterl is anders -
hab'n ja oft gnua(g) z'samm g'redt.

Mei Sprach, des bin i(ch),
wia die Berg und der Wald -
ohne sie wurd' i(ch) fremd mir,
wia ohne Berg, ohne Wald.

Und wann i(ch) a Wörtl
wia die meinig'n red'n hör-
dann geht ma mei Herz auf,
weil i(ch) d' Hoamat drin hör!

Moje řeč


Moje řeč je ta,
co jí maminka hovořila:
ani slovíčko jinak -
než když tu ještě s námi byla.

Moje řeč, to jsem já,
jako ta hora, jak ten les -
bez ní bych byl si cizí,
nebyly by ty hory ani les.

A když jen slůvko
tý mojí řeči se rozezní -
až k srdci jde mi,
to domov slyším v ní!

Slovníček: hot g'red't = hovořila, Wörterl, Wörtl = slovíčko, slůvko, oft gnua(g) z'samm = dost často spolu, die meinig'n = té mé vlastní

Milí šumavští krajané!


Šéfredaktor "Glaube und Heimat" mě jako referenta spolkového představenstva Sudetoněmeckého krajanského sdružení pro práci s tiskem a s veřejností (v originále "als den Referenten für Presse- und Öffentlichkeitsarbeit im Bundesvorstand der Sudetendeutschen Landsmannschaft" - pozn. překl.) poprosil o to, abych se Vám, poněvadž jsem přece "auch ein Böhmerwäldler" (tj. "také německý Šumavan" - pozn. překl.), krátce představil - a já té prosbě rád vyhovuji.
Narodil jsem se roku 1940 v Horní Plané (Oberplan) na řece Vltavě (Moldau). Moji rodiče byli knihkupec Alois Löffler a jeho žena Paula, roz. Sturanyová z Bližší Lhoty (Vorderstift). Po vyhnání jsem vyrůstal v oblasti Bavorského lesa u Pasova (Passau), v Pasově jsem také navštěvoval tehdejší tamní vyšší reálku (Oberrealschule), dnešní Gymnázium Adalberta Stiftera (Adalbert-Stifter-Gymnasium). Poté, co jsem absolvoval vojenskou službu (naposledy jsem sloužil ve Freyungu), dal jsem se na studium zemědělské teorie a praxe, což mě vyhnalo z Bavor do Bádenska-Württemberska, kde dosud žiji. Chtěl jsem se stát sedlákem, ale poněvadž to dnes není už tak jednoduchá věc, dal jsem se jako vzdělávací referent (Bildungsreferent) na mimoškolní výchovu mládeže (außerschulische Jugendbildung). Dnes mám svobodné povolání novináře a jsem činný i v oblasti vzdělávání dospělých.
Už jako děcko jsem se zapojil do řad Böhmerwaldjugend a později jsem byl po deset let odpovědný za veškerou vyhnaneckou práci s mládeží v Bádensku-Württembersku (jako zemský předseda DJO /dnes Deutsche Jugend in Europa - pozn. překl./). Poté, co jsem tuto funkci složil, dal jsem se k dispozici SL (tj. Sudetoněmeckému krajanskému sdružení - pozn. překl.), byl jsem zvolen jako jeden ze tří bádensko-württemberských poslanců do Sudetoněmeckého spolkového sněmu (Sudetendeutsche Bundesvesammlung) a rok nato také do bádensko-württemberského zemského představenstva SL. Tam mi také jako zastupujícímu zemskému předsedovi příslušela oblast organizace, tisku a mladé i střední generace. Roku 1985 konečně jsem byl povolán k už zmíněné funkci referenta spolkového představenstva SL pro práci s tiskem a s veřejností. Jako takový jsem např. zodpovědný za práci s tiskem při Sudetoněmeckém dni (beim Sudetendeutschen Tag), vedu nově založený "Sudetoněmecký tiskový klub" (Sudetendeutscher Presseklub) a tiskové semináře v Heiligenhofu, i jinak pak vykonávám všechno to, co se nějak týká práce s tiskem a s veřejností ve prospěch nás sudetských Němců.
Můj srdečný pozdrav platí Vám všem jako mým užším krajanům, neboť Šumavan zůstane vždycky Šumavanem.

Váš Horst Löffler


Glaube und Heimat, 1987, č. 6, s. 5-6

P.S. Jsou opravdu Šumavané "užšími" krajany sudetoněmeckého "etnika"? Pokud je tomu tak, byla ta skutečnost stvrzena především českým poválečným odsunem, který "zpět do Říše" poslal všechny, kdo předtím obývali po staletí navzájem tak odlišné okrajové oblasti Čech, Šumavu pak odlišnou od těch ostatních zejména osudem, který ji po "odsunu" čekal.

In der Mitte der Nacht


In der Mitte der Nacht
schreckend aufgewacht,
fühlt' ich dich nah -

du atmest leise
auf traumferner Reise -
und warst doch da.

Meine Hände ertasten
ohne eilendes Hasten
mir liebes Gesicht,

spüren Antwort im Traume,
aus unendlichem Raume,
lassen dich nicht.

In der Mitte der Nacht
schreckend aufgewacht
wußt' ich dich nah...

Vprostřed noci


Vprostřed noci v snách
probudil mě strach,
bylas však blízko mne -

Tak tichý byl tvůj dech
ve snových přístavech -
leželas přesto zde.

Dotýkal jsem se dlaní
beze spěchu, co raní,
tváře, kterou mám rád.

Tvé oči, které spaly,
odpověď z noční dáli
mi neuměly dát.

Vprostřed noci v snách
probudil mě strach,
vím jen, žes blízko mne...

Winternacht*


S 'Land liegt ruhi (g)
stad und dunkel,
und über eahm
das Sterngefunkel.

Es ist a b'sondre
Zauberpracht,
a so a
helle Winternacht.

Herunt ' da Schnee,
und ob'n die Stern:
i (ch) hab a solche
Nacht arg gern!

I (ch) steh und schau,
und s' Herz wir weit,
und spürt a Stückl
Ewigkeit.

Zimní noc


Zem leží klidná,
temná, tichá,
a nebe nad ní
v hvězdách dýchá.

Divná to krása
kolem nás,
zimní noc
šíří všudy jas.

Na zemi sníh,
výš hvězdný řad:
vím jenom, že tu
noc mám rád.

V srdci cítím,
že nejsem sám -
že kus věčnosti
v sobě mám.

...und eine stille, besinnliche Zeit, s. 14

Narodil se 10. března 1940 v Horní Plané (Oberplan) a vrací se tam, kde spatřil světlo světa i Adalbert Stifter, s pokornou láskou chlapce, který musel to místo ve svých pěti letech s rodiči opustit v sotva školním věku. Česky by se to rodové příjmení řeklo vlastně Lžičař - otec, hornoplánský knihkupec Alois (Luis) Löffler se tak ostatně, jak jsem si dal definitivně potvrdit Rupertem Esslem až na podzim roku 1998, jmenoval do záboru Sudet léta Páně 1938 a dědeček, který nosil to původní příjmení až do smrti, se prý dobře německy nikdy ani nenaučil. Gymnázium mladý Löffler absolvoval v Pasově a nastoupil pak tříletou vojenskou službu v bundeswehru. Ve studiích pokračoval na zemědělské vysoké škole v Bádensku-Württembersku. Závěrečnou státní zkoušku doplnil ještě několika semestry volného studia na univerzitách v Hohenheimu a v Tübingen. Jeho cíl, totiž stát se samostatným sedlákem, se z finančních důvodů bohužel nemohl uskutečnit a tak se věnoval po celých čtrnáct let jako vzdělávací referent mimoškolní práci s mládeží, později jako docent i vzdělání dospělých. Byl činný i jako svobodný žurnalista a po mnohaleté aktivitě v sudetoněmeckém hnutí mladých byl v roce 1983 poprvé a pak i znovu zvolen do sudetoněmeckého exilového parlamentu. Roku 1985 byl povolán do spolkového předsednictva Sudetoněmeckého krajanského sdružení jako referent pro styk s tiskem a s veřejností. Je autorem několika politických prací a také drobného "vánočního" svazku básní a próz "... und eine, stille, besinnliche Zeit" z roku 1991, z něhož také pocházejí dvě z našich ukázek. Sluší ještě poznamenat, že už po několik let se Horst Löffler věnuje organizování pravidelných každoročních Hornoplánských rozprav, vždy na jiné zadané téma česko-německých vztahů, a založil nejen pro ten účel v rodné Horní Plané spolek "pro studijní a vzdělávací centrum v evropském duchu", nazvané ve znamení Vítkovy pětilisté růže jak jinak než Adalbert-Stifter-Zentrum. A také musím ještě uvést předchozí větu do minuléjo času: Horst Dietger Löffler, jak je na "svém" parte uveden celým jménem, zemřel ve Stuttgartu 19. prosince roku 2015. Odešel za svou hvězdou těsně před Vánocemi.

- - - - -
* Horní Planá

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Parte s jeho vlastními slovy: "Musíš-li kormidlovat, nemiř přídí své lodi ke směrnému bodu, nýbrž hleď na hvězdu před sebou."
Nekrolog na stránkách rakouského krajanského listu
Jeho obsáhlý nepodepsaný nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku
Jeho otec Alois, narozený v Horní Plané 8. prosince 1908, zemřel ve Spolkové republice 9. prosince 1986
Inzerát otcova knihkupectví v Bad Hals u Pasova z roku 1950

zobrazit všechny přílohy

TOPlist