logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FANNY LINDAUEROVÁ

S dětmi mateřské školy v Lipanovicích (Linden) roku 1931a paní učitelkou Franziskou Bellmannovou je ona ta s copánky ve třetí řadě napravo

S dětmi mateřské školy v Lipanovicích (Linden) roku 1931a paní učitelkou Franziskou Bellmannovou je ona ta s copánky ve třetí řadě napravo

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 307

O ní na stránkách krajanského měsíčníku

O ní na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 7, s. 40-41

S Margarete Knofovou

S Margarete Knofovou

Repro Hoam!, 2002, č. 11, s. 78

S dárkem na rozloučenou s funkcí dopisovatelky rodácké rubriky krajanského měsíčníku, kterou vedla přes 16 let

S dárkem na rozloučenou s funkcí dopisovatelky rodácké
rubriky krajanského měsíčníku, kterou vedla přes 16 let

Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 9/10, s. 39

Její bratr Jakob, ročník 1909, který padl 30. listopadu 1943 u města Gorodok na sever od Vitebska (dnešní Bělorusko)

Její bratr Jakob, ročník 1909, který padl 30.
listopadu 1943 u města Gorodok na sever od
Vitebska (dnešní Bělorusko)

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Její bratr Johann, zesnulý v Ehenkirchen roku 2000 ve svých 90 letech

Její bratr Johann, zesnulý v Ehenkirchen
roku 2000 ve svých 90 letech

Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 2, s. 52

Její bratr Josef, ročník 1914, na snímku z fotoatelieru Seidel, datovaném 14. července 1939

Její bratr Josef, ročník 1914, na snímku z fotoatelieru
Seidel, datovaném 14. července 1939

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Její otec Adalbert Lindauer na snímku z téhož atelieru, datovaném 28. února 1939

Její otec Adalbert Lindauer na snímku z téhož atelieru, datovaném 28. února 1939

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Podle záznamu ve strýčické matrice z deseti dětí Adalberta Lindauera a Kathariny, roz. Doschko, je ona ta nejmladší, sourozenci Maria Magdalena (Leni) a Franz jsou zachyceni i na následujícím snímku se skupinou ochotníků

Podle záznamu ve strýčické matrice z deseti dětí Adalberta Lindauera a Kathariny, roz. Doschko, je ona ta
nejmladší, sourozenci Maria Magdalena (Leni) a Franz jsou zachyceni i na následujícím snímku se skupinou ochotníků

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodný statek čp. 13 v Záboří

Rodný statek čp. 13 v Záboří

Rodný statek čp. 13 v Záboří

Foto Ivo Kareš

Plánek Záboří se statkem čp. 13 při silnici na Holašovice a Lipanovice

Plánek Záboří se statkem čp. 13 při silnici na Holašovice a Lipanovice

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 160

Záboří na leteckém snímku - její rodné stavení vidíme s tmavší střechou při výjezdu
z návsi v levé dolní části snímku

Záboří na leteckém snímku - její rodné stavení vidíme s tmavší střechou při výjezdu
z návsi v levé dolní části snímku

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 158

Záboří - foto Josef Seidel

Záboří - foto Josef Seidel

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Ochotníci před budovou zv. "Theresianum" ve Strýčicích v kostýmech z představení hry "Das Trauringel" (tj. "Snubní prstýnek"), ve druhé řadě první zprava stojí Franz Lindauer a v téže řadě napravo od děkana Eberharda Wintera i Leni Lindauerová, oba ze Záboří

Ochotníci před budovou zv. "Theresianum" ve Strýčicích v kostýmech z představení hry "Das Trauringel"
(tj. "Snubní prstýnek"), ve druhé řadě první zprava stojí Franz Lindauer a v téže řadě napravo od děkana
Eberharda Wintera i Leni Lindauerová, oba ze Záboří

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 1, s. 36

Dům, kdysi zvaný "Theresianum", obývaný dnes českým knězem (stará fara je
včetně hospodářských budov zpustlá, viz i Matthäus Kraupatz)

Dům, kdysi zvaný "Theresianum", obývaný dnes českým knězem (stará fara je
včetně hospodářských budov zpustlá, viz i Matthäus Kraupatz)

Dům, kdysi zvaný "Theresianum", obývaný dnes českým knězem (stará fara je
včetně hospodářských budov zpustlá, viz i Matthäus Kraupatz)

Foto Ivo Kareš a Jan Mareš

Série vzácných snímků z uvedení strýčické "Christkindlspiel" na přelomu roku 1932 a 1933

Repro Glaube und Heimat, 1995, č. 1, s. 42 a A. Milz, Das Christkindlspiel der Stritschitzer Sprachinsel (1939), obr. příl.

Lidový kroj ze Strýčicka z třicátých let 20. století

Lidový kroj ze Strýčicka z třicátých let 20. století

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 130

TOPlist