logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL FRANZ LEPPA

Repro Wäldlerkalender 1926, fot. příl.

Repro www stránky literární výstavy
Místa setkávání

Repro Hoam!, 1986, č. 10, s. 556

Silueta vystřižená W. Schröderem

Silueta vystřižená W. Schröderem

Repro Die Mundartdichtung aus
dem Böhmerwald (1981), fot. příl.

Sedí tu uprostřed vedle Hanse Schreibera na učebním kurzu tzv. "Volkshochschule", tj. "lidové univerzity" v Lázních sv. Markéty u Prachatic roku 1921 zachycen fotografií, doprovázející pamětnický text Josefa Berause o této akci

Sedí tu uprostřed vedle Hanse Schreibera na učebním kurzu tzv. "Volkshochschule", tj. "lidové univerzity" v Lázních sv. Markéty u Prachatic roku 1921 zachycen fotografií, doprovázející pamětnický text Josefa Berause o této akci

Repro Hoam!, 1968, č. 1, s. 7

Záznam v českobudějovické matrice dokládá, že se narodil v Nové ulici čp. 5 učiteli Adalbertu Leppovi (synovi Josefa Leppy, mlynáře v Běleni (namísto Wieles je tu chybně psáno Willes a chybí údaj, že u čp. 13 jde o "Lojzův mlýn" /Loymühle či Loismühle/, a Marie, roz. Zelenkové, z národnostně českých Hradčan /dnes část obce Bošice, okr. Prachatice/) a jeho ženě Marii, roz. Sedlmayerové (dceři Karla Sedlmayera, ševce v Budějovicích, a Alžběty, roz. Stráské, z Trhových Svinů)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Takto zapsal své rodiště do obsahu antologie Volk und Leben

Takto zapsal své rodiště do obsahu antologie Volk und Leben

Repro Volk und Leben (1935), s. 312

Z těchto dvou záznamů kájovské křestní matriky o narození dvou dětí jeho strýce a zdejšího učitele Franze Leppy, narozeného ještě v Lojzově mlýně u Běleně, vysvítá i to, že babička, roz. Zelenková, byla z Hradčan v okr. Prachatice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Leppův básnický pozdrav turnerskému spolku v Českém Krumlově k 50. jubileu jeho založení

Repro Festschrift des Deutschen Turnvereines 1874 in Böhmisch-Krumau
aus Anlass der Feier des fünfzigjährigen Bestandes (1924), obálka a s. 4

Českobudějovická policejní přihláška z období 2. světové války

Českobudějovická policejní přihláška z období 2. světové války

Repro Státní okresní archiv České Budějovice

Celá strana německého budějovického listu byla ve válečném roce 1943 věnována jeho padesátinám, k nimž mu byla udělena kulturní cena města - bizarním detailem téže strany je zpráva o novém německém označení Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou jedním jménem "Frohenbruck"

Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 7, s. 6

Významné svědectví o jeho útěku z Českých Budějovic přes Ulrichsberg v Mühlviertelu do bavorského Weißenburgu, jak je sestavila z časopiseckých materiálů raných padesátých let Dr. Margarete Sedlmeyerová

Repro z daru Margarete Sedlmeyerové

V místech, kde se narodil, stojí dnes
literární kavárna "Měsíc ve dne"

V místech, kde se narodil, stojí dnes
literární kavárna "Měsíc ve dne"

Foto Jan Mareš

Leppův hrob ve Weissenburgu na snímku
z roku 1996

Leppův hrob ve Weissenburgu na snímku
z roku 1996

Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 8, s. 17

Záhlaví časopisu Der Waldbrunnen (1922-1924), který redigoval - autorem kresby je Reinhold Koeppel, podepsaný na stuze s názvem (viz i Karl Eissner von und zu Eisenstein]

Záhlaví časopisu Der Waldbrunnen (1922-1924), který redigoval - autorem kresby je Reinhold Koeppel, podepsaný na stuze s názvem (viz i Karl Eissner von und zu Eisenstein]

Obálky dvou vydání jedné knihy (první v budějovické Moldavii, to druhé už vyšlo v Pasově v nakladatelství M. Waldbauer)

Obálky dvou vydání jedné knihy (první v budějovické Moldavii, to druhé už vyšlo v Pasově v nakladatelství M. Waldbauer)

Obálka čtvrtého vydání (1942, Adam Kraft Verlag) jeho novely, na níž ho ke Stifterovi přiřazuje recenze ústředního orgánu NSDAP Völkischer Beobachter (po válce vyšla Antonia znovu až v roce 1956)

Obálka čtvrtého vydání (1942, Adam Kraft Verlag) jeho novely, na níž ho ke Stifterovi přiřazuje recenze ústředního orgánu NSDAP Völkischer Beobachter (po válce vyšla Antonia znovu až v roce 1956)

Titulní list (1936) knihy vydané také nakladatelstvím Adam Kraft

Titulní list (1936) knihy vydané také nakladatelstvím Adam Kraft

Obálka (1962) jeho čtyřicet let předtím vyšlé sbírky ve druhém, rozšířeném vydání, uskutečněném s podporou Spolkového ministerstva pro vyhnance, uprchlíky a poškozené válkou

Obálka (1962) jeho čtyřicet let předtím vyšlé sbírky ve druhém, rozšířeném vydání, uskutečněném s podporou Spolkového ministerstva pro vyhnance, uprchlíky a poškozené válkou

Jeho báseň utěšovala v prvním ročníku Sudetendeutsche Zeitung o Vánocích 1951 vyhnané krajany

Jeho báseň utěšovala v prvním ročníku Sudetendeutsche Zeitung o Vánocích 1951 vyhnané krajany

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1951, č. 38, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Jeho působivá próza o stesku po domově líčí příběh rodáka ze šumavské Běleně kdesi ve Venezuele 18. století a zmiňuje na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení i "Loimühle"

Jeho působivá próza o stesku po domově líčí příběh rodáka ze šumavské Běleně kdesi ve Venezuele 18. století a zmiňuje na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení i "Loimühle"

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1952, č. 45, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Tady je báseň věnovaná Šumavskému muzeu v Pasově celá (úvodní čtyřverší by znělo asi takto:
Co ztratili jsme, naše srdce kruší,
nevyváží to zlato, aniž drahokam!
Na tomto místě útěchu přej duši
jak zoufalec, když uvítá jej chrám.)

Tady je báseň věnovaná Šumavskému muzeu v Pasově celá (úvodní čtyřverší by znělo asi takto:
Co ztratili jsme, naše srdce kruší,
nevyváží to zlato, aniž drahokam!
Na tomto místě útěchu přej duši
jak zoufalec, když uvítá jej chrám.)

Repro Hoam!, 1954, č. 7, s. 5

Z otcova dětství v Loimühle čerpá drobná povídka "Čtyřlístek", uveřejněná stejně jako báseň o "ptáčkovi ze stráně" v dětské příloze Sudetendeutsche Zeitung, nazvané "Kondor" podle prvotiny Adalberta Stiftera

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 19, příloha Kondor č. 5, s. 34 a 36 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Tzv. "Pëj-Häusl" u "Lojzova mlýna"

Tzv. "Pëj-Häusl" u "Lojzova mlýna"

Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 4, s. 15

Recenze nového vydání jeho novel na stránkách Sudetendeutsche Zeitung v srpnu 1955

Recenze nového vydání jeho novel
na stránkách Sudetendeutsche Zeitung v srpnu 1955

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 34, s. 8
(Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-
Bestellung
)

Dvě jiné jeho básně pro děti z téže přílohy

Dvě jiné jeho básně pro děti z téže přílohy

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 32, příloha Kondor č. 8, s. 60 a 61 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Jeho osobní vzpomínka z časů vyhnání na stránkách Sudetendeutsche Zeitung o Dušičkách roku 1955

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 44, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Constanze Sedlmeyerová, manželka Karla Adalberta Sedlmeyera, líčí v této vzpomínce na stránkách krajanského časopisu setkání s Leppou v červnu 1945, kdy byli oba nasazeni jako pomocní dělníci při zednických pracech v českobudějovické elektrárně

Constanze Sedlmeyerová, manželka Karla Adalberta Sedlmeyera, líčí v této vzpomínce na stránkách krajanského časopisu setkání s Leppou v červnu 1945, kdy byli oba nasazeni jako pomocní dělníci při zednických pracech v českobudějovické elektrárně

Repro Hoam!, 1958, č. 3, s. 24-25

Medailon na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení

Medailon na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1993, č. 14, s. 8

Titulní list a text separátu s rozborem Leppovy básně "Die Heimkehr des Paracelsus" z roku 1950, jehož autorkou je Dr. Margarete Sedlmeyerová

Titulní list a text separátu s rozborem Leppovy básně "Die Heimkehr des Paracelsus" z roku 1950, jehož autorkou je Dr. Margarete Sedlmeyerová

O starém českém mlynářském rodu Lepů (Leppů) píše na stránkách Rodopisné revue Miloslav Trnka i s odkazem na Kohoutí kříž

Repro Rodopisná revue on-line, 2015, č. 33, s. 12

Místa, kde stával Lojzův mlýn u Běleně (při silnici vlevo na Všímarském potoce, nic jiného tu podle mapy dál k Vltavě neteče), na leteckých snímcích z let 1952 a 2008Místa, kde stával Lojzův mlýn u Běleně (při silnici vlevo na Všímarském potoce, nic jiného tu podle mapy dál k Vltavě neteče), na leteckých snímcích z let 1952 a 2008

Místa, kde stával Lojzův mlýn u Běleně (při silnici vlevo na Všímarském potoce, nic jiného tu podle mapy dál k Vltavě neteče), na leteckých snímcích z let 1952 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Pozvání ke stránkám Kohoutího kříže z modrobílé obálky časopisu Obnovená Tradice

Pozvání ke stránkám Kohoutího kříže z modrobílé obálky časopisu Obnovená Tradice

Repro Obnovená Tradice, č. 49 (2014)

TOPlist