logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF LENK

Záznam o jeho narození 23. října 1905 v českobudějovické křestní matrice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Arch sčítání lidu z roku 1910 pro dům čp. 4/385 v tehdejší českobudějovické Rosenauerově ulici s rodinou Lenkovou

Repro Sčítání lidu 1910, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Rodný dům v dnešní Dvořákově ulici na snímku z roku 2018

Rodný dům v dnešní Dvořákově ulici na snímku z roku 2018

Foto Ivo Kareš

V prvním čísle českobudějovického listu roku 1930 je uveden jako dramaturg a herec avizovaného představení ochotnického divadelního spolku

V prvním čísle českobudějovického listu roku 1930 je uveden jako dramaturg a herec avizovaného představení ochotnického divadelního spolku

Repro Budweiser Zeitung, 1930, č. 1, s. 8

Takto se česky loučil s prací tajemníka Jednotného svazu
    soukromých zaměstnanců v jižních Čechách

Takto se česky loučil s prací tajemníka Jednotného svazu
soukromých zaměstnanců v jižních Čechách

Repro Jihočech, 1934, č. 5, s. 3

O jeho činnosti v exilové "Československé sociální demokracii" z britských archivů

O jeho činnosti v exilové "Československé sociální demokracii" z britských archivů

Repro S. Šimsová, Dokumenty o exilovém sociálně demokratickém politikovi Josefu Bělinovi v britských archivech (Sborník Archivu bezpečnostních složek, 2010, č. 8, s. 272

Jeho jméno vidíme mezi signatáři prohlášení výkonného výboru "německé soc. demokratické dělnické strany v ČSR (zahraniční skupina)" k "případu Altera a Ehrlicha" (viz např. Wikipedia); článek v exilových novinách "Nové Československo" byl doprovázen karikaturou srovnávající tento případ s masakrem v Katyni - až po roce 1990 Rusko přiznalo, že oba tyto zločiny měly skutečně společné pachatele, funkcionáře stalinistické KSSS a katy NKVD

Jeho jméno vidíme mezi signatáři prohlášení výkonného výboru "německé soc. demokratické dělnické strany v ČSR (zahraniční skupina)" k "případu Altera a Ehrlicha" (viz např. Wikipedia); článek v exilových novinách "Nové Československo" byl doprovázen karikaturou srovnávající tento případ s masakrem v Katyni - až po roce 1990 Rusko přiznalo, že oba tyto zločiny měly skutečně společné pachatele, funkcionáře stalinistické KSSS a katy NKVD

Repro Nové Československo, 1943, č. 19, s. 4 (Digitální knihovna Moravské zemské knihovny v Brně

Záhlaví prvního čísla "týdeníku německých pracujících v Československu" s datem 27. září roku 1951

Záhlaví prvního čísla "týdeníku německých pracujících v Československu" s datem 27. září roku 1951

Repro www stránky Radio Praha auf Deutsch,

Za okny rodiny čtenářů listu "Aufbau und Frieden" se nebe černá dýmem továren komunistické moci

Za okny rodiny čtenářů listu "Aufbau und Frieden" se nebe černá dýmem továren komunistické moci

Repro www stránky Radio Praha auf Deutsch,

Na titulních stránkách komunistického deníku jeho rodného města s daty konce září a počátku října 1951, tedy z doby, kdy začal vycházet Aufbau und Frieden, je mimo jiné odůvodňováno umístění sochy Jana Žižky před radnicí na náměstí "jakožto střediska živého, radostného a vyvíjejícího se organismu" (po letech nakonec socha skončila u kasáren nedaleko Lenkova rodného domu)

Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 39 a 40, s. 1

Zajímavou vzpomínku na Josefa Lenka najdeme v rozhovoru Waltera Piverky s Lukášem Novotným
     z roku 2007 pro "Landeszeitung", list Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Zajímavou vzpomínku na Josefa Lenka najdeme v rozhovoru Waltera Piverky s Lukášem Novotným
z roku 2007 pro "Landeszeitung", list Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Repro Landeszeitung, 2007, č. 20 (český překlad viz České národní listy)

Jedno z čídel "reformního" období týdeníku "Prager Volkszeitung", kam byl Lenk povolán roku 1970 jako "normalizátor"

Jedno z čídel "reformního" období týdeníku "Prager Volkszeitung", kam byl Lenk povolán roku 1970 jako "normalizátor"

Repro eBay.de

Zpráva v Rudém právu o jeho jmenování šéfredaktorem Prager Volkszeitung

Zpráva v Rudém právu o jeho jmenování šéfredaktorem Prager Volkszeitung

Repro Rudé právo, 3. 10. 1970, s. 2

Stal se i nositelem Řádu práce

Stal se i nositelem Řádu práce

Repro Wikipedia, foto Robert Prummel

TOPlist