JOSEF LENK
Záznam o jeho narození 23. října 1905 v českobudějovické křestní matrice Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Arch sčítání lidu z roku 1910 pro dům čp. 4/385 v tehdejší českobudějovické Rosenauerově ulici s rodinou Lenkovou Repro Sčítání lidu 1910, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
![]() Rodný dům v dnešní Dvořákově ulici (po přečíslování č. 188/8) Foto Ivo Kareš |
![]() Obálka Meerwaldovy hry "ze Šumavy o čtyřech jednáních", vydané kolem asi roku 1929 Karlem Kratochwilem |
![]() V prvním čísle českobudějovického listu roku 1930 je uveden jako dramaturg a herec avizovaného představení ochotnického divadelního spolku Repro Budweiser Zeitung, 1930, č. 1, s. 8 |
![]() Takto se česky loučil s prací tajemníka Jednotného svazu soukromých zaměstnanců v jižních Čechách Repro Jihočech, 1934, č. 5, s. 3 |
![]() O jeho činnosti v exilové "Československé sociální demokracii" z britských archivů Repro S. Šimsová, Dokumenty o exilovém sociálně demokratickém politikovi Josefu Bělinovi v britských archivech (Sborník Archivu bezpečnostních složek, 2010, č. 8, s. 272 |
|
![]() Jeho jméno vidíme mezi signatáři prohlášení výkonného výboru "německé soc. demokratické dělnické strany v ČSR (zahraniční skupina)" k "případu Altera a Ehrlicha" (viz např. Wikipedia); článek v exilových novinách "Nové Československo" byl doprovázen karikaturou srovnávající tento případ s masakrem v Katyni - až po roce 1990 Rusko přiznalo, že oba tyto zločiny měly skutečně společné pachatele, funkcionáře stalinistické KSSS a katy NKVD Repro Nové Československo, 1943, č. 19, s. 4 (Digitální knihovna Moravské zemské knihovny v Brně |
|
![]() Záhlaví prvního čísla "týdeníku německých pracujících v Československu" s datem 27. září roku 1951 Repro www stránky Radio Praha auf Deutsch, |
![]() Za okny rodiny čtenářů listu "Aufbau und Frieden" se nebe černá dýmem továren komunistické moci Repro www stránky Radio Praha auf Deutsch, |
Na titulních stránkách komunistického deníku jeho rodného města s daty konce září a počátku října 1951, tedy z doby, kdy začal vycházet Aufbau und Frieden, je mimo jiné odůvodňováno umístění sochy Jana Žižky před radnicí na náměstí "jakožto střediska živého, radostného a vyvíjejícího se organismu" (po letech nakonec socha skončila u kasáren nedaleko Lenkova rodného domu) Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 39 a 40, s. 1 |
|
![]() Zajímavou vzpomínku na Josefa Lenka najdeme v rozhovoru Waltera Piverky s Lukášem Novotným Repro Landeszeitung, 2007, č. 20 (český překlad viz České národní listy) |
|
![]() Jedno z čídel "reformního" období týdeníku "Prager Volkszeitung", kam byl Lenk povolán roku 1970 jako "normalizátor" Repro eBay.de |
|
![]() Zpráva v Rudém právu o jeho jmenování šéfredaktorem Prager Volkszeitung Repro Rudé právo, 3. 10. 1970, s. 2 |
![]() Stal se i nositelem Řádu práce Repro Wikipedia, foto Robert Prummel |
![]() Stručná zpráva o úmrtí v ústředním orgánu KSČ... Repro Rudé právo, 3. 10. 1985, s. 2 |
|
... a originál obsáhlého nekrologu v listu krajanského sdružení v Rakousku Repro Sudetepost, 1986, č. 4, s. 3 |
Textová část: |