logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RUDOLF LEBERL

Ständchen


Mädchen mit den schönen Wangen,
Mädchen, kämst du jetzt gegangen,
jetzt in dieses grüne Tal.
Oh, wie flögen
meine Küsse
dir entgegen,
meine Küsse sonder Zahl.

Zastaveníčko


Děvče s přesladkýma rtoma,
být jen v údolí tam doma,
kde tak zelení se svět!
Jak by vzlétla
políbení
vstříc Ti, světlá,
v okamžení, bezpočet!

Böhmerwäldler Heimatbrief, 1994, s. 166

Je to jen počátek písně, jak se zachovala v paměti jednoho z žáků pana profesora Leberla na prachatickém německém učitelském ústavu. Autor těch veršů tam přešel roku 1938 poté, co vychoval mnoho nastávajících šumavských pedagogů v Českých Budějovicích, které se ocitly po Mnichovu a záboru pohraničí v tzv. "Rest-Tschechei". Rudolf Leberl se narodil 25. dubna 1884 v Semněvicích (Hoch-Semlowitz) v selském kraji u Horšovského Týna (Bischofteinitz), jemuž vévodí malebný soubor vrchů zvaný Sedmihoří (Sieben Berge). V jeho rodné vsi ještě podle republikánského už sčítání roku 1930 bylo z 245 obyvatel pouhých 9 česky mluvících. Po absolvování konzervatoře se rozhodl pro pedagogickou dráhu, v níž hudba měla v učitelském vzdělávání budoucích, převážně vesnických kantorů německých šumavských škol význam dosud prvořadý. Sám skládal a jeho láska podle svědectví jiné z jeho žaček Rosy Tahedlové platila zejména komorní tvorbě a také písňovému bohatství rodného kraje. Prý mezi jejími někdejšími kolegy dodnes koluje útlý sešitek s Leberlovými vlastními písněmi, které vydal pod pseudonymem Rulf Lautner. Školní rada Josef Bürger ho prý po roce 1938 přiměl k sbírání a úpravám šumavského hudebního folklóru, čehož výsledkem se staly sborníky Volkslieder aus dem Böhmerwald a Volkstänze aus dem Böhmerwald, dodnes používané krajanskými národopisnými soubory. Možná leckoho překvapí, když na internetové síti www najde i Leberlovy komorní skladby ve špičkových nahrávkách třeba našeho Sukova kvarteta pro cizí firmu (jde přitom právě o tzv. Böhmerwaldquartett, skladbu na české hudební scéně jinak neznámou, kterou prý měli v repertoáru i Vídeňští filharmonici). Roku 1992 zazněl k výročí skIadatelova úmrtí jeden z jeho smyčcových kvartetů o svatodušních svátcích v prostorách Sudetoněmeckého domu v Mnichově. Rudolf Leberl, který se svými krajany věrně sdílel osud vyhnance, zemřel v péči své dcery v Sulzbachu blízko bavorského Řezna (Regensburg) 3. září 1952, tedy šest let po odsunu, a na sulzbašském hřbitově najdeme i jeho hrob. Není to vlastně odtud zase tak daleko domů.

- - - - -
* Semněvice / České Budějovice / Prachatice / † † † Sulzbach (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Nekrolog z pera prof. Isidora Stögbauera, který uvádí mylně jako místo Leberlova narození Poběžovice (Ronsperg, i
česky dříve Ronšperk)
Nekrolog jeho dcery na stránkách krajanského měsíčníku, jehož autorem se stal Herbert Kieweg
Obálka (1972, Verein der Heimattreuen Böhmerwälder)
Obal gramofonové desky s jeho skladbami "Böhmerwaldquartett" a  "Das Bayerische" v nahrávce Sukova kvarteta (1995, vydavatelství Balance)
Stará pohlednice z rodných Semněvic

zobrazit všechny přílohy

TOPlist