logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN PAUL WENZEL LEBERL

Ze všerubské kroniky


Úvodem
Pro městys německého jména "Neumark" nacházíme v listinách označení "Markt" a "Städtchen" a jména "Zum behemischen Weier" (tj. "U českého rybníka" - pozn. překl.), "Neuer Markh", "Neumarckh", "Neumarck", česky "Neymark"; v řeči lidu "der nui Moark", dnes "Nêmoark"; latinsky "Neoforum", česky "Všeruby" (Schaller 1790).
Blížíme-li se střední části Šumavy - a to ať z české či z bavorské strany - už zdaleka nám padne do očí mocný zářez toho pohoří, umožňující přechod z jedné země do druhé jakoby velikou branou, z boku krytou (v originále "flankiert" - pozn. překl.) na jedné straně jižními výběžky hory Čerchov (v originále "Schwarzkoppe / Čerkov = 1039 m/" - pozn. překl.), na druhé straně sráznými svahy Vysokého Bogenu (1080 m, v originále "von dem jäh abfällenden 1080 hohen Hohenbogen" - pozn. překl.). Mezi zmíněnými horskými pásmy prostírá se na hodinu šíře vrchovina (v originále "stundenweites Hügelland" - pozn. překl.). která se k severu a na východ zvedá k rozvodí mezi Dunajem a Labem (v originále "zwischen Donau- u. Elbeflußgebiet" - pozn. překl.), k výšinné čáře, probíhající tu většinou kolem mezi 500 a 600 metry, a to vesměs v Čechách.
V jedné mírně k jihozápadu klesající údolní kotlině tohoto průsmyku byla asi před staletími za obratného využití omezující terénní vlny vytvořena hrází vodní nádrž zvaná německy "Neumarker Teich" (tj. dnešní Všerubský rybník - pozn. překl.), ve starých dobách (1606) "Behmischer Weier" (tj. "Český rybník" - pozn. překl.). Na březích tohoto rybníka, živeného vodou předtím spojeného potůčku (dnes na mapách označovaného Hájecký potok - pozn. překl.), přitékajícího sem od Nové Vsi, Brůdku a Hájku (v originále "von Neudorf, Fürthel u. Donau" - pozn. překl.) rozprostírá se na zdvihu zmíněné terénní vlny přívětivé městečko německého jména Neumark. Z nejvyššího místa zdraví nás strohý farní kostel s prostou zvonicí. Domy leží z větší části po obou stranách říšské silnice, která u hostince "Zum Stutz" odbočuje od staré silnice z Klatov do Domažlic (v originále "von der alten Straße Klattau-Taus" - pozn. překl.) a než dosáhne městečka, prochází vesnicemi Prapořiště, Brůdek a Hájek (v originále "Braunbusch, Fürthel u. Donau" - pozn. překl.). 10 minut od městečka dosahuje pak bavorské hranice. Pokud stanu na návrší za kostelem, přehlédnu širý kraj zdejší farnosti, ohraničený v nejzazším okruhu mocnými pilíři brány tvořené průsmykem, tj. Kaitersbergem a oběma hroty Ostrého (v originále "von den mächtigen Pfeilern des Paßtores, den Kaitersbergen, den beiden Spitzen des Ossers" - pozn. překl.) - vrchol Javoru je vidět z jiných míst - na severovýchodě Chudenickou vrchovinou (Chudenitzer Bergland), na severu pásem vrchů tvořícím rozvodí.
Vidíme podél vodních toků rozlehlou lučinatou krajinu, úrodná pole, řetězy vrchů pokryté jehličnatými lesy, ze kterých místy prosvítá jasná zeleň roztroušených buků a bříz a v nichž převažují porosty smrků. Kromě jedlí se tu najdou i borovice, ty zvláště na písečných místech.
Na dolinách tvoří pole těžká hlinitá půda, na svazích lehčí písčitá. V kamenolomech se těží většinou rula, zejména na Galgenbergu (dnes na mapách Šibeničník - pozn. překl.), kde rula mnohde přechází ve svor. Často se tam také naráží na jednotlivé křemenné žíly. V polích na jihovýchodním svahu návrší německy zvaného Kaltenbrunner Höhe (podle osady Studánky /německy Kaltenbrunn/, která je dnes částí městyse Všeruby - pozn. překl.) se nacházejí úlomky grafitu, ovšem toliko v nepatrném množství.
Půda je pro pěstování obilí všeobecně docela dobře vhodná a přináší převážně dobrou úrodu ozimého žita i ovsa. Pěstuje se i ozimá pšenice, pšenice jarní a ječmen však jen zcela ojediněle. Dvojsečný červený jetel a vikev setá (v originále "2=schüriger Rotklee und Futterwicke" - pozn. překl.) poskytují zelené krmivo. Brambory, tuříny, krmná řepa a hlávkové zelí tu dobře prospívají, len je pěstován toliko pro domácí spotřebu. Klima je drsné, snad následkem všem větrům otevřené polohy území kolem. Není nijakou vzácností, že často ještě v květnu se vyskytující silné noční mrazy poškozují časného jara ozimou setbu - zejména v dolinách ničí docela mnohdy květy ovocných stromů. Ze sort ovoce prospívají jen takové, které mají vyšší odolnost. Pěstovat tady jemnější sorty či ořechy by bylo omylem, akáty tu vykvetou jen vzácně.
O domažlickém okrese (v originále "Tauser Bezirk" - pozn. překl.) referuje Schaller kolem toku 1790 takto (Jaroslav Schaller /1738-1802/, piaristický kněz, učitel, historik a topograf - pozn. překl.): "Se zemědělstvím to zde pro studenou půdu dopadá velice špatně. Nezbytný chléb musí být proto z velké části kupován. Zbylá strava sestává hlavně z brambor."
V německém hraničním území převládalo dříve pěstování lnu a domácké tkalcovství, v městečku Neumark obchod s peřím a lněným plátnem.
K doplnění až dosud řečeného musí být ještě uchováno následující: Rula přechází často do jílovité břidlice, jak se to dá zvlášť pěkně pozorovat v lese zvaném Kaltenbrunner Wald. U městečka Neumark je břidlicová formace přerušována trapovými horninami (diorit /v originále "Grünstein", česky i "zelenokam" - pozn. překl./, syenit, amfibol /v originále "Hornblendegesteine" - pozn. překl./), které se souvisle šíří ke Šprymberku (v originále německy "Springenberg", od roku 1949 česky Pomezí - pozn. překl.) a k Chalupám (v originále německy "Friedrichsthal", už mezi válkami česky Chalupy - pozn. překl.), odtud pak přes Šteflův Dvůr (v originále "Steffelhof", česky i "Na Šteflích" - pozn. překl.), Lhotu (v originále německy "Melhut", už mezi válkami česky Lhota u Kdyně, od roku 1947 Chodská Lhota - pozn. překl.), Tanaberk (Tannaberg), Novou Ves, Hlubokou (v originále německy "Hluboken", Hluboká je dnes částí města Kdyně - pozn. překl.) a kupolovité vrchy u Pocínovic (v originále německy "Putzeried" - pozn. překl.) a tvoří větší část vrchů u Kdyně (v originále německy "Neugedein" - pozn. překl.), s výjimkou Rýzmberku (Riesenberg), Slupného (Slupney) a Stanětického vrchu (Stanetitzer Berg, měl vůbec české jméno? - pozn. překl.), na nichž tvoří strukturu drobová břidlice (v originále "an denen Grauwackenschiefer den Aufbau bildet" - pozn. překl.). Ta se šíří v ploché krajině u Koutu na Šumavě (Kauth) a v nízké vrchovině u Starého Klíčova a Tlumačova (v originále "im niederen Gebirge bei Klitschau u. Tilmitschau" - pozn. překl.) a postupně přechází do prahorní břidlice (v originále "und geht allmählich in den Urschiefer über" - pozn. překl.).
Trapové horniny mezi městysem Neumark, Šprymberkem a Chalupami jsou ohraničeny potokem Kouba (Chambach), nezvedají se sice významně dál, souvisejí však v jednom pásmu (viz Sommer /Johann Gottfried Sommer, vl.jm. Volte, německý topograf, žil v letech 1782-1848, zemřel v Praze - pozn. překl./, Klattauer Kreis).

Kronika města Všeruby 1919-1945, s. 3 a 5



Majestát císaře Maxmiliána II. z roku 1570
Originál této listiny (v kronice přepsané nejprve v německém přetlumočení - pozn. překl.) se nachází v obecním archivu. Je psána na pergamenu česky, je však už velmi poškozena, zejména na levé straně, kde v ní zeje velký otvor. Uprostřed je na listině vidět ručně malovaný znak: v tmavožlutém orámování v modrém poli erbovní štít, který na zlatém podkladě zachycuje vzpřímeně stojícího medvěda. Císařská pečeť je ztracena, šňůra k ní se zčásti uchovala. To, že je listina místy nečitelná jako všechny ostatní pergameny, pochází z toho, že krabice, která stačila být při velkém požáru v roce 1852 už zasažena plameny, byla při hašení vhozena do rybníka, takže do skříně pronikla voda, rozmočila pergamen a zčásti smazala písmo.
Originál zní:

My Maxmilian druhy Božy milosti Voleny Rzimsky Czysarž etc. oznamujem timto listem všem zie gest nas urozeny Girzik hrabie z Guttensteyna na Ryzmberze, wierny nass mily poddanie a poniženie prosyl abychom lidem poddanym geho obywateluom Neymarským na pečzieth trh tehodny a dwa jarmarky ročzni obdarowanij nasse Czysarské gakožto Král czesky pro zlepšeni chudých žiwnosti gegich dati a gim wysaditi raczili, k gehožto poniženie prozbie naklonieni gsaucže a wzhledsse na geho wierne služby, kterež nám čzini a na potom čziniti povinnen bude, s dobrym rozmyslem nassim, gistym wiedomim s raddau wiernych nassích milych a moczi Královskou w Čziechach, s nadepsanym obywateluom Neymarskym nyniegssim y budauczim předkem pečzeth a to gmenowitie za sstith nedwieda přzirozene geho barwy w žlutem poli, an k prawe stranie obraczeny stogi, jakžto wsseczko w tipě a umieni maliržskym w prostřed listu tohoto wymalowano a barwami wyswietleno, tolikež také trh tehodny w každau sobotu, nicz menie dwa jarmarky ročznj, geden ten čtvrtek po nedieli Cantate a druhej w ochtab pamatky Božího Tiela, každej s osmi dny pořzad zbiehlymi a freyůnkem obyčzieynym, s sstiedroty nassy czysarzke milostiwie dawati a w nowie wysazowati račzime, kterežto pečethi auřzad Naymarsky nyniegssy a budauczy magj a moczy budau we wsseliyakych potrzebach obeczních užiwati gi listy a gine wsseliyake potřeby naležite zelenym woskem pečzietiti pokudž a když by toho potřeba kázala, tolikež take giž gmenowanij Naymarksstij wssiczknij obywatele yak nyneyssi tak také y budauczij těch trhuow tehodnijch a dwau jarmarkuow ročznich tak gak gina města neb miestečzka w kralowstwi nassem čzeskem swych trhuow a jarmarkuow užiwagi a přzi a pečzetieni se zachowáwagi, buď z práwa neb z obyčziege teže užiwati mohli, a mocz mieli, bez zmatkuow a wsseliyake odpornosti. Protož přzikazugem wssem obywatelum a poddanym našim ze wssech stawuow dotczeneho kralowstwi našeho čzeskeho nyniegssim y budaučzim wiernym milym, abysste giž psane obyvatele Neymarkske, tež nyniegssi y budaučzi přzi tomto obdarowanij nassem czysařzskem te pečzeti trhum tehodnijm a jarmarcích ročznich gmieli držieli a neporussitedlnie nynij y na budauczij čziasy zachowalij žiadnych jim w tom přzrekažiek nečzinicze ani komu ginemu čziniti dopausstiegicze pod uwarowanim nemilosti nassij czysařzske i nassich budauczijch kraluow čzieskych. Wssak proto chceme, aby toto obdarowanij a nadanij tež peczieti, jarmarkuow a trhuow, jednomu každemu bez ugmy a sskody na geho sprawedliwosti bylo. Tomu na swiedomij pečzieth nassij cysařzskau k listu tomuto gsme přziwiesiti rozkazati raczili.
Dan na hradie nassem pražskem w stržedu po swate Trogiczij letha Božiho 1570.


Kronika města Všeruby 1919-1945, s. 14

Už ze slov úvodu se pozná, že ten všerubský kronikář byl "ze selského". Jako by mu šlo vlastně nejvíc o tu zemi samu, v níž i každý kámen může stát za uchování v paměti. Hned ve druhé větě na "jeho" německou kroniku navazujícího českého pokračování z roku 1945, jež se zrodilo "za přispění zaměstnanců finanční stráže ve Všerubech, kteří před vyklizením pohraničního území v r. 1938 ve Všerubech působili", je ovšem v souvislosti s dalším "vyklizením" samo jeho jméno zkomoleno do zapomnění, když se tu praví: "Bývalý kronikář, německý řídící učitel Eberle, zemřel v r. 1945 po osvobození Č.S.R. v měsíci červenci na rakovinu." Naštěstí ovšem existuje něco jako kniha, přelepená sice na deskách štítkem "Matrika oddaných, narozených a zemřelých obce Všeruby (Neumark)" a dávající tedy přednost místnímu jménu Všeruby, prvně užitému až v roce 1789. Ve zmíněné farní matrice najdeme ke dni 19. června 1876 záznam faráře Aloise Straßbergera o narození chlapce, jemuž den poté bylo při křtu dáno jméno Johann Paul Wenzl Leberl. Novorozencův otec Wenzl Leberl, zdejší řídící učitel (jako později tento jeho syn) bytem na adrese Neumark čp. 31, byl synem rolníka v Meclově (Metzling) čp. 12 (Meclov ležel v tehdejším soudním okrese Ronšperk /dnes Poběžovice/) Josefa Leberla a jeho ženy Anny, roz. Hüberové rovněž z Meclova, matka dítěte Elisabeth byla dcerou rolníka ze Šitboře (Schüttwa) čp. 1 Josefa Rieße a Elisabethy, roz. Wurzbergerové z Vlkanova (Wilkenau). Kmotry se stali "neumarský" měšťan a poštmistr Johann Zipperer se svou paní Elisabethou. Německý učitelský ústav v Praze dokončil Johann Leberl v roce 1895, ředitelem "neumarské" německé školy se stal po otci, který tu funkci vykonával po 34 roků v letech 1873-1907, a setrval v ní do roku 1928, kdy byl dočasně penzionován. O svém dalším školském působení se v kronice nezmiňuje, je však jistě příznačné, že v roce 1938 končí jeho záznamy líčením sporu o zřízení německé měšťanské školy přes protesty českých voličů (bylo jich ve volbách do "Národního shromáždění" z roku 1935 dohromady 85, rozprchlých navíc po rozličných politických stranách /komunisté tu tehdy dostali 3 hlasy/, německých 417, z nichž 333 volilo Sudetoněmeckou stranu Konrada Henleina), o jehož vyústění vypovídá poslední věta následovně: "Die politische Umwälzung machte alle Pläne zunichte." (tj. "Politický převrat přivedl všechny plány vniveč.") Můžeme se o citovém přízvuku té výpovědi jen dohadovat, víme však z přípisu v křestní matrice, že na Štědrý den, tj. 24. prosince válečného roku 1942 vystoupil Johann Leberl z římskokatolické církve a prohlásil se být propříště (zbývaly mu tak jako tak necelé tři roky života) jen "gottgläubig", tj. "věřícím v Boha". Pod tím přípisem je zaznamenán i skon dotyčného dne 28. června 1945 (nebo 1946 s ohledem na podivnou podobu poslední cifry) v bavorském Chamu. Dokonce je tu v závorce německy uvedena i příčina úmrtí: Polypen d. Dünndarms (tj. polypy tenkého střeva). V české kronice je všechno trochu jinak, ale všerubské historické cesty i "zemské jazyky" se tenkrát už bez pana učitele a kronikáře Leberla nejenže pro oba kdysi v jedné zemi žijící národy nadlouho rozešly, ale staly se pro všechny, ať už zůstali či byli nuceni odejít, věru takříkajíc "zarúbanými". Po válce (za ní Neumark náležel k říšskoněmeckému zemskému okresu Železná Ruda /Landkreis Markt Eisenstein/ - zajímavé jistě je, že Bayrisch Eisenstein patřil k říšskoněmeckému zemskému okresu Regen) nebyl obnoven ani statut městyse, navrácený Všerubům až 11. března 2008. Kronikář (císař a král ze 16. století asi rovněž) aby se z toho zjevil.

- - - - -
* Všeruby / † † † Cham (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho jméno na soupisce učitelů všerubské obecné školy
Vazba všerubské kroniky
Úvod kroniky
Záznam kroniky města Všeruby o úmrtí otcově
České pokračování všerubské kroniky se zprávou o jeho úmrtí s chybnou podobou příjmení

zobrazit všechny přílohy

TOPlist