logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA KURZOVÁ

Ein Versprechen


A'f der Stroß' foahrt a' Fuhrmou'
mit a' groiß'n Fuhr Hulz.
Er schnolzt mit der Goisl
recht lusti und stulz.

Derweil bleibt er stejka
herunter Gojau,
hiatzt nimmt er hult Zuafluacht
za Unser liab'n Frau.

"Hülf, hülf, ma liab's Frauerl!"
Sou ruaft er recht ou'.
"Du siagst, dass i'ni't
über'n Berg afi kou'".

"Geh' hülf', dass i' do hiatzt
nit o'spounner muass;
I' kaf Dir a' Küzn,
sou dick wia ma' Fuaß".

A' lustiger Schualerbua
sogt do danejb'm:
"O meij - sou a Küzn
wird's wuhl nirgn's gejm".

"Holts 's Maul, dummer Bua!"
Sogt der Furmou glei d'raf:
"Moanst du, woun i' oub'm bin,
dass i' ihr oani kaf'!"

Slib


Po cestě forman jede,
má dřeva plnou fůru
práská si přitom bičem
zvesela, nos nahoru.

Tu v Kájově si vybral
svoje zastavení,
utíká se halt nejčko
k oltáři Naší Paní.

"Panenko svatá, spomož!"
volá k ní zkroušen právě.
"Přes hory se už nedá
dál jet mně po Šumavě."

"Spomož mně, abych už teď
nemušel zapřáhat;
svíčku jako svou nohu
tlustou chci Tobě dát."

Kluk, co hned vedle stojí,
si nahlas povídá:
"Jémine - prej že takou,
kdy ji tej Pani dá?"

"Pusu drž, kluku hloupá!"
forman hned nato vece:
"Kdybych byl nahoře tam,
nesliboval bych přeci!"

Glaube und Heimat, 1992, č. 3, s. 17

Slovníček: Stroß = silnice, Fuhrmou = forman, Fuhr Hulz = fůra dřeva, Goisl = bič, derweil bleibt er stejka = zatímco zůstal stát, hiatzt = nyní, Frauerl = Panenka (Maria), doslova "Paninka (Maria)", du siagst = vidíš, afi = nahoru, o'spounner = zapřahat, i' kaf = koupím, Küzn = svíčka, Schulaerbua = žáček, danejb'm = vedle, o meij = ó můj (Bože), gejm = dát, Bua = kluk, glei d'raf = hned nato, oub'm = nahoře.

>Maria Kurzová z Novosedel (Neusiedl, původně zřejmě Neusattel) podle Marie Lorenzové, která je také samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže a od níž verše redakce krajanského měsíčníku obdržela, nahlédla lidem nejen "do úst, nýbrž i do srdce". I mazaný forman, který věděl, že "v nebi se nic koupit nedá", o přímluvu Mariinu prosil jistě z nitra sama. Až v roce 2017 se mi podařilo v "meziválečném" českobudějovickém čtrnáctideníku "Glaube und Heimat" najít zmínku o literárně činné Marii Kurzové z Novosedel, kterou podle sčítání lidu z roku 1921 nemůže být v Novosedlech čp. 3 (dnešní pezion "Ratzker") nikdo jiný než manželka tehdejšího tamního hostinského Pia Kurze (*20. února roku 1850 ve Zbytinách /Oberhaid/, v archu sčítání lidu chybné datum 10. července).Pamětní desky se v Novosedlech asi nedočká, v Bedřichově tím spíš, když je tam pod zaniklým rodným Bedřichovem tolik rašeliny (datum tamního narození Marie Kurzové, roz. Bayrlové, k němuž došlo dne 16. listopadu 1861, snad už víme, o datu jejího úmrtí nám však zatím povědomost uniká)...

- - - - -
* Bedřichov, Světlík / Novosedly, Kájov / Kájov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Těžba rašeliny v prostoru někdejšího Bedřichova, vlevo kostelní věž ve Světlíku
Záznam zbytinské křestní matriky o tom, že se její manžel Pius Kurz narodil 20. února roku 1850 ve stavení čp. 37 ve Zbytinách zdejšímu rolníkovi Ignazi Kurzovi (jeho otec Albert Kurz tu hospodařil předtím se svou ženou Magdalenou, roz. Stadlerovou ze Zbytin čp. 10) a jeho ženě Franzisce, dceři Johanna Wagnera ze zaniklé Horní Sněžné (Schneedorf) čp. 8 a a Marianny, roz. Jungbauerové z rovněž zaniklého  Ondřejova (Andreasberg)
Podle tohoto archu sčítání lidu z roku 1921 bydlili v Novosedlech čp. 3 manželé Pius Kurz, povoláním "Gastwirt", tj. hostinský, a jeho choť Maria, která "führt den Haushalt des Wohnungsinhabers", tj. "vede domácnost majitele obydlí"
Vierkant čp. 3, kde se říkalo po chalupě "Ratzker", nářeční výslovností "Ratzka", je dnes známý penzion,odkud je blízko do Krumlova i do Kájova, zařazený navíc mezi kulturní památkyVierkant čp. 3, kde se říkalo po chalupě "Ratzker", nářeční výslovností "Ratzka", je dnes známý penzion,odkud je blízko do Krumlova i do Kájova, zařazený navíc mezi kulturní památky

zobrazit všechny přílohy

TOPlist