logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SILVESTER KULHÁNEK

Dodatek ze školní kroniky

Dne 1. července 1934 nastoupil zde na své místo nový řídící učitel (v německém originále "ein neuer Schulleiter" - pozn. překl.) Silwester (to dvojité "w" udivuje, v podpisu na dalších stranách se vyskytuje u křestního jména česká podoba "Silvestr" - pozn. překl.) Kulhánek (vždy s čárkou - pozn. překl.). Jmenovaný působil až dosud v Podkarpatské Rusi na českých (přívlastek i v německém originále všude psán s počátečním písmenem "č" - pozn. překl.) školách a shora uvedeného dne nastupuje poprvé na škole německé (v originále "zu erst an einer deutschen Schule" - pozn. překl.).
Je původem Jihomoravan (v originále "ein gebürtiger Südmährer" - pozn. překl.), narodil se v Dyjákovicích (v originále "zu Groß-Tayax" - pozn. překl.), příslušný do Mackovic (v originále "zuständig nach Moskowitz" - pozn. překl.), maturoval na českém gymnáziu ve Znojmě (v originále "in Znaim" - pozn. překl.) a složil poté jako externista dodatečnou maturitu na českém i německém učitelském ústavu. Složil rovněž českou i německou zkoušku učitelské způsobilosti, tu první v Užhorodě a druhou v Opavě (v originále "erstere in Užhorod und zweite in Troppau" - pozn. překl.). Je melancholicky, spíše samotářsky založen, přísný povahou (v originále "melancholisch bester einsam gesinnt, streng in der Natur" - pozn. překl.).
Na zdejší místo nastoupil s přáním, být dětem, jakož i lidu učitelem, a to slovem i myslí (v originále "ein Lehrer im Wort und Sinne zu sein" - pozn. překl.). Nechce nic jiného než nastolit dobrou a jasnou shodu mezi sebou a svými bližními (v originále "zwischen ihm und seinen Mitmenschen" - pozn. překl.).
S těmito zásadami utěšen vlastní zkušeností (v originále "durch eigenen Erfaein gebürtiger Südmährer" - pozn. překl.) doufá vycházet vstříc vítán všemi (v originále "er hofft allen willkommend entgegenzukommen." - pozn. překl.).


Kronika obecné školy Dolní Hraničná 1892-1944

Pisatel nezvyklého "dodatku" (na okraji stránky je označen titulkem "Charakter d. Schulleiters") vlastně celou s koženým hřbetem vázanou školní kroniku uvádí rovněž vlastnoruční informací o počtu jejích stran. Nemohl ovšem v roce 1934 vědět, jak sama německá škola skončí o pouhých deset let později koncem války a on v ní o pouhé čtyři roky nato ještě před válkou. Snad to české místní jméno Dolní Hraničná, jímž byla osada Dolní Markschlag přezvána před svým úplným zánikem po druhé světové válce, něco přece jen symbolizuje. Jenom nevím, čeho všeho to dolní hranice je. Jaké štěstí, že "to všechno" lze dokumentovat i na konkrétních lidských osudech. Silvester Kulhánek, jak o tom svědčí německý záznam křestní matriky (přebírám odtud i německé psaní všech křestních jmen) moravské farní obce Dyjákovice, se tu ve stavení čp. 63 (rozlehlý dům s tím číselným označením zde dosud stojí) narodil dne 27. listopadu roku 1905. Jeho otec Wenzl Kulhánek (*23. září 1877), syn Franze Kulhánka, hospodáře v Malém Dešově (Klein Deschau) a Marie, roz. Čábelové, byl dozorcem na dyjákovickém hospodářském dvoře, matka Maria (*1. dubna 1876) byla pak dcerou mistra ovčáka (Schafmeister, česky se mu říkalo i "mistr polní") v Horních Kounicích (Ober-Kaunitz), Franze Černého a Agnes, roz. Potschové. Rodiče se brali 12. listopadu 1901. Svou učitelskou kariéru popsal Silvestr Kulhánek ve vlastnoručním textu sám. Vedl kroniku školy v Dolním Markschlagu i nadále, na s. 122 je dokonce s žáky v roce 1935 vyfotografován, vedle něho vidím navíc sedět "rychnůveckého" faráře Jana Ungera, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže, který zřejmě Kulhánka v kostele sv. Václava v Německém Rychnově u Frymburka (Deutsch-Reichenau bei Friedberg) 14. listopadu téhož roku i oddal s Hedwig Langovou. Na dalších stránkách najdeme zdobně vyvedené záznamy o volbě prezidenta Beneše, skonu TGM a na s. 142 i poslední podpis pana řídícího ve funkci z června osudného roku 1938. Hned nato už jinou rukou spatřujeme další "Nachtrag", tj. "dodatek", oslavující "návrat Sudet domů do Říše" ("Sudetenland kehrt heim ins Reich!" a také informaci o tom, že Kulhánek ("der ja bekanntlich Tscheche ist", tj. "který je přece Čech"), spatřovaný údajně ve dnech "mnichovské krize" ve svém volném čase mnohdy u československé pohraniční ostrahy, musel následkem rozhořčení místních ("die hies.Bevölkerung") pro jeho Německu nepřátelské výroky 23. září uprchnout, aby ušel zatčení Freikorpsem, tábořícím v blízké, dosud ještě zahraniční obci Sankt Oswald. Poněvadž je za těchto okolností vyloučen ("ausgeschlossen ist") jeho návrat na zdejší školu (už 22. září prý protokolárně požádal o přeložení), byl ustaven v prosinci 1938 učitelem na německé obecné škole (v originále "Volksschule") ve vsi Jiřín (německy Irschings, od roku 1992 jen místní část obce Vyskytná nad Jihlavou /německy "Deutsch Gießhübel", do roku 1949 i česky Německá Vyskytná!/), kterou podle seznamu učitelstva německých obecných a měšťanských škol (Standesausweis) z roku 1936 vedl jako "učitel bez místního určení" Anton Straka (*1902 v Klenové, dnes části Nové Bystřice), absolvent českobudějovického učitelského ústavu v roce 1921 (v Jiříně byla i menšinová česká škola /z 215 obyvatel tu bylo 85 Čechů/). Vlastně nemohu tvrdit, na kterou z obou škol v Jiříně byl Kulhánek přeložen. Vím jen, že už v srpnu 1945 (to už v Jiříně asi neexistovala škola nijaká) byl Silvestr Kulhánek jmenován Zemskou školní radou v Brně ředitelem školy v městysi Prosiměřice (německy Prossmeritz, ze 498 obyvatel tu bylo v roce 1930 jen 24 Čechů) u Znojma. Stal se i dozorčím důvěrníkem okresní péče o mládež pro Prosiměřice a se žáky z Prosiměřic zřejmě uvítal 13. června 1947 ve Znojmě i prezidenta Beneše. Do konce roku 1947 bylo v Prosiměřicích založeno ještě několik různých kulturních, sportovních i jiných komisí, ve kterých Kulhánek jako velmi aktivní občan vždy figuroval. Brzy po únoru 1948 byl však na návrh tzv. akčního výboru Národní fronty ze všech funkcí odvolán a přeložen neznámo kam (viz webové stránky ZŠ Prosiměřice). Vím jenom, že to do Dolní Hraničné určitě nebylo.

- - - - -
* Dyjákovice / Dolní Hraničná / Rychnůvek

Obrazové přílohy:
(ukázky)

S žáky na snímku z roku 1935 ze školní kroniky Dolního Markschlagu - vedle něj sedí farář Jan Unger
Záznam o jeho narození v dyjákovické křestní matrice s přípisem o svatbě s Hedwig Langovou 14. listopadu 1935 v Rychnůvku
Jeho zápis ve školní kronice
Stránka školní kroniky, zachycující dramatický konec jeho působení v Dolním Markschlagu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist