logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RUDOLF KUBITSCHEK

Repro www stránky literární výstavy
Místa setkávání, viz i Ludwig Rosenberger

Rodina Kubitschekova na snímku ze dvacátých let minulého století

Rodina Kubitschekova na snímku ze dvacátých let minulého století

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 14

Snímek z jeho pasu, vystaveného v Chebu 23. června roku 1931, provází v krajanském měsíčníku přetisk jeho textu o šumavských nářečích

Snímek z jeho pasu, vystaveného v Chebu 23. června roku 1931, provází v krajanském měsíčníku přetisk jeho textu o šumavských nářečích

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 11

Se Šumavany a Dr. Maxem Peinkoferem (R. Kubitschek první zleva, jeho jmenovec a šumavský lidový básník Pius Kubitschek, který je tu hostil v Knížecích Pláních, uprostřed a M. Peinkofer druhý zprava)

Se Šumavany a Dr. Maxem Peinkoferem (R. Kubitschek první zleva, jeho jmenovec a šumavský lidový básník Pius Kubitschek, který je tu hostil v Knížecích Pláních, uprostřed a M. Peinkofer druhý zprava)

Repro Glaube und Heimat, 1965, s. 230

Jako profesor plzeňského gymnázia ve třicátých letech minulého století

Jako profesor plzeňského gymnázia ve třicátých letech minulého století

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 12

Za války v zahradě prachatického domu

Za války v zahradě prachatického domu

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 13

Narodil se jako Rudolf Josef Kubíček v Českých Žlebech čp. 39 v rodině "vrchního dohližitele" c.k. finanční stráže a dcery schwarzenberského lesníka v Českých Budějovicích

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Nepodepsaný nekrolog jeho maminky, která musila přežít všechny své čtyři děti, na stránkách krajanského měsíčníku v roce 1953

Nepodepsaný nekrolog jeho maminky, která musila přežít všechny své čtyři děti, na stránkách krajanského měsíčníku v roce 1953

Repro Hoam!, 1953, č. 7, s. 10

Ke 150. výročí matčina skonu vyšel v dubnu 2012 v jiném krajanském měsíčníku tento článek

Ke 150. výročí matčina skonu vyšel v dubnu 2012 v jiném krajanském měsíčníku tento článek

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2012, č. 4, s. 23

Tak bývávalo živo v neděli o svátku sv. Anny v jeho rodných Českých Žlebech

Tak bývávalo živo v neděli o svátku sv. Anny v jeho rodných Českých Žlebech

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1992, č. 7, s. 327

Obálka (1940) brožury, vydané u Steinbrenerů na obhajobu a vysvětlení samotného pojmu Böhmerwald, zachycuje hřeben Bobíku a Boubína v kresbě, jejímž autorem je Rudolf Marko

Obálka (1940) brožury, vydané u Steinbrenerů na obhajobu a vysvětlení samotného pojmu Böhmerwald, zachycuje hřeben Bobíku a Boubína v kresbě, jejímž autorem je Rudolf Marko

Ex libris (český překlad viz zde)

Ex libris (český překlad viz zde)

Repro K. Keusch, Damals in der Heimat
im Böhmerwald (1992), s. 24

Plakát "domovské slavnosti" v Horní Vltavici v srpnu 1936, kterou organizoval ve zdejším hostinci u Pauliků (matka byla roz. Pauliková) a kde zazněla i píseň o "mužích z Knížecích Plání", která je součástí jeho exlibris

Plakát "domovské slavnosti" v Horní Vltavici v srpnu 1936, kterou organizoval ve zdejším hostinci u Pauliků (matka byla roz. Pauliková) a kde zazněla i píseň o "mužích z Knížecích Plání", která je součástí jeho exlibris

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2011, č. 8, s. 19

Jeho zásadní a posléze uznaný postoj, hlásící se k jednoslovné podobě výrazu "Böhmerwald", narazil v roce 1939 na odpor nacistických úředních míst

Repro Budweise Zeitung, 1939, č. 76, s. 4-5

Roku 1941 se na stránkách reprezentativního časopisu" Böhmen und Mähren", jehož vydavatelem byl přímo Karl Hermann Frank, objevila Kubitschekova studie o plzeňském němectví a jeho významu pro dějiny Šumavy, provázená dvěma nádhernými rytinami ze 17. století

Roku 1941 se na stránkách reprezentativního časopisu" Böhmen und Mähren", jehož vydavatelem byl přímo Karl Hermann Frank, objevila Kubitschekova studie o plzeňském němectví a jeho významu pro dějiny Šumavy, provázená dvěma nádhernými rytinami ze 17. století

Repro Böhmen und Mähren, 1941, č. 4, s. 127, 128, 129

Jeho šumavské anekdoty v kalendáři budějovického nakladatelství "Moldavia" na rok 1943

Jeho šumavské anekdoty v kalendáři budějovického nakladatelství "Moldavia" na rok 1943

Repro Handwerker-Kalender für das Jahr 1943, s. 91

I na plzeňském razítku měl uvedeny domovské Prachatice a Šumavu

I na plzeňském razítku měl uvedeny domovské Prachatice a Šumavu

Repro archív autora

Dům čp. 262/II v dnešní Ševčíkově ulici v Prachaticích, ve kterém Rudolf Kubitschek skonal

Dům čp. 262/II v dnešní Ševčíkově ulici v Prachaticích, ve kterém Rudolf Kubitschek skonal

Foto Ivo Kareš

Foto Starých Prachatic se hřbitovem, kam byl pochován

Foto Starých Prachatic se hřbitovem, kam byl pochován

Repro Česko-bavorské Výhledy, 1992, č. 20, s. 4

Jeho hrob na hřbitově ve Starých Prachaticích, jak vyhlížel ještě v roce 1968

Jeho hrob na hřbitově ve Starých Prachaticích, jak vyhlížel ještě v roce 1968

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 11, s. 369

Hřbitovní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla ve Starých Prachaticích na snímku z roku 2014

Hřbitovní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla ve Starých Prachaticích na snímku z roku 2014

Foto Ivo Kareš

Obnovená hřbitovní kaple sv. Petra a Pavla na hřbitově ve Starých Prachaticích

Obnovená hřbitovní kaple sv. Petra a Pavla na hřbitově ve Starých Prachaticích

Foto Ivo Kareš

Diplom čestného občanství Knížecích Plání z jeho pozůstalosti, uchovávaný ve Státním okresním archívu v Prachaticích

Diplom čestného občanství Knížecích Plání z jeho pozůstalosti, uchovávaný ve Státním okresním archívu v Prachaticích

Repro P. Fencl - J. A. Mager - A. Jurčo, Prachatice : obrazy z paměti města (2012), s. 319

Svědectví o tom, že Kubitschek nebyl "zavražděn Čechy", jak se mezi vyhnanci tvrdilo,
    nýbrž zemřel na cirhózu jater a vodnatelnost, vyžádala si od jeho matky redakce krajanského měsíčníku
    před Vánocemi roku 1949 a zveřejnila pak v květnu následujícího roku i s matčinou doložkou,
    že všechny synovy knihy a obrazy byly odvezeny do prachatického muzea

Svědectví o tom, že Kubitschek nebyl "zavražděn Čechy", jak se mezi vyhnanci tvrdilo,
nýbrž zemřel na cirhózu jater a vodnatelnost, vyžádala si od jeho matky redakce krajanského měsíčníku
před Vánocemi roku 1949 a zveřejnila pak v květnu následujícího roku i s matčinou doložkou,
že všechny synovy knihy a obrazy byly odvezeny do prachatického muzea

Repro Hoam!, 1949, č. 5, s. 7-8

Pět let po jeho smrti se objevil v krajanském měsíčníku tento opožděný nekrolog, který napsal Karl Franz Leppa

Repro Hoam!, 1950, č. 5, s. 7

K 10. výročí jeho úmrtí uveřejnil ústřední list vyhnaných krajanů v roce 1955 tuto obsažnou stať Eduarda Eisenmeiera o Kubitschekově díle

K 10. výročí jeho úmrtí uveřejnil ústřední list vyhnaných krajanů v roce 1955 tuto obsažnou stať Eduarda Eisenmeiera o Kubitschekově díle

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 17, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

"Pětatřicátníci" z plzeňského pluku na skalce nad Prachaticemi, zvané dnes Žižkova, při cvičení r. 1900

"Pětatřicátníci" z plzeňského pluku na skalce nad Prachaticemi, zvané dnes Žižkova, při cvičení r. 1900

Repro Kalendář historických snímků vydaný při příležitosti 100. výročí založení muzea v Prachaticích (2004), fotografie SOK Prachatice

Knížecí Stolec z Liščí louky, kde podle starého šumavského proroctví
"sjednají císařové mír a rozdělí si mezi sebe svět", na snímku z října 2008

Knížecí Stolec z Liščí louky, kde podle starého šumavského proroctví
"sjednají císařové mír a rozdělí si mezi sebe svět", na snímku z října 2008

Repro z daru P. Luniaczka

Knížecí Pláně, foto Josef Seidel

Knížecí Pláně, foto Josef Seidel

Zpráva o zániku obce Knížecí Pláně na českém turistickém serveru
přináší i českou verzi textu jeho pijáckého exlibris

Zpráva o zániku obce Knížecí Pláně na českém turistickém serveru
přináší i českou verzi textu jeho pijáckého exlibris

Repro www stránky Turistika.cz

TOPlist