logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

VÁCLAV KRÝCHA

Am 2. Juli 1922...

Dne 2. července roku 1922 (v originále viz záhlaví - pozn. překl.) kolem desáté hodiny dopolední dorazil do Pleše (v originále "in Plöss" - pozn. překl.) nově jmenovaný farář Wenzel Krýcha. [Narozen 22. července 1887 v Hošticích Chlumčanských /v originále "in Hostice Chlumčanské", což znamená, že jde o Hoštice blízko Volyně v okr. Strakonice, náležející kdysi rodu Chlumčanských z Přestavlk, viz blíže Wikipedia) - pozn. překl./, na kněze vysvěcen dne 13. července 1913 /v Českýcj Budějovicích - pozn. překl./. Kaplan v Trhanově /v originále "in Chodenschloss" - pozn. překl./, Horní Pěně /v originále "Oberbaumgarten" - pozn. překl./, tam v Horní Pěně i podvakrát administrátorem; administrátorem v Křišťanově /v originále "in Christianberg" - pozn. překl./; kaplanem ve Ktiši /v originále "in Tisch" - pozn. překl./; Jarošově nad Nežárkou /v originále "Jareschau" - pozn. překl./; znovu pak kaplanem v Horní Pěně]. Farní obec mu pod vedením pana administrátora P. Rudyho (P. Adolf Rudy má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) připravila srdečné přijetí. Při vstupu do osady se v čele s panem učitelem Gellertem z osady Wenzelsdorf (zanikla kolem roku 1950 pod českým jménem Václav - pozn. překl./ shromáždila školní mládež, slavné obecní zastupitelstvo (v originále "die löbl. Gemeindevertretung" - pozn. překl.), oba hasičské sbory a nejspíš i většina farníků. Po krátkém pozdravení vydal se průvod z zvuků plešské hudební kapely k vesnickému kostelíku, kde nově příchozí poprvé pro farní obec odsloužil mši svatou. Jak potěšilo takové přijetí zejména v době, kdy na mnoha místech, zejména těch českých, stačilo, aby se kněz jen objevil a už byl vystaven urážkám (např. v Jarošově nad Nežárkou /toto rozšířené místní jméno dostala obec až v roce 1920, Krýcha tu zastával místo kaplana od dubna 1921 do června 1922 v době prvorepublikánského hnutí "Pryč od Říma!" - pozn. překl.) podle toho vyhlížela i účast na mších: o běžné neděli 10 osob, o Velikonocích a církevních svátcích nejvýš kolem 20 osob).
Dne 15. srpna došlo ke slavnostní instalaci, které se ujal Msgre Johann Ptáčník, okresní biskupský vikář (*23. července 1854 v Radonicích /Radonitz/. †16. září 1927 v Mutěníně /Muttersdorf/ - pozn. překl.). Působivé slavnostní kázání pronesl Dr. Jan (v originále "Johann" - pozn. překl.) Roubal, profesor bohosloví na kněžském semináři v Českých Budějovicích (*27. června 1885 v Rychnově nad Kněžnou, †26. března 1962 v Českých Budějovicích - pozn. překl.). Při mši asistovali velební pánové Emil Douša (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.), farář v Železné (v originále "in Eisendorf" - pozn. překl.) a Andreas Folger, farář v Bělé nad Radbuzou (v originále "in Weißensulz" - pozn. překl.). Jako patronátní komisař se objevil pan S. Bodenstein, ústřední ředitel domény Újezd Svatého Kříže (v originále "Zentraldirektor der Domaine Heiligenkreuz", do roku 1945 náleželo panství rodu Koců z Dobrše - pozn. překl.).


Kronika farnosti Pleš 1836-1933

Co sem k nám do Pleše čtenářům tisku dochází v roce 1926

10 výtisků (v originále "Exempläre" - pozn. překl.) Kriegsverletzte (Reichenberg /tj. Liberec, "Der Kriegsverletzte" byl časopis sdružení "Bund der Kriegsverletzten, Witwen und. Waisen der Tschechoslowakischen Republik", které mělo své sídlo právě v Liberci - pozn. překl./)
7 výtisků Prager Morgenpost (do listu psal kdysi i Jan Neruda - pozn. překl.)
6   - " -    Saazer Morgenzeitung (ranní list, vycházející v Žatci - pozn. překl.)
5   - " -    Sudetendeutsche Tageszeitung (vycházel v Děčíně 90 let - pozn. překl.)
4   - " -    Prager Abendblatt (list vycházel v letech 1867-1938 - pozn. překl.)
4   - " -    Grenzbote (Tachau /list vycházel v Tachově - pozn. překl./)
4   - " -    Dorfbote (Budweis /tj. České Budějovice - pozn. překl./)
4   - " -    Schulzeitung (Reichenberg /vycházel tedy v Liberci - pozn. překl./)
3   - " -    Handwerker (Budweis /vycházel tu do roku 1944 - pozn. překl./)
3   - " -    Westböhmische Stimmen (list Bund der Landwirte - pozn. překl.)
2   - " -    Landbote (českokrumlovský list vycházel do roku 1938 - pozn. překl.)
2   - " -    Landvolk (soz.dem. /tj. sociálně demokratický list - pozn. překl./)
2   - " -    Güterbeamtenzeiung (Teplitz-Schönau /tj. dnešní Teplice - pozn. překl./)
2   - " -    Forstzeitung (list vycházel ve Vídni v letech 1883-2003 - pozn. překl.)
2   - " -    Maschinenmarkt (Saaz /tj. Žatec - pozn. překl.)
2   - " -    Globus (později název změněn na Der Erdball - pozn. překl.)
1   - " -    Prager Montagsblatt (varianta listu Prager Tagblatt /1875-1939/ -- pozn. překl.)
1   - " -    Warnsdorfer Hausblätter (vydáván ve Varnsdorfu 1884-1938 - pozn. překl.)
1   - " -    Lidové Listy (deník ČSL, po r. 1945 Lidová Demokracie - pozn. překl.)


Kronika farnosti Pleš 1836-1933

P.S. Ačkoli každé z těch periodik má svou letitou často historii, zvláštní zmínky si zaslouží českobudějovický list "Dorfbote", který založil F.X. Reitterer, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, v roce 1897 a jehož poslední kalendář pro rok 1945 stačil ještě vyjít. Nelze ho ovšem zaměňovat s českokrumlovským křesťanskosociálním listem "Landbote", který je prý, není-li to pouhá fáma, vcelku uchováván ve zdech vyšebrodského kláštera.

Václav Krýcha se podle českého záznamu hoštické křestní matriky narodil dne 22. července roku 1887 ve farní obci "Hostice č. 1, Hejtmanství Strakonické", jak tam čteme (dva dny nato ho v místním kostele Narození Panny Marie pokřtil zdejší farář František Šíp). Novorozencův otec a jmenovec Václav Krýcha, podle záznamu "volák v panském hostinci v Hosticích" (roku 1940 na zdejším zámku /čp. 1/ zemřeli jeho poslední majitelé Adolf Haid von Haidenburg a jeho manželka Malvína von Schutterstein), byl synem Františka Krýchy, "nájemníka ze Zeislic č. 8" (rozuměj po druhé světové válce "odsunem" německých obyvatel postižené Cejsice) a "jeho manželky Evy, rodem Puhanové ze Zeislic č. 3 u Vimberka" (rozuměj Cejsic u Vimperka. Chlapcova matka Kateřina byla podle záznamu manželskou dcerou "Václava Harvalíka, domkáře z Mířetic č. 10 a jeho manželky Barbory, rodem Pšeničkové z Přečína č. 5, hejtmanství Strakonického". Po odchodu ze dnes zaniklé farní obce Pleš v listopadu roku 1933 se stal farářem v národnostně německé farní obci Blížejov (Blisowa). V tamní dvojjazyčné úmrtní matrice je ovšem k datu 20. března 1938, kdy "dp. Václav Krýcha", jak je tu v česky psaném záznamu (podepsán "Franciscus Hruška, decanus in Staňkov") uveden, skonal, odkázán k místu úmrtí "Horní Pěná (!) Nr. (čp. neuvedeno) Baumgarten okres soudní a politický: Jindřichův Hradec". V říjnu 1938 se ovšem i Horní Pěna stala obětí pomnichovského záboru do nacistické "říše". V plešské farní kronice zanechal farář Krýcha barvité svědectví o prvních letech první republiky, které, byť německy a katolicky lojálně, nejspíš stranil, a jestli tomu tak bylo, marně. Divme se, kněz mezi Stalinem a Hitlerem.

- - - - -
* Hoštice / České Budějovice / Trhanov / Křišťanov /Ktiš / Pleš / Blížejov / † † † Horní Pěna

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Lístek v upomínku na jeho primici
Fotografie v blížejovské školní kronice z roku 1934, kde je s tamní 1. třídou a učiteli zachycen i on
Záznam o jeho narození v hoštické křestní matrice

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist