logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PAUL KRIEGER (KRYGER, KRIGER)

Studně zdravohojitedlná svatého Vácslava knížete, mučedníka a světce českého, v Hořejším Lauterbachu kurfiřtského kraje Schrobenhauzu v Hořejších Bavořích nedávno vyprejštěná: nejprv v německé řeči skrz Pavla Krigera, doktora a kanovníka u Matky Boží v městě Mnichově, faráře v Schrobenhauzu, sepsaná, a nyní ke cti a chvále svatého Vácslava, Čechům k vzbuzení a k potěšení na česko vyložená

Sáhodlouhý titul (přepsaný zde novočeským pravopisem) barokního "mirákelbuchu", tj. knížky o zázracích při svatováclavské studánce v hornobavorském Oberlauterbachu (dnešní zemský okres Neuburg-Schrobenhausen) uvádí roku 1659 v Praze vydaný český překlad německy psané práce, vyšlé pouhý rok předtím, tj. 1658 hned po dvakráte v Ingolstadtu pod názvem "Hayl- vnd Gnaden-Brunn S. WENCESLAI Boehaimischen Fuerstens vnnd Martyrers / Entsprungen zu OberLautterbach in dem Churfuerstlichen Landtgericht Schrobenhausen In Oberen Bayrn / Beschriben durch PAVLVM KRIEGER Der Geistlichen Rechten Doctor / Chorherren bey vnser lieben Frawen zu Muenchen; jetzt aber Pfarrer zu Schrobenhausen". Struktura onoho ingolstadtského tisku je podle Václava Petrboka, z jehož studie "Bridelův překlad poutní knížky o svatém Václavu: marginalia k svatováclavskému literárnímu kultu v jihoněmecké kultuře 17. a 18. století", součásti "triády"pojednání z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů "Stýkání nebo potýkání?" (2012) zde hojně čerpám, následující: obsahuje předmluvu k bavorskému kurfiřtovi Ferdinandu Marii von Bayern (zvanému také "Friedliebende", žil v letech 1636-1679), předmluvu ke čtenáři, stručný výtah ze života svatého Václava a 88 tzv. beneficií, tj. záznamů o zázračných uzdraveních, která se od roku 1656 udála u "svatováclavské" studánky v Oberlauterbachu. Na konci je připojena modlitba ke svatému Václavovi, antifona a sedm slok svatováclavského chorálu, přičemž je zdůrazněno že tři z nich složil arcibiskup Jan Očko z Vlašimě (+ 1380). Nás zajímá zejména osoba autora německé předlohy Paula Kriegera (psán jinde i Kryger či Kriger), o němž se podle Petrboka až dosud nepodařilo zjistit téměř nic. Narodil se asi kolem roku 1620 v Oberrubendorfu, dnes součásti obce Niederrubendorf v Bavorském lese, tedy na bavorské straně Šumavy. Studoval bohosloví v Ingolstadtu, kde získal doktorský titul církevního práva na základě disertace, v níž je označen jako "Rubendorffensis Boius", tj. "Bavor z Rubendorfu". Působil jako farář v hornobavorském Köschingu a dne 31. ledna roku 1648 se stal kanovníkem u mnichovské katedrály "Naší Milé Paní" Panny Marie. V roce 1656 převzal farní úřad ve Schrobenhausen, v lednu 1664 rezignoval na kanovnické místo v Mnichově a nedlouho poté, dne 11. července roku 1664, ve Schrobenhausen také zemřel. Za významnou zmínku jistě stojí pravděpodobný překladatel Kriegerova textu do češtiny, jezuita Fridrich (Bedřich) Bridel (rozboru jehož básně "Co Bůh? Člověk?" z téhož roku 1659 jako česká verze Kriegerova "mirákelbuchu" jsem ostatně v roce 1968 věnoval svou univerzitní ročníkovou práci u profesora Antonína Škarky /1906-1972/). Narodil se ve městě Vysoké Mýto (Hohenmauth), dnes okres Ústí nad Orlicí, 1. dubna 1619 v nekatolické rodině jako syn zdejšího radního písaře Václava (Wenzela) Bridela. Studoval na gymnáziu ve Svatováclavském semináři v Praze a v roce 1637 se ve svých 18 letech stal členem Tovaryšstva Ježíšova (Societas Jesu) v Brně. Dva roky tam v brněnském Nazaretě strávil dva roky noviciátu, sedm let pak zasedal mezi učiteli jako posluchač filosofie a teologie, ustanoven profesorem vyučoval čtyři roky rétorice a poetice, další čtyři roky působil jako představený akademické tiskárny a dovršil svůj život 15 lety kazatelské a misionářské služby a útěchy i těžce nemocným či k smrti odsouzeným a hrdinskou smrtí v 61 letech v epicentru morové nákazy 15. října roku 1680 v Kutné Hoře (Kuttenberg). Ano, Čechy mají duši i pro mučednictví - kdopak by za ně jinak orodoval tam v nebi?

- - - - -
* Oberrubendorf, Prackenbach (BY) / † † † Schrobenhausen (BY>

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Odstavec o něm v práci Václava Petrboka Stýkání, nebo potýkání?
Úvod textu jedné ze "schůzek" rozhlasového seriálu "Toulky českou minulostí"
Bedřich Bridel(?) ve společnosti venkovanů
Titulní list mé ročníkové práce o Bridelovi na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, datované rokem 1968

zobrazit všechny přílohy

TOPlist