logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADALBERT KŘENEK

Dějiny naší školy


Budweiser Zeitung, 1901, č. 51, s. 8
Budweiser Kreisblatt, 1901, č. 52, s.5

Vlastně se z obou těch novinových příspěvků jen dovídám, že se 20. června roku 1901 na "putovním" shromáždění učitelů a přátel školy ze soudního okresu Nové Hrady (Wanderversammlung des Vereines der Lehrer und Schulfreunde im Gerichtsbezirke Gratzen), konaném v prostorách německé obecné školy v Dobré Vodě u Nových Hradů, obci německy zvané Brünnl, významně zapsal svou dobře členěnou přednáškou pod názvem "Geschichte unserer Schule" zdejší učitel, psaný v obou případech stejně příjmením "Křeněk". To už člověka upoutá, zejména když se nedochovala nijaká digitálně přístupná dobrovodská školní kronika, kterou by v době svého pozdějšího ředitelování pan učitel musel vést. Kéž bych měl někdy alespoň ten dílčí jeho text v ruce! Takhle mi zbývá jen něco vyzkoumat o autorovi samém. Výrazná budova bývalé školy, dnešní domov seniorů, připomíná i osobnosti učitelského sboru, na něž by se nemělo zapomenout. Podle "Stavovského výkazu učitelstva na německých obecných a měšťanských školách v Čechách", jak by zněl český název nedocenitelného periodicky vydávaného seznamu "Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens" (v tomto případě jde o vydání z roku 1928, kdy Adalbert Křenek, jak je tu uvedeno jeho jméno jen s jedním ze dvou háčků, už jako řídící učitel školy na Dobré Vodě u Nových Hradů odcházel do penze) byl rodištěm dobrovodského pana řídícího Červený Újezdec, německy Roth-Aujezd, ves v okrese Lišov, farností ovšem příslušející k Libníči. Je zajímavé, že na německy vyplněném archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům v Dobré Vodě u Nových Hradů čp. 5 (přestavěný ho tam najdeme) je při jméně Adalbert Křenek u data narození 14. dubna 1868 jako místo, kde přišel na svět, psáno "Hur", tj. obec Hůry v okrese Lišov. Nicméně narození v Červeném Újezdci potvrzuje matriční záznam, psaný ovšem česky, z něhož vysvítá, že přišel na svět v mistním čp. 8 (dům dosud stojí) jako nemanželský syn Anny Křeňkové (příjmením je tu také psán "Křeněk", nikoli "Křenek", farář Ferdinand Ritter ho pak v kostele Nejsvětější Trojice v Libníči, kam rodný Červený Újezdec farností náležel, pokřtil českým křestním jménem "Vojtěch"), služebné v Hůrách čp. 13, "patřící do Oujezda", vlastní dcery Jana Křeňka, "podruha v Červeném Oujezdě" (čp. tu chybí) a Anny, roz. Prahové "z Kolnýho" (čp. opět chybí). Jakýkoli údaj o otci v záznamu nenacházíme, v každém případě však pravé vlastní jméno chlapcovo zní jako zde česky "Vojtěch Křeněk". Spolu s manželkou Annou i služkou Marií Hojerovou z Kamenice nad Lipou je Křenek v rubrice udávající národnost, označen slovem "böhmisch", tj. jako Čech, nikoli "deutsch". Ani se mi nechce ptát, jakým jazykem se v té domácnosti hovořilo. Německý učitelský ústav dokončil Křenek v roce 1892. Rok předtím odešel v dobrovodské škole na penzi zasloužilý její řídící učitel Johann Machon a 22. června 1901 si bere Adalbert Křenek za ženu jeho dceru Annu (*28. prosince 1866 v Dobré Vodě u Nových Hradů, v křestní matrice je psána Anna Agnes Machon, to Agnes je zřejmě po matce roz. Kamarýtové z Velešína, otcovi rodiče pocházeli z Myslkovic poblíž Soběslavi), činnou později i jako předsedkyně místní skupiny jihočeské župy Katolického svazu žen. Když Johann Machon 18. června 1907 v Dobré Vodě ve věku 83 let skonal, věnovaly mu nekrolog listy Budweiser Kreisblatt i Budweiser Zeitung s připomínkou, že jeho syn Hans Machon, ředitel německé obecné školy na Vídeňském předměstí v Českých Budějovicích v letech 1879-1919, je i známým sbormistrem sdružení Deutsche Liedertafel a prvním basem jeho pěveckého kvarteta. Adalbert Křenek odchází z dobrovodské školy do penze v roce 1928 a 30. dubna 1939 v Dobré Vodě u Nových Hradů také umírá. Ta budova někdejší školy pod Kraví horou (Kühberg, 953 m) svítí spolu s poutním kostelem dál do celého kraje.

- - - - -
* Červený Újezdec, Lišov / † † † Dobrá Voda u Nových Hradů

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v křestní matrice Červeného Újezdce
Rodný dům čp. 8 v Červeném Újezdci nese ve štítě rok 1923, zřejmě tedy proti roku jeho narození doznal změn
Návesní kaple v Červeném Újezdci
Kostel Nejsvětější Trojice v Libníči, kde byl pokřtěn

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist