logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MATTHÄUS KRAUPATZ

Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 12, s. 48

Staří Kraupatzovi z Radošovic

Staří Kraupatzovi z Radošovic

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 443

Matthäus Kraupatz, sedlák z Radošovic čp. 20, syn Johanna Kraupatze, který na téže usedlosti se svou ženou Theresií, roz. Rimmelovou, původem z Chvalovic /Kollowitz/ čp. 24, hospodařil předtím, měl podle rodového registru farní obce Strýčice se svou ženou Magdalenou, roz. Schneiderovou, dcerou Johanna Schneidera z Chvalovic čp. 19 a jeho manželky Eleonory, roz. Ferchenbauerové, z Dobčic čp. 15, celkem 7 dětí poté, co se 27. května roku 1895 vzali (Magdalena Kraupatzová zemřela 10. března 1938) - ten nejmladší byl právě Matthäus, narozený v Radošovicích 16. září roku 1906 jako čtvrtý jejich syn

Matthäus Kraupatz, sedlák z Radošovic čp. 20, syn Johanna Kraupatze, který na téže usedlosti se svou ženou Theresií, roz. Rimmelovou, původem z Chvalovic /Kollowitz/ čp. 24, hospodařil předtím, měl podle rodového registru farní obce Strýčice se svou ženou Magdalenou, roz. Schneiderovou, dcerou Johanna Schneidera z Chvalovic čp. 19 a jeho manželky Eleonory, roz. Ferchenbauerové, z Dobčic čp. 15, celkem 7 dětí poté, co se 27. května roku 1895 vzali (Magdalena Kraupatzová zemřela 10. března 1938) - ten nejmladší byl právě Matthäus, narozený v Radošovicích 16. září roku 1906 jako čtvrtý jejich syn

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Hrobka Kraupatzů z Radošovic na hřbitově ve Strýčicích, udržovaný prý spřízněnou rodinou podnikatele Milana Krále z Českých BudějovicHrobka Kraupatzů z Radošovic na hřbitově ve Strýčicích, udržovaný prý spřízněnou rodinou podnikatele Milana Krále z Českých Budějovic

Hrobka Kraupatzů z Radošovic na hřbitově ve Strýčicích, udržovaný prý spřízněnou rodinou podnikatele Milana Krále z Českých Budějovic

Foto Jan Mareš

Radošovická náves někdy kolem roku 1906, kdy se narodil

Radošovická náves někdy kolem roku 1906, kdy se narodil

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 233

Rodný statek čp. 20 dále vévodí zimní radošovické návsi

Rodný statek čp. 20 dále vévodí zimní radošovické návsi

Foto Jan Mareš

Kaple v Radošovicích

Kaple v Radošovicích

Foto Ivo Kareš

Radošovice na leteckém snímku

Radošovice na leteckém snímku

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 232

Plánky, zachycující pomístní jména pozemků katastrálního území obce Radošovice včetně těch mezi rybníkem Kemmerweiher (dnes na mapách Horní strýčický rybník) a lesem jménem Kemmerwald (dnes na mapách les kolem vrchu Kamenná /485 m/), svědčí v obecní kronice Radošovic, založené jeho bratrem Josefem, o nenahraditelném vztahu místních lidí k rodným končinám

Repro Kronika obce Radošovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Mapka rodných Radošovic, kterou kreslil také bratr Josef a na které je zachyceno i stavení čp. 20, zvané "Woratschka"

Repro Kronika obce Radošovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Rybník Dehtář s okolím, zachycený vojenským mapováním z let 1764-1783
(viz www stránky Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP)

Rybník Dehtář s okolím, zachycený vojenským mapováním z let 1764-1783
(viz www stránky Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP)

Repro A. Sassmann, Kořeny 3 (2010), s. 191

... a na mapě "Budějowského kraje" z poloviny 19. století

... a na mapě "Budějowského kraje" z poloviny 19. století

Repro Budějowský kraj w Králowstwí českém (1847) (Digitální knihovna JVK)

Tři pohledy na rybník Dehtář - ten horní směrem na Strýčice a Radošovice, prostřední na Vysokou Bětu,
    Záboří a Lipanovice a spodní od Zádušního vrchu u Strýčic na Dehtáře

Tři pohledy na rybník Dehtář - ten horní směrem na Strýčice a Radošovice, prostřední na Vysokou Bětu,
Záboří a Lipanovice a spodní od Zádušního vrchu u Strýčic na Dehtáře

Foto Ivo Kareš

Celkový pohled na Strýčice v třicátých letech 20. století nalevo s českou "Jubilejní školou svatováclavskou", která byla otevřena Národní jednotou pošumavskou v roce 1930, zcela vpravo se krčí "Theresianum", spolkový lokál "křesťanského turnerského sdružení", kde se hrála i německá představení místních ochotníků a byl tu byt učitele německé obecné školy, stojící skromně v pozadí (viz i Fanny Lindauerová)

Celkový pohled na Strýčice v třicátých letech 20. století nalevo s českou "Jubilejní školou svatováclavskou", která byla otevřena Národní jednotou pošumavskou v roce 1930, zcela vpravo se krčí "Theresianum", spolkový lokál "křesťanského turnerského sdružení", kde se hrála i německá představení místních ochotníků a byl tu byt učitele německé obecné školy, stojící skromně v pozadí (viz i Fanny Lindauerová)

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 8, s. 20

Dnes je podobný pohled možné zachytit jen v zimě nebo předjaří,
dokud na vzrostlých stromech ještě nejsou listy

Dnes je podobný pohled možné zachytit jen v zimě nebo předjaří,
dokud na vzrostlých stromech ještě nejsou listy

Foto Ivo Kareš

Strýčický kostel sv. Petra a Pavla...

Strýčický kostel sv. Petra a Pavla...

Foto Ivo Kareš

... a jeho hlavní oltář s pozdně gotickou sochou Madony

... a jeho hlavní oltář s pozdně gotickou sochou Madony

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 8, s. 21

Budova bývalé fary

Budova bývalé fary

Foto Ivo Kareš

Bukovsko, kde učil, na staré pohlednici...

Bukovsko, kde učil, na staré pohlednici...

... a dnes

... a dnes

... a dnes

Foto Jan Mareš

Tři pohlednice G. Moesta se selskými motivy z německého jazykového ostrova
    u Českých Budějovic ze sbírky Reinholda Finka

Tři pohlednice G. Moesta se selskými motivy z německého jazykového ostrova
u Českých Budějovic ze sbírky Reinholda Finka

TOPlist