MATTHÄUS KRAUPATZ
 Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 12, s. 48 |
 Staří Kraupatzovi z Radošovic Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 443 |
 Matthäus Kraupatz, sedlák z Radošovic čp. 20, syn Johanna Kraupatze, který na téže usedlosti se svou ženou Theresií, roz. Rimmelovou, původem z Chvalovic /Kollowitz/ čp. 24, hospodařil předtím, měl podle rodového registru farní obce Strýčice se svou ženou Magdalenou, roz. Schneiderovou, dcerou Johanna Schneidera z Chvalovic čp. 19 a jeho manželky Eleonory, roz. Ferchenbauerové, z Dobčic čp. 15, celkem 7 dětí poté, co se 27. května roku 1895 vzali (Magdalena Kraupatzová zemřela 10. března 1938) - ten nejmladší byl právě Matthäus, narozený v Radošovicích 16. září roku 1906 jako čtvrtý jejich syn Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
  Hrobka Kraupatzů z Radošovic na hřbitově ve Strýčicích, udržovaný prý spřízněnou rodinou podnikatele Milana Krále z Českých Budějovic Foto Jan Mareš |
|
 Radošovická náves někdy kolem roku 1906, kdy se narodil Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 233 |
|
 Rodný statek čp. 20 dále vévodí zimní radošovické návsi Foto Jan Mareš |
 Kaple v Radošovicích Foto Ivo Kareš |
 Radošovice na leteckém snímku Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 232 |
|
|
Plánky, zachycující pomístní jména pozemků katastrálního území obce Radošovice včetně těch mezi rybníkem Kemmerweiher (dnes na mapách Horní strýčický rybník) a lesem jménem Kemmerwald (dnes na mapách les kolem vrchu Kamenná /485 m/), svědčí v obecní kronice Radošovic, založené jeho bratrem Josefem, o nenahraditelném vztahu místních lidí k rodným končinám Repro Kronika obce Radošovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
|
Mapka rodných Radošovic, kterou kreslil také bratr Josef a na které je zachyceno i stavení čp. 20, zvané "Woratschka" Repro Kronika obce Radošovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 Rybník Dehtář s okolím, zachycený vojenským mapováním z let 1764-1783 Repro A. Sassmann, Kořeny 3 (2010), s. 191 |
|
 ... a na mapě "Budějowského kraje" z poloviny 19. století Repro Budějowský kraj w Králowstwí českém (1847) (Digitální knihovna JVK) |
|
 |
|
 |
|
 Tři pohledy na rybník Dehtář - ten horní směrem na Strýčice a Radošovice, prostřední na Vysokou Bětu, Foto Ivo Kareš |
|
 Celkový pohled na Strýčice v třicátých letech 20. století nalevo s českou "Jubilejní školou svatováclavskou", která byla otevřena Národní jednotou pošumavskou v roce 1930, zcela vpravo se krčí "Theresianum", spolkový lokál "křesťanského turnerského sdružení", kde se hrála i německá představení místních ochotníků a byl tu byt učitele německé obecné školy, stojící skromně v pozadí (viz i Fanny Lindauerová) Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 8, s. 20 |
|
 Dnes je podobný pohled možné zachytit jen v zimě nebo předjaří, Foto Ivo Kareš |
|
 Strýčický kostel sv. Petra a Pavla... Foto Ivo Kareš |
 ... a jeho hlavní oltář ještě s pozdně gotickou sochou Madony, ... Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 8, s. 21 |
 ... která byla později nahrazena sochou jinou, Madona strýčická byla v roce 2011 vrácena do sbírek vyšebrodského kláštera Foto Pavel Polák |
 Budova bývalé fary Foto Ivo Kareš |
 Bukovsko, kde učil, na staré pohlednici... |
|
  ... a dnes Foto Jan Mareš |
|
 |
|
 |
|
 Tři pohlednice G. Moesta se selskými motivy z německého jazykového ostrova |
|
Textová část: |
|
|
