logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL KRATOCHWILL

Záznam o narození synově stvrzuje, že otec Karl Stephan Kratochwil, jak je tu i podepsán spolu se svou ženou Marií Pomahačovou, šičkou z Českých Budějovic a dcerou dělníka Josefa Pomahače z Českých Budějovic a Kathariny, roz. Brabcové z Chlumu, se opravdu narodil v Krakově jako syn Karla Kratochwila, nyní českobudějovického kolportéra, rovněž v rubrice "Kmotrové-Pathen" vpravo výrazně podepsaného, a jeho ženy Katharine, roz. Raulichové ze Siebenau

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Český zápis o českobudějovické synově svatbě s Jaroslavou Nejedlou, narozenou v Třeboni, dcerou českobudějovického četnického strážmistra Josefa Nejedlého a jeho ženy Anny, roz. Vlčkové z Modlíkova, doprovází tu i česká podoba jména otce ženichova, psaného tu "Kratochvíl Karel sen."

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Tady se v inzerátu budějovického listu "Der Dorfbote"
píše už v roce 1911 Kratochwill

Tady se v inzerátu budějovického listu "Der Dorfbote"
píše už v roce 1911 Kratochwill

Repro Der Dorfbote, 1911, č. 53, s. 24

Tady nabízí "vzhledem ke svým rozsáhlým a znamenitým stykům" nejrychlejší obstarání knih, hudebnin i časopisů
    a představuje svou budějovickou firmu jako nejstarší "antikvariát, knihkupectví a nakladatelství" ve městě

Tady nabízí "vzhledem ke svým rozsáhlým a znamenitým stykům" nejrychlejší obstarání knih, hudebnin i časopisů
a představuje svou budějovickou firmu jako nejstarší "antikvariát, knihkupectví a nakladatelství" ve městě

Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 77, s. 8

Na tomto inzerátu zní adresa jeho českobudějovického "zásilkového" knihkupectví Divadelní ulice 4

Na tomto inzerátu zní adresa jeho českobudějovického "zásilkového" knihkupectví Divadelní ulice 4

Repro J. Jany, Schloß Rotenhof (1922), zadní strana obálky

Označení majitele jednoho z titulů fondu Jihočeské vědecké knihovny: Eigentum des Karl Kratochwil Budweis

Označení majitele jednoho z titulů fondu Jihočeské vědecké knihovny: Eigentum des Karl Kratochwil Budweis

Obálka "domácího lékaře" z jeho edice Volksbibliothek zachycuje dokonce průčelí jeho knihkupectví, kde byl na českobudějovickém náměstí později i "můj" antikvariát

Obálka "domácího lékaře" z jeho edice Volksbibliothek zachycuje dokonce průčelí jeho knihkupectví, kde byl na českobudějovickém náměstí později i "můj" antikvariát

Inzerce jeho listu Sonntagsbote

Inzerce jeho listu Sonntagsbote

Záhlaví jednoho z čísel českobudějovického "nedělníku" z roku 1931

Záhlaví jednoho z čísel českobudějovického "nedělníku" z roku 1931

Vydával i česky

Vydával i česky

Logo nakladatelství Karl Kratochwil Budweis

Logo nakladatelství Karl Kratochwil Budweis

Parte manželčino s jeho jménem a adresou...

Parte manželčino s jeho jménem a adresou...

Repro Hoam!, 1955, č. 9, s. 32

... a veršovaný inzerát její kuchařské knihy
z jejich českobudějovického nakladatelství

... a veršovaný inzerát její kuchařské knihy
z jejich českobudějovického nakladatelství

Repro F. Lehne, Ein Frühlingstraum, zadní strana obálky

Inzerát (1928) jeho nakladatelství, kde je knižní prémií předplatitelů týdeníku "Der Sonntagsbote" kuchařka manželky Marie, roz. Pomahačové

Inzerát (1928) jeho nakladatelství, kde je knižní prémií předplatitelů týdeníku "Der Sonntagsbote" kuchařka manželky Marie, roz. Pomahačové

Repro F. Lehne, Ein Frühlingstraum, zadní strana obálky

Další, byť opravdu neblahé místy stopy po knihkupci Kratochwillovi nalezl pro svůj Slovník českých nakladatelství můj přítel Aleš Zach, jak svědčí i pasáž v jeho dopisu z března 2009

Další, byť opravdu neblahé místy stopy po knihkupci Kratochwillovi nalezl pro svůj Slovník českých nakladatelství můj přítel Aleš Zach, jak svědčí i pasáž v jeho dopisu z března 2009

Repro Slovník českých nakladatelství 1849-1949 a archív autora

V majetku písaře Illinga, jemuž se v Heimatbuchu vyjadřuje poděkování jako jednomu z kronikářů města, byl v 19. století tento skvostný reliéf Klanění Tří králů, který zakoupilo v roce 1910 budějovické muzeum (dnes je součástí sbírek Alšovy jihočeské galerie)

V majetku písaře Illinga, jemuž se v Heimatbuchu vyjadřuje poděkování jako jednomu z kronikářů města, byl v 19. století tento skvostný reliéf Klanění Tří králů, který zakoupilo v roce 1910 budějovické muzeum (dnes je součástí sbírek Alšovy jihočeské galerie)

Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 57

Řád literátského bratrstva českobudějovického z roku 1610 píše jméno města "Behaimisch Budweiß"

Řád literátského bratrstva českobudějovického z roku 1610 píše jméno města "Behaimisch Budweiß"

Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 270, ze sbírek Státního okresního archivu v Českých Budějovicích

Požární řád rovněž ze 17. století tituluje město "Königliche Befreute Berg-Stadt Böhmisch Budweyß"

Požární řád rovněž ze 17. století tituluje město "Königliche Befreute Berg-Stadt Böhmisch Budweyß"

Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 270, ze sbírek Jihočeského muzea

Znak královského města České Budějovice z doby kolem roku 1500 přibitý na hlavní vstupní dveře kostela Nenebevzetí Panny Marie v Kájově, dovozuje starší jeho heraldickou podobuZnak královského města České Budějovice z doby kolem roku 1500 přibitý na hlavní vstupní dveře kostela Nenebevzetí Panny Marie v Kájově, dovozuje starší jeho heraldickou podobu

Znak královského města České Budějovice z doby kolem roku 1500 přibitý na hlavní vstupní dveře kostela Nenebevzetí Panny Marie v Kájově, dovozuje starší jeho heraldickou podobu

Repro J. Havlice ... [et al.], 750 let Kájova (2013), s. 73, foto Ladislav Pouzar a foto Ivo Kareš

Českobudějovický městský znak na významných stavbách ve městě: na radnici, katedrálním kostele sv. Mikuláše, bývalých dělostřeleckých kasárnách na Pražské třídě, mariánském sousoší

Českobudějovický městský znak na významných stavbách ve městě: na radnici, katedrálním kostele sv. Mikuláše, bývalých dělostřeleckých kasárnách na Pražské třídě, mariánském sousoší

Foto Pavel Polák

"Polepšený" barokní znak města České Budějovice, který býval zavěšen na Černé věži vedle císařského na místě, kde ze zdiva dodnes vyčnívají dvě mohutné skoby"Polepšený" barokní znak města České Budějovice, který býval zavěšen na Černé věži vedle císařského na místě, kde ze zdiva dodnes vyčnívají dvě mohutné skoby

"Polepšený" barokní znak města České Budějovice, který býval zavěšen na Černé věži vedle císařského na místě, kde ze zdiva dodnes vyčnívají dvě mohutné skoby

Repro D. Kovář, Znak, pečeť, vlajka : městská symbolika Českých Budějovic v proměnách času (2015), s. 138 a 139, ze sbírek Jihočeského muzea

Městský znak na budově městské spořitelny (dnes Komerční banka)

Městský znak na budově městské spořitelny (dnes Komerční banka)

Foto Pavel Polák

Jedno z nejstarších zobrazení znaku na domě na rohu Kněžské a Kanovnické ulice

Jedno z nejstarších zobrazení znaku na domě na rohu Kněžské a Kanovnické ulice

Foto Pavel Polák

Znak na domě U Tří kohoutů

Znak na domě U Tří kohoutů

Foto Pavel Polák

Současné stylizované užití znaku

Současné stylizované užití znaku

Foto Pavel Polák

Jan Schinko v jedné z částí svého putování městem zachytil i děje domu na českobudějovickém náměstí, kde působil Karl Kratochwil a nějaký čas (1970-1975) také autor překladů Kohoutího kříže, než ho postupující normalizace smetla do knižního skladu a prodejny technických norem

Repro Českobudějovický deník, 23. 2. 2013, s. 2

Část emailu, ve kterém městský archivář ve Steyru Dr.Ing. Raimund Ločičnik odpovídá Dr. Raimundu Paleczekovi na dotaz, týkající se skonu Karla Kratochwila

Část emailu, ve kterém městský archivář ve Steyru Dr.Ing. Raimund Ločičnik odpovídá Dr. Raimundu Paleczekovi na dotaz, týkající se skonu Karla Kratochwila

Repro archív autora

Znak hornorakouského města Steyr

Znak hornorakouského města Steyr

Repro Wikipedia

TOPlist