logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL KOSTIAL

Z projevu na valné hromadě německého okresního zemědělského a lesnického sdružení a sdružení chovatelů koní v Českých Budějovicích


Můžete být ujištěni, že jsem jako starý přítel selského stavu pocítil obrovskou radost nad tím, že se k dnešnímu sněmování dostavilo takové množství rolníků, čímž byl přinesen důkaz jejich vůle oživit zemědělský spolkový život. Nesmíme se však spokojit s tím, že jsme dnes zvolili předsedu, jednatele, pokladníka atp., krátce nějaký výbor, my musíme mít za sebou celý selský stav, abychom pak mohli pracovat dále. Zvedám svou sklenici, aby sdružení kvetlo, rostlo a prospívalo (odvolávka na latinské rčení "vivat, crescat, floreat!" - pozn. překl.)!


Budweiser Zeitung, 1924, č. 17, s. 6

V závorce za citací slov předsedy Karla Kostiala ze závěru jeho projevu následuje poznámka: (Lebhafte Heilrufe!), tj. "živé provolávání zdaru". Nedovedeme si asi dnes zcela představit ovzduší v českobudějovickém hostinci u Langů (jeho nájemce /německý hostinec v Hradební ulici, německy Schanzgasse, čp. 14 byl znám i pod označením "Restaurant Bürgerbräu"/ Friedrich Lang, rodák z Lenory (Eleonorenhain/ a manžel Františky Lašťovičkové z Počepic, okr. Příbram, v noci ze 16. na 17. ledna 1925 ve 40 letech věku spáchal sebevraždu oběšením), kde se valná hromada německého okresního zemědělského a lesnického sdružení včetně sdružení chovatelů koní (zpráva má titulek týkající se jen toho naposledy jmenovaného) v únoru roku 1924 konala, asi se však nemýlím, řeknu-li, že svědčí o jisté síle a bohatství německého selského okolí města a také o zámožnosti těch, kdo si mohli chov koní v takové míře vůbec dovolit. Předsedou sdružení byl ředitel zdejších zemědělských (hospodářských) škol Karl Kostial. Nebyl původem z jižních Čech. Spatřil světlo světa dne 14. ledna roku 1857 ve štýrském městě Fürstenfeld a byl tam pokřtěn jménem Carl Ferdinand Theodor Kostial. Otec Theodor August Karl Kostial se narodil 24. května 1826 v Rychmburku (německy Richenburg, dnes Předhradí, okr. Chrudim - dne 6. června 1835 tu přišel na svět básník Adolf Heyduk, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže), matka Aloisia Antonia Cäcilia, roz. Kollegerová, se pak narodila 21. května 1836 ve Fürstenfeldu jako později její syn. Ten po absolvování vyšší reálky v Jihlavě (Iglau) navštěvoval novojičínskou zemědělskou střední školu (Landwirtschaftliche Mittelschule in Neutitschein) a získal učitelské oprávnění pro zemědělské školství na vídeňské Hochschule für Bodenkultur. Byl pak mnoho let hospodářským úředníkem (Oekonomiebeamter) na moravské třebíčské doméně hraběte Waldsteina Třebíč (Trebitsch), pak na velkostatku Lužice (Luschitz) na východ od Kadaně (Kaaden), náležejícím tehdy hraběti von Wolkenstein-Trostburg a zaniklém později (v únoru 1972) pro těžbu hnědého uhlí. Po těchto nenahraditelných letech praxe se Kostial stal řídícím učitelem německé odborné zemědělské školy v Kadani, později ředitelem německé odborné zemědělské školy v Liberci (Reichenberg) a posléze v dubnu 1905 ředitelem německých zemědělských učilišť (tj. zemědělské a hospodyňské školy (Ackerbau- und Haushaltungsschule) v Českých Budějovicích (Budweis). Tady 11. října 1909 oslavil stříbrnou svatbu se svou manželkou Julií, roz. Seemannovou, která se jako "Frau Direktor" aktivně účastnila místního společenského života. Už od roku 1893 byl její muž členem výboru německé sekce Zemědělské rady Království českého (později Zemědělské rady pro Čechy), od roku 1906 prezidentem německého sdružení chovatelů koní chladnokrevníků (Deutscher Pferdezuchtverband für das Kaltblut in Böhmen), členem výboru komitétu pro chov koní v ústředním kolegiu zmíněné už Zemědělské rady a členem poradního sboru pro chov koní při ministerstvu zemědělství. Působil i ve zkušební komisi pro učitelství na nižších zemědělských učilištích. V c.k. armádě už v letech 1878-1879 sloužil jako jednoroční dobrovolník u pěšího pluku č. 49 a na konci vojenské kariéry byl nadporučíkem 40. praporu zeměbrany (Landwehr-Bataillon). Za své nespočetné zásluhy byl opakovaně oceňován, v roce 1913 titulem císařského rady a už "za republiky" titulem profesora. Bylo mu dáno zesnout ve vysokém věku 85 let za válečných časů na území Protektorátu Čechy a Morava dne 25. března roku 1942 v Českých Budějovicích (až od října téhož roku ztratily přívlastek České) na Pražské třídě (Pragerstraße), přezvané ovšem už tehdy na třídu Konrada Henleina (Konrad-Henlein-Straße). I Kostialovo rodné Rakousko se nyní nazývalo namísto Oesterreich Východní Markou (Ostmark). Nic ovšem netrvá věčně. V letech 1945-1955 bylo Rakousko rozděleno na 4 okupační zóny (Štýrsko většinou spadalo pod tu anglickou, jen severní část pod americkou), Pražská třída v letech 1945-1950 změnila jméno na třídu Dr. Edvarda Beneše, jehož dekrety byly součástí poválečného "konečného řešení německé otázky", které předcházelo pozdější komunistické likvidaci selského stavu a ve značné míře i venkovského chovu koní. Těch koní je mi líto skoro jako lidí.

- - - - -
* Fürstenfeld (A) / † † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodný štýrský Fürstenfeld na litografii J. F. Kaisera z roku 1830
Záznam o jeho narození 6. května 1867 v křestní matrice farní obce Fürstenfeld
Inzerát "hospodyňské" školy v Českých Budějovicích z roku 1905
Takto "Budweiser Zeitung" zaznamenal stříbrnou svatbu Julie a Karla Kostialových

zobrazit všechny přílohy

TOPlist