logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ISRAEL KOHN

Slovo k německým Šumavanům

Účelem a posláním, které si vytyčil před jedním rokem založený "Deutscher Böhmerwaldbund", je být nápomocen německým obyvatelům Šumavy hlavně ve dvojím ohledu: na jedné straně je podle možnosti podporovat v každé nouzi a nesnázi, v níž se ocitli nedostatečnou mzdou a obživou, jak je to blíže vyloženo ve spolkových stanovách, na druhé straně povzbuzovat a posilovat je ve spravedlivém boji o řeč a mrav, zděděný po předcích.
Prostředkem k dosažení tohoto účelu mají být i tyto listy (jde o "Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes" - pozn. překl.), které chtějí sloužit blahu lidu a k radosti všech těch, jimž právě blaho německého lidu leží na srdci.
Tyto listy, jejichž vydávání není vázáno na nijakou pevnou lhůtu, mají plnit následující úkoly:
Mají ulehčit styk svazového vedení v Budějovicích (Budweis) s jednotlivými skupinami DBB a styk skupin mezi sebou navzájem. Bude se tak dít sděleními (tj. "Mittheilungen" - pozn. překl.) svazového vedení skupinám v těchto listech otištěnými a zároveň otiskováním nás došlých zpráv z celé Šumavy a jižních Čech.
Dále tu mají najít místo líčení našich krásných hor a lesů, vyprávění z těchto luhů ("aus diesen Gefilden"), zprávy o obyvatelích Šumavy, jejich způsobu života, obyčejích a řemeslné činnosti a mravech, čímž by měli být všichni Němci ("alle Deutschen") podněcováni k tomu, aby sem přicházeli poznat nádherné šumavské končiny, přes léto bydlili u bodrých Šumavanů a dali jím tak tím způsobem dojít obživy. Stejně tak budou zveřejňovány články nacionálního obsahu, aby přispěly nejlepší možnou měrou k posílení německého smyslu v našich krajích ("um zur Erstarkung des deutschen Sinnes in unseren Gauen nach besten Können beizutragen").
Němečtí Šumavané! Milí soukmenovci ("Stammesgenossen") na jihu Čech! Podporujte proto horlivě tyto "Mittheilungen" a čtěte je pilně! Můžete se z nich dovědět mnoho prospěšného a my se budeme snažit udělit vám radu ve všech otázkách, které se týkají vašeho blaha i vašich stesků. Důvěřujte mužům, kteří k vám budou v těchto listech hovořit, neboť chtějí napomáhat jen vašemu blahobytu, chránit vás před nouzí života a před hrozící ztrátou mateřské řeči a vašeho počestného německého bytí!
Tímto posílá všem řádným členům našeho svazu srdečný německý pozdrav

vedení listu.

Úvodní slovo 1. čísla "orgánu" DBB bezpochyby reprezentuje nejen názory vedení listu, ale vedení celé organizace. Pamětní tisk z roku 1934 k 50. jejímu jubileu hned za titulním listem uvádí jmény všechny členy "svazového vedení" (Bundesleitung) a kromě předsedy Josefa Tascheka a budějovického tiskaře Franze Josefa Zinka, kteří byli u vesla od počátku až do časů republiky, figuruje tu hned na třetím místě J.U.Dr. J. Kohn, Budweis, a to nejen co do délky svého funkčního období 1884-1917 (tedy po 33 let!), poněvadž co do postavení je třeba řadit ho jako jednatele DBB od počátku na místo druhé, hned za svazového předsedu. Zajímavé není jen cudné krytí křestního jména Israel iniciálou J. (ve švabachu jde o jedno jediné písmeno), nýbrž i důvod, proč nepřežil zánik monarchie, k židovským spoluobčanům ostatně tolerantní natolik, že o tom Stefan Zweig mohl zanechat ve svém Světu včerejška (Die Welt von gestern) toto svědectví: "Přizpůsobit se prostředí národa nebo země, ve které Židé žijí, není pro ně jen vnější ochranou, nýbrž hluboce niternou potřebou. Jejich touha po vlasti, klidu, oddechu, jistotě, po tom, aby se necítili jako cizinci, je nutí, aby se vášnivě přimykali ke kultuře svého okolního světa. A sotvakde se uskutečnilo takové spojení šťastněji a plodněji - než v Rakousku (viz s. 26 českého překladu Zweigovy knihy)." Israel Kohn se podle horažďovické židovské matriky narodil ve Střelských Hošticích (Strahl-Hoschtitz), okr. Strakonice jako syn obchodníka Veita Kohna a jeho ženy Elisabeth, roz. Weiglové, dne 11. května roku 1854 (obřezán byl 19. května), čtvrtou až osmou třídu gymnázia vystudoval v Písku během let 1868-1872. Po právnických studiích se oženil s Julií, roz. Löwyovou (*12. dubna 1862) z městyse Waidhaus v bavorské Horní Falci a profesně působil, alespoň co víme, nejprve jako soudní úředník v Lišově blízko Českých Budějovic, v těch se pak v osmdesátých letech devatenáctého století a později ještě stal jako vážený advokát nejen činovníkem DBB od samého založení organizace v roce 1884, nýbrž i členem městského výboru, okresního zastupitelstva a také zástupcem ředitele městské spořitelny (Budweiser Sparkassa). Od roku 1884 se podílel i na vedení (Repräsentanz) zdejší židovské náboženské obce a deset let nato se stal jejím představeným až do své smrti (jako "Vorstand der israelitischen Kultusgemeinde" je označován i v nekrologu). Krajským rabínem byl v letech 1867-1905 jiný člen městského výboru Adam Wunder, jmenovaný i čestným občanem města. Přišla však první světová válka a hned 9. září 1914, pouhý měsíc poté, co Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Rusku (6. srpna), byl u haličské vsi Kamionka Woloska těžce raněn syn Israela Kohna Dr. Rudolf Kohn, jednoroční dobrovolník a kadet-aspirant 88. budějovického pěšího regimentu, který tak upadl do ruského zajetí, v němž po převozu do nemocnice v haličském městě Rawa Ruska 12. září i "utrpěl smrt za vlast", jak se tehdy psalo v dobovém tisku. Teprve v neděli 25. března 1917 mohly však spočinout jeho ostatky na budějovickém židovském hřbitově a netrvalo dlouho, následoval ho do hrobu otec, zesnulý 5. dubna o sedmé hodině ranní a pochovaný po synově boku tři dny nato o třetí hodině odpolední. "Obyvatelstvo zachová mu provždy čestnou památku," praví se v závěru nekrologu Kohnova na stránkách Budweiser Zeitung. Mám vypočítávat, co se všechno od té doby stalo? Hrob se nezachoval, zanikla i monarchie, za níž mladý Kohn položil život, ve svobodném demokratickém Německu existuje však jako organizace šumavských vyhnanců až dodnes Deutscher Böhmerwaldbund, obnovený tam roku 1954 sedmdesát let po svém založení v Českých Budějovicích.

- - - - -
* Střelské Hoštice / † † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o narození čtyř dětí obchodníka ve Střelských Hošticích Veita Kohna a jeho ženy Elisabeth, roz. Weiglové, včetně dat Israelových
Rodný dům čp. 18 ve Střelských Hošticích
Arch sčítání lidu z 1. ledna roku 1911 pro jeden z bytů v domě čp. 9 na tehdejší Claudigasse (Klaudigasse), což je dnešní Jeronýmova ulice, kde bydlela rodina JUDr. Kohna a jeho ženy Julie se svými šesti dětmi, všemi narozenými tu v Budějovicích (byli to: syn Rudolf /*10. ledna 1889/, dcery Erna /*24. května 1891/, Marta /*13. srpna 1892/, Lili /*28. dubna 1894/, Vilma /*14. března 1897 a syn Erwin /*4. května 1899/), jakož i s kuchařkou Marií Šimáčkovou a služkou Emilií Havlíkovou (na rozdíl od rodiny plně "mojžíšského" vyznání byly obě římské katoličky národnosti podle sčítacího archu německé)
Dům čp. 9 v českobudějovické Jeronýmově ulici
Podčárník Budivoje již psaním Kohnova příjmení "Khon" a narážkami na to, od koho že měl Josef Taschek rozum, svědčil o antisemitské ubohosti autora

zobrazit všechny přílohy

TOPlist