logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN KNEISSL

Z "Rozličných poznámek"

1799
jsem se narodil (v originále "bin ich gebohren" - pozn. překl.), biřmován jsem byl v roce 1814 a plnoletým (v originále "freygesprochen" - pozn. překl.) se stal v roce 1817. Cestu na zkušenou (v originále jen "meine Reisen" - pozn. překl.) jsem podnikl v roce 1819 a ukončil v roce 1821. Tovaryšskou zkoušku jsem složil 17. října roku 1822 v Praze a mistrem se stal 1. dubna 1823. 4. června 1823 jsem se poprvé oženil (v originále "geheurathet zum erstenmahl" - pozn. překl.) s Barbarou, zemřela však 12. června 1832.

(...)

1863
suchý zdravý rok a hodně výdělku. Vodní stavby byly v Želnavě (Salnau), u Chlumu (Humwald) dělány prokopávky, poté zřízeno zajištění břehu u Homol (Hummeln, v originále "Humler" - pozn. překl.) a Rožnova (Strodenitz). Nově zřízena libochovská propusť (v originále "Libbofskerschleuse" - pozn. překl.). Ve městě bylo stavěno: velká stodola pana Zátky (v originále "H. Zatka grosse Scheuer" - pozn. překl.), pak tzv. "Beerscheuer", dům mědikovce Brauna, Vyšebrodský dům (v originále "Hohenfuhrter Haus" - pozn. překl.) byl největší budova, stavba lednice obydlí (v originále "Eiskellerbau des Wohngebäude" - pozn. překl.).

Úvodní a závěrečný zápis textu, označeného titulem "Verschiedene Anmerkungen", je tu jen ukázkou z celku, chovaného v nedatované strojopisné transkripci originálu ve fondu Jihočeské vědecké knihovny. Přepis pořídil z pozůstalosti Dr. Karla (Carla) Kneissla "major v záloze" (Mjr.a.D.) Wilhelm Johanek (oba mají na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení), český překlad z pozůstalosti Karla Pletzera otiskl Výběr - časopis pro vlastivědu jižních Čech ve třetím čísle ročníku 2002. Máme tedy v rükou obojí, v tom druhém případě chybí však v časopise jakákoli zmínka, že jde o překlad z německého originálu. Vím z osobních setkání s panem Pletzerem, jak mu právě německá minulost Budějovic "dělala hlavu". Jednou mi řekl na dotaz, proč při svých obrovských znalostech nesepíše dějiny města: "Nic by z nás (Čechů) nezbylo." Tolik rodů tu přešlo a stále s nimi bude co činit v tom, co po sobě zanechali. "Bürgerl. Zimmermeister in Budweis", tj."měšťanský tesař v Budějovicích" Johann Kneissl (1799-1869), jak je označen v podtitulu svých "poznámek", byl v tom ohledu postavou velmi výraznou. Jeho zápisky jsou totiž v podstatě výčtem dokončených stavebních prací ve městě i jeho jihočeském, resp. šumavském okolí, na nichž se často podstatnou měrou sám podílel. Jaksi na okraj tu zaznamenal i politické události doby, třeba revoluční rok 1848, přírodní pohromy i polní úrodu. Z významných staveb tu třeba v roce 1859 zmiňuje "svrchní regulaci v Želnavě včetně tří propustí a cest ve Vyšším Brodě", v Budějovicích pak "vilu pana Eggerta", pozdější sídlo vědecké knihovny. Jeden ze synů Johanna Kneissla, totiž JUDr. Johann Kneissl mladší (1842-1895), se stal zakladatelem městského muzea, Josef Kneissl (1830-1910) pak dokonce v letech 1887 a 1891-1903 budějovickým starostou, spoluzakladatelem zdejšího spolku Deutsche Liedertafel a Turnverein, držitelem titulu rytíř Řádu Františka Josefa a nositelem papežského řádu Pro ecclesia et pontifice. Zatímco jejich rodiče však odpočívají pod dva metry vysokým náhrobkem vídeňského dvorního stavitele Antona Wasserburgera na značně ovšem jinak zdevastovaném Staroměstském hřbitově při kostele sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele (téměř denně kolem těch míst chodím do práce), oba ze synů našli na hřbitově sv. Otýlie, pojmenovaném ostatně po patronce manželky jednoho z nich, místo jen každý v jiném ze společných hrobů, kam byly po roce 1970 umisťovány ostatky ze zrušených hrobových míst, zejména ovšem někdejších německých obyvatel města. Teď jsme těmi obyvateli my. Buď jsme paměti nabyli, či ji ztratili cestou.

- - - - -
* České Budějovice / † † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeden ze společných hrobů na českobudějovickém hřbitově sv. Otýlie
Záhlaví strojopisné kopie jeho poznámek z fondu Jihočeské vědecké knihovny
Líc medaile (1887) ke svěcení praporu pěveckého spolku Deutsche Liedertafel v Budějovicích, jehož byl spoluzakladatelem
Rub medaile (1887) ke spolkové slavnosti téhož pěveckého sdružení, která se měla nosit na černo-červeno-žluté stužce a byla dílem šumavského rodáka Josepha Christiana Christlbauera
Podobizna a nekrolog JUDr. Johanna Kneissla mladšího (1842-1895), zakladatele městského muzea v Českých Budějovicích

zobrazit všechny přílohy

TOPlist