logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

QUIDO KNAPP

Někdejším členům, stoupencům a přívržencům zakázané Německé nacionální strany v Českém Krumlově

Při obecních volbách ze dne 13. března roku 1932 byli podepsaní jako zástupci výše jmenované strany (blíže o ní viz česky a německy Wikipedia - pozn. překl.) zvoleni, resp. znovuzvoleni do obecního zastupitelstva města Český Krumlov (v originále "in die Gemeindevertretung der Stadt Krummau", přičemž ovšem úřední označení města znělo "Böhmisch Krumau" a i jedno "m" tu mělo svůj význam /už na archu sčítání lidu z roku 1921 uvedl však Quido Knapp v rubrice jména města výraz "Krummau an der Moldau", který se stal úředním označením až po připojení k "Říši" na podzim osudného roku 1938/ - pozn. překl.). Na základě tzv. Zákona o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran č. 201 ze dne 25. října roku 1933 (protestovali proti němu tenkrát i komunisté, poněvadž měl umožnit i likvidaci KSČ /nakonec SdP jako následovatelka DNP v roce 1935, jakož později KSČ v roce 1946 vyhrály "demokratické" volby/, viz k tomu https://legacy.blisty.cz/art/25611.html - pozn. překl.) jsme byli my zvolení obecní zastupitelé, jakož i zbývající na listině zmíněné volební skupiny obsažení náhradníci přípisem ze dne 23. listopadu 1933 vyzváni, abychom během 5 dnů předložili doklad, že už nejsme členy přinejmenším 6 měsíců zastavené Německé nacionální strany, poněvadž v opačném případě by bylo rozhodnuto o ztrátě našich obecních funkcí. Byli jsme ovšem vzhledem k našemu národoveckému přesvědčení (v originále "auf Grund unserer völkischen Einstellung" - pozn. překl.) na svou příslušnost k oné straně náležitě hrdi, poněvadž jako skutečná nacionální lidová strana by byla sjednocující platformou všech sudetských Němců, takže pro nás takový požadovaný doklad o našem nečlenství (v originále "dieser Nachweis unserer Nichtmitgliedschaft" - pozn. překl.) v ní byl čímsi naprosto nemožným.
Navíc jsme si nebyli v žádném případě vědomi, že bychom se my nebo nějaký jiný zástupce zakázané Nacionální strany dopustili jednání, které by se nám stalo důvodem k opuštění tohoto politického uskupení. Vyrozuměním z 12. ledna 1934 byly pak nám podepsaným skutečně veškeré funkce v zastupitelstvu města Český Krumlov (v originále ovšem i zde "Stadtgemeinde Krummau" - pozn. překl.) a v jeho komisích odňaty a Vám se také mezitím dostalo povědomosti o jmenování náhradníků po nás. Vám všem i celé veřejnosti je známo, že jsme neučinili nic jiného, než že jsme v duchu naší nejvyšší zásady, totiž "Dem Volk und damit der Allgemeinheit zu dienen" (tj. v originále "sloužit národu a tím celé veřejnosti" - pozn. překl.), dali všechny své síly k dispozici městu Český Krumlov (v originále ovšem i zde "Stadtgemeinde Krummau" - pozn. překl.). Vždy jsme usilovali o to, abychom učinili ve prospěch města a jeho obyvatel to naše nejlepší (v originále "unser Bestes zu tun" - pozn. překl.) a podporovali všechno k tomu potřebné, takže dnes i naši političtí a nacionální soupeři musejí uznat, že jsme my a naši předchůdci ve městě plnili vždy radostně a nesobecky svou povinnost. Bez jakékoli viny na nás kladené museli jsme dnes ustoupit. Vám jako voličům a nám jako Vašim voleným zástupcům byla tak odňata, aniž bychom spáchali cokoli trestného, občanská práva aktivního i pasivního voličství a jsme tak nyní všichni bez zastoupení v obci. Děkujeme všem, kdo nám svého času dali důvěru a zvolili nás svým hlasem, děkujeme také všem těm, kdo nás v uplynulých letech v naší práci pro obec podporovali. Právě v této těžké době Vám slibujeme věrnost, my všichni dohromady chceme i nadále mít a uchovat na zřeteli prospěch i bolestné stesky města Český Krumlov (v originále "das Wohl und Wehe der Stadt Krummau" - pozn. překl.) a hájit zájmy celé veřejnosti, tak jak nám to jen bude za nynějších a budoucích poměrů stále možné.

Za zakázanou Německou nacionální stranu, místní skupina Český Krumlov (v originále ovšem "Ortsgruppe Krummau" - pozn. překl.):
August Kopetzky, vrchní správce pivovaru;
Johann Jany (má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.), obchodní zahradník a odborový sekretář;
Quido Knapp, vrchní účetní;
Josef Neubauer, tovární truhlář.


Budweiser Zeitung, 1934, č. 8, s. 7

Quido (Guido) Knapp je tu toliko jedním z podepsaných, jeho "český" osud nám však dovoluje vyzdvihnout ho jako válečného starostu města "Krummau an der Moldau" mezi ostatními na zvláštní místo. Narodil se 22. srpna roku 1890 v Maxově (Maxdorf) čp. 391 (Horní Maxov je dnes součástí obce Lučany nad Nisou, Dolní Maxov součástí obce Josefův Důl), okr. Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neisse). Otec Josef Knapp měl syna Quida se svou první ženou Marií, roz. Koberovou z české vsi Přívlaka (podle Pfohlovy příručky Orientierungslexion v ní v půli dvacátých let dvacátého století žilo 889 Čechů a 5 Němců, dnes jde o pouhou součást obce Poniklá, okr. Jilemnice). Když se otec (*27. srpna 1864 jako nemanželský syn Anny Knapové /tak je její i synovo příjmení psáno v českokrumlovské oddací matrice v záznamu o druhé svatbě Josefa "Knapa"/ ve zcela české vsi Brtevi, tehdy okr. Nová Paka (dnes je Brtev jen místní částí města Lázně Bělohrad v okr. Jičín) ve věku 53 let znovu oženil, stalo se tak v Českém Krumlově 5. listopadu 1917 a jeho druhou, o 30 let mladší manželkou se stala Theresia, roz. Wernerová z českokrumlovského Plešivce (Flößberg). On byl už tou dobou dílovedoucím ve Wozelkově přádelně lnu a konopí v Novém Spolí (Neu Pohlen, také Adolfshain), jejímž vrchním účetním (Oberbuchhalter) se stal jeho syn Quido z prvního manželství. Ten se 31. srpna roku 1919 (byl tehdy jen účetním a bydlil v českokrumlovské Horní ulici /v letech 1909-1920 zvané Roseggergasse/čp. 158) v Českém Krumlově oženil s Marií, roz. Anderlovou (*1. srpna 1898 v Českém Krumlově, Soukenická ulice /Tuchmachergasse/ čp. 33) a ani ne rok nato se jim na rodné adrese matčině, kde bydlili, narodil syn Gerolf Hugo (*17. června 1920), o tři roky později pak dcera Gertraud Anna (*14. listopadu 1923 už na adrese Soukenická ulice čp. 34 v domě, jehož majitelkou byla dceřina matka už předtím, než se vdala). Domovskou příslušnost získal Quido Knapp v Českém Krumlově až ke dni 2. prosince 1927 (předtím to byla už zmíněná Brtev, trhdejší okr. Nová Paka) a od 16. července roku 1940 se z dosavadního zástupce starosty Dr. Ludwiga Schönbauera (ten je na webových stranách Kohoutího kříže i samostatné zastoupen) stal válečným starostou města (Schönbauer pak jeho neplaceným zástupcem). Poněvadž Knapp v roce 1944 těžce onemocněl, znovu se ujal role starosty Schönbauer a vykonával ji nějaký čas i po příchodu Američanů. Nemocný Quido Knapp byl hned 20. července roku 1945 zatčen a zemřel dne 18. srpna ani ne měsíc nato v českokrumlovské nemocnici. Při hledání dat o něm mi byla podstatnou měrou (kromě svědectví samotných digitalizovaných matrik a archů sčítání lidu z roku 1921) nápomocna PhDr. Jolande Minářová ze Státního okresního archivu v Českém Krumlově, které vděčím zejména za data o Knappově konci. Kolik lidí je dnes zná, jakkoli historie na pouhých datech jistě konec nemá.

- - - - -
* Dolní Maxov, Josefův Důl / Nové Spolí, Český Krumlov / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímcích ze Seidelova ateliéru z let 1917 a 1929 (viz i Ludwig Schönbauer)Na snímcích ze Seidelova ateliéru z let 1917 a 1929 (viz i Ludwig Schönbauer)
Arch sčítání lidu pro českokrumlovský dům čp. 33 v Soukenické ulici, kde Knapp obýval byt v 1. poschodí s manželkou Marií a se synem Gerulfem
Dům v Soukenické ulici čp. 33Dům v Soukenické ulici čp. 33
Zpráva českobudějovického německého listu o jeho přísaze při nástupu do funkce starosty Krumlova, jeho neplaceným zástupcem
    se stal v roce 1940 Ludwig Schönbauer - je tu opakovaně zmíněn i Dr. Oskar Maschek

zobrazit všechny přílohy

TOPlist