logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN MATTHÄUS KLIMESCH

Česky psaný záznam o narození Matouše Klimeše v Rozpoutí, syna Jakuba Klimeše, zdejšího "sedláka k podkrajskému a súdnímu úřadu v Kaplici" (jeho otec je tu psán Tomáš Klimeš, vyminkář, matka Majdalena, roz. Štefl) a jeho ženy Kateřiny, dcery Martina Sebery, sedláka v Hubenově, a Kateřiny Klimeš ze Zdáru (zřejmě jde o Žďár /Sohorsch/) - jako svědek se německým kurentem podepsal "Thomaš Sebera", česky připsáno "sedlák z Hubenova s Kateřinou matkou"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jako student na snímku z roku 1877...

Jako student na snímku z roku 1877...

Repro 25 Jahre Patenschaft der Stadt Ellwangen für die Heimatvertriebenen aus Kreis Kaplitz, 1980-2005, s. 365

... a jako "c.k. profesor" v Praze
(viz i následující snímek)...

... a jako "c.k. profesor" v Praze
(viz i následující snímek)...

Repro Glaube und Heimat, 2000, č. 8, s. 14

Repro 25 Jahre Patenschaft der Stadt Ellwangen für die Heimatvertriebenen aus Kreis Kaplitz, 1980-2005, s. 365

... a vídeňský snímek z roku 1926

... a vídeňský snímek z roku 1926

Repro 25 Jahre Patenschaft der Stadt Ellwangen für die Heimatvertriebenen aus Kreis Kaplitz, 1980-2005, s. 362

Jeho druhá manželka, Ämilie Klimeschová se svými čtyřmi dětmi v Kaplici na snímku z roku 1903

Jeho druhá manželka, Ämilie Klimeschová se svými čtyřmi dětmi v Kaplici na snímku z roku 1903

Repro H. Sailer, Kaplice : dějiny jednoho městečka na Šumavě (2017), s. 297

Odhalení pamětní desky na domě zvaném "Klimeschhaus" ve Vídni,
vepředu nalevo stojí s kloboukem v ruce Franz Xaver Lenz

Odhalení pamětní desky na domě zvaném "Klimeschhaus" ve Vídni,
vepředu nalevo stojí s kloboukem v ruce Franz Xaver Lenz

Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 13, obálka

Pamětní deska s českým textem, odhalená dne 6. října roku 2010 k jeho poctě na budově bývalé německé měšťanské školy v Kaplici

Pamětní deska s českým textem, odhalená dne 6. října roku 2010 k jeho poctě na budově bývalé německé měšťanské školy v Kaplici

Repro H. Sailer, Kaplice : dějiny jednoho městečka na Šumavě (2017), s. 297

Rodný dům v Rozpoutí

Rodný dům v Rozpoutí

Foto Jan Mareš

Hrob v Kaplici

Hrob v Kaplici

Foto Jan Mareš

Rozrod "šumavských" Harrachů podle doplňkového svazku genealogické příručky vymřelých českých panských rodů,
vydaného v Mnichově roku 1990 vědeckou institucí Collegium Carolinum v nakladatelství Oldenbourg

Repro R. von Procházka, Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien : Ergänzungsband (1990),
s. 62-63

Mapka vsi Hora (Horra, Harrachy) provází obsáhlý text Václava Hajera ve druhém díle jeho knihy Kaplický poutník (2011),
    líčící i osudy rodu Harrachů a jeho spřízněnost s Buquoyi (převzali prý od nich i tajemství výroby hyalitového skla)

Mapka vsi Hora (Horra, Harrachy) provází obsáhlý text Václava Hajera ve druhém díle jeho knihy Kaplický poutník (2011),
líčící i osudy rodu Harrachů a jeho spřízněnost s Buquoyi (převzali prý od nich i tajemství výroby hyalitového skla)

Repro V. Hajer, Kaplický poutník II, aneb, Po stopách zaniklých obcí na Kaplicku (2011), s. 75

Mladí obyvatelé vsi Hora na snímku někdy z roku 1939 či 1940

Mladí obyvatelé vsi Hora na snímku někdy z roku 1939 či 1940

Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 1, s. 56

Návesní kaple v zaniklé vsi Hora

Návesní kaple v zaniklé vsi Hora

Repro Glaube und Heimat, 1960, č. 3, s. 89

Poslední zbytky někdejší vsi Hora u Rožmitálu na ŠumavěPoslední zbytky někdejší vsi Hora u Rožmitálu na Šumavě

Poslední zbytky někdejší vsi Hora u Rožmitálu na Šumavě

Foto Jan Mareš

Hora na leteckých snímcích z let 1952 a 2008Hora na leteckých snímcích z let 1952 a 2008

Hora na leteckých snímcích z let 1952 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Kaplička v zaniklé vsi Hora

Kaplička v zaniklé vsi Hora

Repro M. Valenčík, Ohrožené památky : kostely, kaple a kapličky v České republice (2006), s. 29

Z kostela sv. Jana Křtitele v Zátoni, snad vůbec nejstarší církevní stavby na Šumavě (zaniklá Hora k zátoňské farnosti náležela), pochází socha Madony na půlměsíci, vzniklá někdy v letech 1500-1510 a uložená dnes ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie

Z kostela sv. Jana Křtitele v Zátoni, snad vůbec nejstarší církevní stavby na Šumavě (zaniklá Hora k zátoňské farnosti náležela), pochází socha Madony na půlměsíci, vzniklá někdy v letech 1500-1510 a uložená dnes ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie

Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 50

Tvrz a pozdně gotická boží muka ve ŠtěkřiTvrz a pozdně gotická boží muka ve Štěkři

Tvrz a pozdně gotická boží muka ve Štěkři

Foto Ivo Kareš

TOPlist