logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GREGOR KLETZENBAUER

Repro Glaube und Heimat, 1955, č. 7,
s. 207

Vzácný snímek rodiny Kletzenbauerových kolem něho a jeho ženy Johanny seskupené na dvoře statku v Močeradech

Vzácný snímek rodiny Kletzenbauerových kolem něho a jeho ženy Johanny seskupené na dvoře statku v Močeradech

Repro z daru Emmy Kletzenbauerové

Podle matriky městečka Rožmitál na Šumavě narodil se 10. března 1855 ve vsi Hablesreith (pod českým jménem Havlov zcela zanikla po druhé světové válce) čp. 10 a byl den nato i pokřtěn v rožmitálském kostele - novorozencův otec Matthäus Kletzenbauer byl synem rolníka Antona Kletzenbauera na témže čp. 10 v téže vsi a jeho ženy Marie, roz, Schimanko, z Nebřehova (Pieesenreith) čp. 1, matka novorozencova Katharina byla dcerou Josefa Schlapschyho, rolníka ve Věžovaté Pláni čp. 5, a jeho ženy Theresie, roz. Draxlerové, ze dnes již zcela zaniklé vsi Přední Kruhová (Oppach) čp. 1

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam z matriky farní obce Věžovatá Pláně o svatbě jeho rodičů 8. srpna roku 1838 - otec pocházel z Havlova (Hablesreith), matka odtud z "Thurmplandles"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dva záznamy z "rodového katastru" farní obce Rožmitál na Šumavě zachycují manželství otcovo i synovo, jakož celkem 20(!) ratolestí, které z obou vzešly - přesvědčivý doklad síly někdejších šumavských selských generací

Dva záznamy z "rodového katastru" farní obce Rožmitál na Šumavě zachycují manželství otcovo i synovo, jakož celkem 20(!) ratolestí, které z obou vzešly - přesvědčivý doklad síly někdejších šumavských selských generací

Dva záznamy z "rodového katastru" farní obce Rožmitál na Šumavě zachycují manželství otcovo i synovo, jakož celkem 20(!) ratolestí, které z obou vzešly - přesvědčivý doklad síly někdejších šumavských selských generací

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodokmen s mnoha listy ještě nepopsanými

Repro z daru Emmy Kletzenbauerové

Jeho jméno tu figuruje mezi kandidáty voleb do českého zemského sněmu v roce 1908 (viz i Volební mapa zemí Koruny české a výsledky prvých všeobecných voleb do rady říšské)

Jeho jméno tu figuruje mezi kandidáty voleb do českého zemského sněmu v roce 1908 (viz i Volební mapa zemí Koruny české a výsledky prvých všeobecných voleb do rady říšské)

Repro Der Dorfbote, 1908, č. 2, s. 1

Snímek náhrobního kamene v Rožmitále na Šumavě, jak byl otištěn při článku o něm v listu Sudetenpost 21. října roku 1999

Snímek náhrobního kamene v Rožmitále na Šumavě, jak byl otištěn při článku o něm v listu Sudetenpost 21. října roku 1999

Repro z daru Emmy Kletzenbauerové

Jeho syn, někdejší poslanec Adalbert Kletzenbauer, se dvěma svými vnukyJeho syn, někdejší poslanec Adalbert Kletzenbauer, se dvěma svými vnuky

Jeho syn, někdejší poslanec Adalbert Kletzenbauer, se dvěma svými vnuky

Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 14, s. 584

Pamětní deska a památník obcí farnosti Rožmitál na Šumavě, odhalené k 540. výročí jejího vzniku
    v rakouském Rainbachu ve dnech 20.-22. srpna 1999 při krajanském setkáníPamětní deska a památník obcí farnosti Rožmitál na Šumavě, odhalené k 540. výročí jejího vzniku
    v rakouském Rainbachu ve dnech 20.-22. srpna 1999 při krajanském setkání

Pamětní deska a památník obcí farnosti Rožmitál na Šumavě, odhalené k 540. výročí jejího vzniku
v rakouském Rainbachu ve dnech 20.-22. srpna 1999 při krajanském setkání

Foto Pavel Polák

Kříž při cestě do Močerad stojí na konci obce Rožmitál na Šumavě a pochází z hrotu věže farního kostela,
    odkud byl sňat při jeho renovaci 1909 a umístěn na žulový sloup z někdejší stáje stanice koněspřežky v Bujanově

Kříž při cestě do Močerad stojí na konci obce Rožmitál na Šumavě a pochází z hrotu věže farního kostela,
odkud byl sňat při jeho renovaci 1909 a umístěn na žulový sloup z někdejší stáje stanice koněspřežky v Bujanově

Repro Glaube und Heimat, 1994, č. 8, zadní strana obálky a Glaube und Heimat, 1991, č. 7, s. 66

O stavbě české školy ve Věžovaté Pláni, kde byl jinak "nepatrný počet školních dítek"

O stavbě české školy ve Věžovaté Pláni, kde byl jinak "nepatrný počet školních dítek"

Repro J. F. Svoboda, Jihočeské menšiny : vývoj kulturní, národnostní a školský (1925), s. 326-327

Bývalá česká "menšinová" škola z roku 1905, svědek národnostního zápasu, dnes penzion ve Věžovaté Pláni

Bývalá česká "menšinová" škola z roku 1905, svědek národnostního zápasu, dnes penzion ve Věžovaté Pláni

Repro www stránky obce Věžovatá Pláně

Obálka (1925) knihy "Jihočeské menšiny"

Obálka (1925) knihy "Jihočeské menšiny"

Významný rakouský heraldik Ernst Krahl ještě v březnu 1919 komponuje do svého, o měsíc později staženého, návrhu státního znaku republiky Deutschösterreich stříbrného dvouocasého lva v předních tlapách s červenočerným štítem se zlatou dubovou větévkou jako symbol provincie Deutschböhmen, ve spodním poli vedle českého pak i symboly moravských oblastí

Významný rakouský heraldik Ernst Krahl ještě v březnu 1919 komponuje do svého, o měsíc později staženého, návrhu státního znaku republiky Deutschösterreich stříbrného dvouocasého lva v předních tlapách s červenočerným štítem se zlatou dubovou větévkou jako symbol provincie Deutschböhmen, ve spodním poli vedle českého pak i symboly moravských oblastí

Repro Česko-bavorské Výhledy, 1991, č. 2, s. 3

Hymna státního útvaru Deutsch-Österreich, jejíž slova napsal sociální demokrat Karl Renner
(v letech 1945-1950 poté, co byl už předtím rakouským kancléřem, i prezident obnoveného státu)

Repro www stránky Dr. Peter Diem

Podle zprávy z roku 1953 v krajanském tisku se v 15 opuštěných a 4 jen zpola osídlených vsích kolem Rožmitálu na Šumavě, mj. i v Močeradech a Čeříně, rozmnožily myši a krysy natolik, že "dobrovolné" brigády po vsích rozhazovaly otrávené zrní a suchary z nákladních aut státních statků, aby škůdce vyhubily

Podle zprávy z roku 1953 v krajanském tisku se v 15 opuštěných a 4 jen zpola osídlených vsích kolem Rožmitálu na Šumavě, mj. i v Močeradech a Čeříně, rozmnožily myši a krysy natolik, že "dobrovolné" brigády po vsích rozhazovaly otrávené zrní a suchary z nákladních aut státních statků, aby škůdce vyhubily

Repro Hoam!, 1953, č. 1, s. 26

Tento snímek z roku 1951 zachycuje před autobusem papíren z Větřní brigádu dobrovolníků vypravenou na žňové práce někam do okolí Vyššího Brodu

Tento snímek z roku 1951 zachycuje před autobusem papíren z Větřní brigádu dobrovolníků vypravenou na žňové práce někam do okolí Vyššího Brodu

Repro Alte Spuren / Neue Wege : Landesausstellung Oberösterreich & Südböhmen. Band 2, Ausstellungen (2013), s. 246
(Regionální muzeum v Českém Krumlově)

TOPlist