logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

UDALRICH ALOIS KLASCHKA

Ze vzpomínek na rok 1945 ve Vyšším Brodě

Prožíval jsem to všechno se smíšenými pocity. Na jedné straně jsem byl rád, že skončil ten ustavičný strach před zvůlí a brutalitou gestapa. Na druhé straně vyvstávala tísnivá otázka, co bude teď. Je těžko popsat, co za ukrutnosti vůči nevinným páchala zdejší lůza spolu s opilými Rusy ve vzdouvající se zášti proti všemu německému. (...) Hned po skončení války nastal chaos na cestách i na železnici, dočista jako stěhování národů. Němci prchající před Rusy, propuštění vězňové, vojenské kolony, totálně nasazení všech možných národností, ti všichni chtěli někam "domů".


www stránky Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Úryvek pochází z anonymního strojopisu, uloženého v rakouském klášteře Rein, poválečném útočišti cisterciáků z vyšebrodského kláštera, zrušeného v osudovém dvacátém století hned dvakrát během necelých deseti let, nejprve 17. dubna roku 1941 nacistickou, podruhé v květnu roku 1950 komunistickou mocí. Podle jistých životních dat byl za autora určen P. Udalrich Alois Klaschka a pramen, z něhož je krátká pasáž přeložena do češtiny, označuje německý text jako "Erinnerungen von P. Udalrich". V poznámkách je připojen i stručný životopis údajného autora historicky cenného dokumentu, který byl bezprostředním účastníkem pohnutých osudů instituce významné jistě nejen pro jižní Čechy. Alois Klaschka, řádovým jménem P. Udalrich, se narodil dne 9. června roku 1901 v Komařicích. Jak prozrazuje česky psaná matrika farní obce Střížov (německy Driesendorf), byl novorozencovým otcem "lesní hajný v Komářicích" čp. 28 Alois Klaschka, narozený ve Vyšším Brodě (Hohenfurth) dne 1. června 1875 jako syn Františka (Franze) Klaschky a jeho ženy Marie, roz. Woisetschlägerové rovněž z Vyššího Brodu čp. 27, rodného domu Aloisova otce Aloise "staršího". Hajný Franz Klaschka byl pak synem Antona Klaschky z kdysi jazykově německého Abtsdorfu (dnes Opatov v Čechách), okr. Svitavy (Zwittau). Matka Aloise "mladšího" Terezie, narozená v Komařicích 20. září 1873, byla dcerou Julia Kreppera, revírníka z Komařic čp. 7 a Terezie, roz. Danko z Komařic čp. 1. Do vyšebrodského kláštera vstoupil dvacetiletý tehdy Alois Klaschka dne 1. srpna roku 1921 a v srpnu 1925 se mu věčnými sliby upsal provždy. Dne 4. července 1926 byl pak biskupem Dr. Šimonem Bártou v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše vysvěcen na kněze. Sloužil jako kaplan ve Střížově (1926-1927), v Boršově nad Vltavou (1928-1929) a v šumavském Malšíně (Malsching), ve vyšebrodském klášteře působil zpočátku jako učitel češtiny a prefekt juvenátu. Po návratu ze studia na Universität für Bodenkultur ve Vídni byl od roku 1931 ustaven lesním inspektorem kláštera. Po nacistickém záboru československých pohraničních území na podzim 1938 musil jako Čech Vyšší Brod opustit. Období druhé světové války strávil až do roku 1944 jako farář v pošumavských Chanovicích, několik měsíců byl jako nacistům nepohodlný kněz internován v klášteře františkánů v Zásmukách, konec války ho zastihl na pražských Vinohradech ve funkci kaplana tamního kostela sv. Ludmily. Ke dni 1. prosince 1946 byl pak jmenován vyšebrodským převorem a při obnově klášterního života se stal pravou rukou opata Tecelina Jaksche, po jehož vyhnání převzal vedení kláštera v roli jeho administrátora. Když byl pak v roce 1950 klášter komunisty zrušen, byl Klaschka krátce vyšebrodským farářem, později už jen lesním dělníkem. Dne 26. prosince 1950 na druhý svátek vánoční uprchl jako vůbec poslední zdejší cisterciák přes hranice do Rakouska, kde se v Reinu připojil k jiným vyšebrodským spolubratřím, jimž se stal za nacismu rovněž konfiskovaný a dnes nejstarší vůbec dosud činný cisterciácký klášter na celém světě (založen roku 1129) v letech 1959-1990 domovem náhradou za Vyšší Brod. P. Udalrich Alois Klaschka sloužil v Reinu jako klášterní důchodní (bursarius) a kromě toho měl svěřeny farnosti Sankt Pankrazen (1959-1964) a po roce 1964 Stübing. V letech 1967-1979 zastával v Reinu úřad podpřevora. Roku 1979 přišel o jednu nohu, své činnosti zejména ve farnosti Stübing však prý přese své stáří a invaliditu konal i nadále. Skonal v nemocnici rakouské obce Enzenbach dne 12. května 1987 a byl čtyři dny nato v Groß-Stübingu pochován. Vyšebrodský cisterciák to neměl ve dvacátém století věru lehké. Nepodepsaný Klaschkův nekrolog v krajanském měsíčníku "Glaube und Heimat" končí větami. "Oft hat er in den Hohenfurther Stiftspfarreien ausgeholfen. Der Herr lohne ihm seine Treue!", tj. "Často vypomáhal ve vyšebrodských klášterních farnostech. Pán kéž mu odplatí jeho věrnost!"

- - - - -
* Komařice / Vyšší Brod / Střížov / Boršov nad Vltavou / Malšín / Chanovice / † Enzenbach (A) / † † Groß-Stübing (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Už protektorátní diecézní katalog ho zachycuje jako administrátora farnosti Chanovice
Nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku
Německy psaný záznam vyšebrodské křestní matriky o narození otcově
Česky psaný záznam oddací matriky farní obce Střížov o zdejší svatbě jeho rodičů 13. září roku 1898
Fara a kostel v Malšíně, kde působil jako kaplanFara a kostel v Malšíně, kde působil jako kaplan

zobrazit všechny přílohy

TOPlist