logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN FRIEDRICH KIND

Leise, leise...


Leise, leise, fromme Weise!
Schwing' dich auf zum Sternenkreise.
Lied, erschalle! Feiernd walle
Mein Gebet zur Himmelshalle!

O wie hell die gold'nen Sterne,
Mit wie reinem Glanz sie glüh'n!
Nur dort in der Berge ferne
Scheint ein Wetter aufzuzieh'n.
Dort am Wald auch schwebt ein Heer
Düst'rer Wolken dumpf und schwer.

Zu dir wende ich die Hände,
Herr ohn' Anfang und ohn' Ende!
Vor Gefahren uns zu wahren,
Sende deiner Engel Schaaren! -

Alles pflegt schon längst der Ruh';
Trauter Freund! wo weilest du?
Ob mein Ohr auch eifrig lauscht,
Nur der Tannen Wipfel rauscht,
Nur das Birkenlaub im Hain
Flüstert durch die hehre Stille;
Nur die Nachtigall und Grille
Scheint der Nachtluft sich zu freu'n.

Tiše, tiše...


Tiše, tiše, vzlétej výše,
zbožná písni, nad hvězd říše,
čistá přání k požehnání
k nebi nes i díkůvzdání!

Ó, jak jasně hvězdy svítí,
jejich lesk jak zlato plá!
Jen tam v horské dáli zříti
jak se chystá bouře zlá.
I tam nad les blíž a níž
táhne černých mraků tíž.

K prosbě vroucí, z duše jdoucí,
shlédni, Pane všemohoucí!
Ve strádání kéž nás chrání
anděl tvůj, jenž zlému brání!

Vše již dávno jímá sen.
Můj milý, kde meškáš jen?
Sluch ať pátrá sebevíc,
zní mi jedlí šum jen vstříc,
pouze břízy v háji tam
šeptají, jak vánek věje,
v noční klid jen píseň pěje
s hudbou cvrčků slavík sám.

Možná je bláhové odkazovat na nějakou zvučnou operu árií, známou úvodními slovy "Tiše, tiše..." Tady však věru nejde o operu lecjakou. Četl jsem dokonce kdesi vábení cizinců do Čech tím, že Šumavu proslavil jako prvá ryzí německá opera Weberův Čarostřelec. "Český les" ovšem ve starším německém chápání leží takořka v srdci Německa, a to jak jinak než "na srdci lesa", kde jako v té árii "der Tannen Wipfel rauscht", tj. kde "šumí vršky jedlí"!. I na webových stranách Kohoutího kříže setkáváme třeba u Aloise Johna či Hanse Watzlika s přímým tvrzením, že to pod Ostrým se to všechno dělo. Děj líčit netřeba, lze si ho všude podrobně vynajít. Úplně na začátku všeho byla opravdu soudní akta z Domažlic (Taus), na jejichž základě, pomineme-li detaily ve weberovské literatuře hojně zmiňované (skladatel sám sepsal tu historii zrodu své opery, včetně vlastního objevu knihy strašidelných příběhů od Apela a Launa, kde byl i příběh o Čarostřelci, čerpající ze zmíněných soudních akt a s níž se nadšený Weber setkal už na jaře 1810, tedy deset let před dokončením svého díla - a také tři roky předtím, nežli se stal v letech 1813-1816 kapelníkem ředitelem opery Stavovského divadla v Praze, kde měl v kostele sv. Jindřicha roku 1817 ještě i svatbu s Karolinou, roz. Brandtovou) vzniklo Kindovo libreto (v naší ukázce je použit český překlad Otakara Smrčky z vydání v edici Operní libreta, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU!) 1958 - tam jsou uvedeny i mnohé podrobnosti právě ke genezi textu). Jeho tvůrce se narodil 4. března roku 1768 v Lipsku (Leipzig), kde byl jeho otec soudcem a městským radním. Navštěvoval proslulou "Tomášskou školu" (jejím žákem byl třeba i Richard Wagner), později také univerzitu, kde studoval filosofii a práva. Od roku 1789 působil Kind na justičním úřadě v saském městě Delitzsch blízko rodného Lipska. Ve svém působišti založil soukromou divadelní scénu a sám na ní jako jeden z herců i vystupoval. V roce 1792 odešel do Drážďan, kde se etabloval jako advokát, ale 1814 svůj mandát složil a věnoval se už jen literatuře. Byl členem spisovatelského sdružení Dresdner Liederkreis a roku 1818 mu sasko-koburský vévoda propůjčil titul dvorního rady (i Kindova dcera Roswitha projevila básnické nadání). Zemřel 24. června 1843 v Drážďanech. Tam je na Starém katolickém hřbitově pochován i Carl Maria von Weber, zesnulý sice už v roce 1826 ve svých čtyřiceti letech na krční tuberkulózu v Londýně, odkud byly však na popud Richarda Wagnera 1844 jeho tělesné ostatky převezeny do vlasti. Vlastí Čarostřelce jsou však alespoň díky uměleckým konotacím i Čechy (děje se přece "v Čechách po třicetileté válce", někde psáno i "v šumavské vsi po třicetileté válce" /"in einem Dorf im Böhmerwald kurz nach Ende des Dreißigjährigen Kriegs"/, přičemž třeba podtrhnout i ono "krátce po skončení třicetileté války" s významovým nádechem "vzápětí po zkáze, způsobené jakoukoli válkou") a Wikipedia to, aby snad nebylo mýlky, kde i Agatha zpívá své: Tiše, tiše..., pod heslem "Böhmerwald-Wikipedia" říká rovnou: Der Böhmerwald ist auch der Schauplatz von Carl Maria von Webers Oper Der Freischütz. Hans Watzlik sem situoval svou knihu (vyšla i v českém překladu) o Weberově romantické cestě za onou inspirací přes Šumavu, kde by mohl být jedním dějištěm i Český Krumlov (u Watzlika Schwarzenbrunn), podle té knihy pak natočil slavný filmový režisér Georg Wilhelm Pabst v barvě svůj poslední hraný snímek "Durch die Wälder, durch die Auen", pojmenovaný podle jedné z árií Čarostřelce ("S jasnou myslí, prost vší tíže" zní její začátek v českém překladu libreta). Jakoby právě poezie a hudba byly ne-li hájemstvím "velebného ticha" ("die hehre Stille" z Kindovy a Weberovy árie "Leise, leise..."), pak alespoň nástrojem "ztišení" světa, ve jménu Kristova kříže a čisté lásky popřením a onoho "divokého honu", který nás unáší, kam nechceme, a poezie s hudbou jsou jediné už schopny alespoň tlumeným zastaveníčkem zázrakem zadržet okamžik blaha.

- - - - -
* Lipsko (SA) / hora Ostrý / † † † Drážďany (SA)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Obálka (2007) kritického vydání Kindova libreta k Weberově
    slavné opeře v mnichovském nakladatelství Allitera
Hrob Johanna Friedricha Kinda na drážďanském hřbitově Trinitatisfriedhof...Hrob Johanna Friedricha Kinda na drážďanském hřbitově Trinitatisfriedhof...
... a hrob Carla Marii von Webera na tamním Starém katolickém hřbitově... a hrob Carla Marii von Webera na tamním Starém katolickém hřbitově
Margaret Priceová zpívá árii "Tiše, tiše" z Weberovy opery Čarostřelec

zobrazit všechny přílohy

TOPlist