logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RICHARD KATZ

Repro www stránky ticinARTE

Repro www stránky Le Penseur

Z exotických pralesů

Z exotických pralesů

Repro ETH Bibliothek

Podle tohoto záznamu pražské židovské matriky se narodil 21. října roku 1888, 1. listopadu byl pak obřezán a dostal jméno Richard ve svém rodném domě čp. 31/II. ve Vodní ulici (Wassergasse), dnes Praha 5 - otec Hermann Katz, žurnalista, byl synem Jakoba Katze z Velkých Nehvizd (Groß Nehwizd), dnes jen Nehvizdy, a jeho ženy Ludmilly, roz. Friedové, chlapcova matka Gisella byla pak dcerou advokáta Leopolda Brodeho a jeho ženy Mathildy, roz. Kespalové - kmotrem dítěte se stal Ferdinand Ehler, obřízku provedl Hugo Brode a jako porodní bába je tu psána Amalia Schützová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)

Jeho matkou byla podle pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství Gisella Katzová,
    roz. Brodeová, vdova po redaktorovi, Richard pak měl ještě sestru Leopoldinu, starší o rok než on

Jeho matkou byla podle pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství Gisella Katzová,
roz. Brodeová, vdova po redaktorovi, Richard pak měl ještě sestru Leopoldinu, starší o rok než on

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 242, obraz 773
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Podle pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství se právě onoho roku, kdy napsal reportáž z Nýrska,
    v Praze stěhoval ze Štěpánské, kde bydlil "u Barocha", do Jakubské ulice

Podle pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství se právě onoho roku, kdy napsal reportáž z Nýrska,
v Praze stěhoval ze Štěpánské, kde bydlil "u Barocha", do Jakubské ulice

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 243, obraz 74
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Teprve zkusmo jsem na stránkách digitalizovaného fondu periodik vídeňské Národní knihovny objevil, čí že byl Richard Katz roku 1912 "zvláštní zpravodaj" tehdy v Nýrsku: jeho článek vyšel 19. srpna téhož letopočtu v renomovaném pražském deníku Prager Tagblatt

Repro Prager Tagblatt, 19. 8. 1912, s. 1, 3 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Úryvek z jeho cestopisné knihy "Ein Bummel um die Welt" (tj. "Flám kolem světa") na stránkách listu Prager Tagblatt je uveden odstavcem, který potvrzuje, že ho čtenáři deníku znají z "početných příspěvků", které v něm publikoval

Úryvek z jeho cestopisné knihy "Ein Bummel um die Welt" (tj. "Flám kolem světa") na stránkách listu Prager Tagblatt je uveden odstavcem, který potvrzuje, že ho čtenáři deníku znají z "početných příspěvků", které v něm publikoval

Repro Prager Tagblatt, 15. 11. 1927, s. 4
(ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Vazba (1934) knihy, kterou už napsal i vydal ve Švýcarsku a v níž nechybí ani kapitola o Praze a o Golemovi

Vazba (1934) knihy, kterou už napsal i vydal ve Švýcarsku a v níž nechybí ani kapitola o Praze a o Golemovi

Obálka (1968) k výboru z jeho díla z nakladatelství Albert Müller Verlag Rüschlikon-Zürich,
    s předmluvou, kterou napsal Erich Maria Remarque

Obálka (1968) k výboru z jeho díla z nakladatelství Albert Müller Verlag Rüschlikon-Zürich,
s předmluvou, kterou napsal Erich Maria Remarque

Repro Buchfreund.de

Nástup spolků k nýrské slavnosti v roce 1912 (viz i Heinrich Tschida

Nástup spolků k nýrské slavnosti v roce 1912 (viz i Heinrich Tschida

Repro Erinnerungen an Dahoam (1988), s. 39

Odznak nýrské "Heimatfest" s citací Hartauerovy "šumavské hymny"

Odznak nýrské "Heimatfest" s citací Hartauerovy "šumavské hymny"

Repro Erinnerungen an Dahoam (1988), s. 41

TOPlist