logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ KAFKA

Repro Nové knihy 1998, č. 34, s. 12

Na listu 1 tzv. Prager Galerie Michaela Mathiase Prechtla ve stylu Arcimboldově s citátem vedle, jehož autorem je Peter Handke: "... jeho věty můžete ihned zapomenout, to je na něm to krásné: zůstávají tu přece,  i když je zapomenete."

Na listu 1 tzv. Prager Galerie Michaela Mathiase Prechtla ve stylu Arcimboldově s citátem vedle, jehož autorem je Peter Handke: "... jeho věty můžete ihned zapomenout, to je na něm to krásné: zůstávají tu přece, i když je zapomenete."

Repro F. Bondy, Harenbergs Lexikon der Weltliteratur : Autoren, Werke, Begriffe,
Band 3, Heb - Maq (1989), s. 1556

Podle tohoto záznamu pražské židovské matriky se tu narodil dne 3. července roku 1883 v domě čp. 27/I. a týden nato dostal po obřízce jméno Franz - novorozencův otec, psaný tu Herrman Kafka, byl obchodníkem z Oseku (Wossek) v Píseckém kraji (Kreis Pisek) a synem Jakoba Kafky a jeho ženy Franzisky, roz. Klatowsky, chlapcova matka Julie byla pak dcerou Jakoba Löwyho z Poděbrad a jeho ženy Ester, roz. Poriasové - kmotrem chlapce se stal Angelus Kafka, obřízku provedl MUDr. Moritz Weisel, porodní bábou byla Sofie Popperová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)

Jeho podoba na poštovních známkách státu Izrael a Československa
(ta československá s kresbou Adolfa Hoffmeistera)Jeho podoba na poštovních známkách státu Izrael a Československa
(ta československá s kresbou Adolfa Hoffmeistera)

Jeho podoba na poštovních známkách státu Izrael a Československa
(ta československá s kresbou Adolfa Hoffmeistera)

Na kresbě Jiřího Slívy figuruje s Golemem a Švejkem, kteří jako on proslavují Čechy

Na kresbě Jiřího Slívy figuruje s Golemem a Švejkem, kteří jako on proslavují Čechy

Repro Olomoucký deník.cz

Obálka  prvního vydání (1916, nakladatelství Kurt Wolff, Lipsko) jeho slavné prózy Proměna s kresbou , jejímž autorem je Ottomar Starke

Obálka prvního vydání (1916, nakladatelství Kurt Wolff, Lipsko) jeho slavné prózy Proměna s kresbou , jejímž autorem je Ottomar Starke

Bez něho bychom Kafku neměli - Max Brod na snímku pražského ateliéru Fotostyle

Bez něho bychom Kafku neměli - Max Brod na snímku pražského ateliéru Fotostyle

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band, Von 1848 bis 1918, 15. Abteilung (1937), s. 1357

Obálka (2004) knihy Dopis otci vydané berlínským nakladatelstvím Wagenbach, na níž je zachycen malý Franz se svými rodiči, z nichž právě otec pocházel z Oseku na Strakonicku, ležícího, jak se píše v knize "Kafkovy zlé Čechy", pouhých 20 km od Sušice, kde kněz František Pravda chrlil povídky, ve kterých "žid vystupuje jako zloduch"

Obálka (2004) knihy Dopis otci vydané berlínským nakladatelstvím Wagenbach, na níž je zachycen malý Franz se svými rodiči, z nichž právě otec pocházel z Oseku na Strakonicku, ležícího, jak se píše v knize "Kafkovy zlé Čechy", pouhých 20 km od Sušice, kde kněz František Pravda chrlil povídky, ve kterých "žid vystupuje jako zloduch"

Rodný dům Kafkova otce Hermanna v části jihočeské obce Osek, zvané "Židovna" - Kafkův děd v tom domě měl "košer" řeznictví

Rodný dům Kafkova otce Hermanna v části jihočeské obce Osek, zvané "Židovna" - Kafkův děd v tom domě měl "košer" řeznictví

Repro Naše noviny, 1965, č. 29, s. 4, kresba Jiří Jeven Novotný

Tady na židovském hřbitově v jihočeském Oseku u Strakonic spočívají ostatky Kafkových prarodičů, děda Jakoba a jeho ženy Franzisky

Tady na židovském hřbitově v jihočeském Oseku u Strakonic spočívají ostatky Kafkových prarodičů, děda Jakoba a jeho ženy Franzisky

Repro O. Fibich, Prácheňský poklad : pověsti z kraje mezi Třemšínem, Ostrým a Libínem (2007), obr. příl. s. 17
a www stránky Strakonice a okolí

Hrob Kafkova děda na židovském hřbitově v Zadním hájku u Oseku (Jakob Kafka tu byl roku 1889 posledním pohřbeným), jak jej zachytila v roce 1966 kresba Jiřího Jevena Novotného, provázející článek Miloslava Novotného o zdejším zámku jako předloze slavného Kafkova románu "Das Schloss"

Hrob Kafkova děda na židovském hřbitově v Zadním hájku u Oseku (Jakob Kafka tu byl roku 1889 posledním pohřbeným), jak jej zachytila v roce 1966 kresba Jiřího Jevena Novotného, provázející článek Miloslava Novotného o zdejším zámku jako předloze slavného Kafkova románu "Das Schloss"

Repro Naše noviny, 1966, č. 39, s. 3

Svědectví o jeho jihočeských kořenech podává i tato pasáž z knihy Tajnosti českých hřbitovů, týkající se hrobů Kafkových prarodičů v Oseku u Radomyšle

Svědectví o jeho jihočeských kořenech podává i tato pasáž z knihy Tajnosti českých hřbitovů, týkající se hrobů Kafkových prarodičů v Oseku u Radomyšle

Repro I. Mudrová, Tajnosti českých hřbitovů (2013), s. 208-209

Také pobytová přihláška pražského policejního ředitelství se jmény jeho rodičů a vedle něho i tří mladších sourozenců prozrazuje jak rodový jihočeský původ z "Oseku u Strakonic", tak předchozí domovský list otcův z pošumavských Klatov

Také pobytová přihláška pražského policejního ředitelství se jmény jeho rodičů a vedle něho i tří mladších sourozenců prozrazuje jak rodový jihočeský původ z "Oseku u Strakonic", tak předchozí domovský list otcův z pošumavských Klatov

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 245, obraz 549
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Československá hlídka na dnešním hraničním přechodu pro pěší zvaném
"Celní městiště"  v roce 1920, z něhož je i Kafkův dopis

Československá hlídka na dnešním hraničním přechodu pro pěší zvaném
"Celní městiště" v roce 1920, z něhož je i Kafkův dopis

Repro J. Oesterreicher - I. Kotrbová - H. Winkler, Společná minulost, Gmünd a České Velenice (2005), s. 35

Titulní list rakousko-uherského pasu Franze Kafky z knihy o místech jeho pobytů, kterou vydala v Praze Academia (2009)Titulní list rakousko-uherského pasu Franze Kafky z knihy o místech jeho pobytů, kterou vydala v Praze Academia (2009)

Titulní list rakousko-uherského pasu Franze Kafky z knihy o místech jeho pobytů, kterou vydala v Praze Academia (2009)

Ojedinělý nekrolog v "Prager Tagblatt" napsal za Kafkou jeho přítel Max Brod

Repro Prager Tagblatt, 4. 6. 1924, s. 3 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Pohlednice s měnícími se označeními dnešních Českých Velenic- ta poslední je orazítkována 1925

Pohlednice s měnícími se označeními dnešních Českých Velenic
- ta poslední je orazítkována 1925

Repro Das Waldviertel, 1997, č. 2, s. 154, 155, 157

Ve své studii vyšlé roku 1965 v italské Neapoli (doma tehdy vyjít nesměla) zhodnotil Kafkův "zápas o domov" Zdeněk Kalista jako součást úsilí "české literární avantgardy" po první světové válceVe své studii vyšlé roku 1965 v italské Neapoli (doma tehdy vyjít nesměla) zhodnotil Kafkův "zápas o domov" Zdeněk Kalista jako součást úsilí "české literární avantgardy" po první světové válce

Ve své studii vyšlé roku 1965 v italské Neapoli (doma tehdy vyjít nesměla) zhodnotil Kafkův "zápas o domov" Zdeněk Kalista jako součást úsilí "české literární avantgardy" po první světové válce

Repro Z. Kalista, Počátky české literární avantgardy po první světové válce (1965), s. 94-95

Milena Jesenská na snímku služebny pražského gestapa z roku 1940

Milena Jesenská na snímku služebny pražského gestapa z roku 1940

Repro Blickwechsel, 2013, č. 1, s. 25

Předmluva Jiřího Gruši ke knize o Gmündu a Českých Velenicích (2009, Barrister & Principal, Brno) s pasáží o Kafkovi

Předmluva Jiřího Gruši ke knize o Gmündu a Českých Velenicích (2009, Barrister & Principal, Brno) s pasáží o Kafkovi

Repro M. Blaive - B. Molden, Hranice probíhají vodním tokem : odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic (2009)

Jedna z kapitol románu Olgy Barényi "Mrtvá kolej" (1961, nakladatelství Kismet v Mnichově), který ovšem zatím nevyšel česky stejně jako první díl autorkou zamýšlené románové trilogie, nazvaný "Prager Totentanz" a příběh československé komunistické špionáže proti Západu "Der tote Briefkasten" (tj. "Mrtvá schránka"), vydaný rok před "Mrtvou kolejí" (recenze obou knih jsou texty útržků na její modré obálce), se odehrává v Českých Velenicích 1945 už za přítomnosti Rudé armády

Jedna z kapitol románu Olgy Barényi "Mrtvá kolej" (1961, nakladatelství Kismet v Mnichově), který ovšem zatím nevyšel česky stejně jako první díl autorkou zamýšlené románové trilogie, nazvaný "Prager Totentanz" a příběh československé komunistické špionáže proti Západu "Der tote Briefkasten" (tj. "Mrtvá schránka"), vydaný rok před "Mrtvou kolejí" (recenze obou knih jsou texty útržků na její modré obálce), se odehrává v Českých Velenicích 1945 už za přítomnosti Rudé armády

Zpráva z podzimu 2009 o osudu Kafkovy literární pozůstalosti budí kolem jeho jména nadále světový rozruch
(viz i Josef Mühlberger)

Zpráva z podzimu 2009 o osudu Kafkovy literární pozůstalosti budí kolem jeho jména nadále světový rozruch
(viz i Josef Mühlberger)

Repro Lidové noviny, 3. 10. 2009, s. 8

Čí je opravdu vlastně Kafka?

Repro Lidové noviny, 30. 11. 2009, s. 11

Dcera Kafkovy nejmilejší sestry Ottly Helena, zde se zkomoleným příjmením Denisová,
    byla ženou legendárního šumavského "doktora na koni" Zdeňka Kostroucha

Dcera Kafkovy nejmilejší sestry Ottly Helena, zde se zkomoleným příjmením Denisová,
byla ženou legendárního šumavského "doktora na koni" Zdeňka Kostroucha

Repro F. Nykles ... [et al.], Tajemství šumavských vod II. (2016), s. 192

O osudu jeho sestry Ottly

O osudu jeho sestry Ottly

Repro www stránky Ahasweb.cz

Vzhledem k tomu, že psal svůj román "Der Schloss" ("Zámek") zčásti i v Plané nad Lužnicí, je blízký zámek rodiny Harrachovy
    ve Strkově považován za jednu z možných předloh dějiště knihy

Vzhledem k tomu, že psal svůj román "Der Schloss" ("Zámek") zčásti i v Plané nad Lužnicí, je blízký zámek rodiny Harrachovy
ve Strkově považován za jednu z možných předloh dějiště knihy

Repro L. Kurka, Hrady, zámky a tvrze na starých pohlednicích. II., Jižní Čechy (2016), s. 219

Řeka Lužnice, jak ji zpodobnil sochař Jaroslav Smrž (*1909, datum úmrtí neznámé) někdy za protektorátu patinovanou sádrou

Řeka Lužnice, jak ji zpodobnil sochař Jaroslav Smrž (*1909, datum úmrtí neznámé) někdy za protektorátu patinovanou sádrou

Repro Práce : sborník výtvarného umění, 1941, obr. příl.

TOPlist