logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GUSTAV JUNGBAUER

Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 7, s. 8 a G. Jungbauer, Kriegsgefangen (1921), frontispis

Na snímku z Fotoateliéru Seidel

Na snímku z Fotoateliéru Seidel

Repro I. Janoušek - J.Palkovič, 4 fotografové - 2 země - 1 region (2014) (Museum Fotoateliér Seidel)

V dětství s rodinou, G. Jungbauer první zprava

V dětství s rodinou, G. Jungbauer první zprava

Repro R. Essl, Oberplan : der Geburstort Adalbert Stifters (1993), s. 328

V době svých studií na snímku Josefa Seidela

V době svých studií na snímku Josefa Seidela

Repro I. Janoušek - J.Palkovič, 4 fotografové - 2 země - 1 region (2014) (Museum Fotoateliér Seidel)

Záznam o jeho narození doplňuje v hornoplánské matrice přípis o vídeňské svatbě v červenci 1914,
na konci toho měsíce byla vyhlášena první světová válka, s Margarethou, roz. Hamböckovou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodný mlýn (viz i Johann Jungbauer, Rudolf Jungbauer a Emma Pichlmeierová)

Rodný mlýn (viz i Johann Jungbauer, Rudolf Jungbauer a Emma Pichlmeierová)

Repro Hoam!, 1996, s. 495

Vory na Vltavě, v pozadí jeho rodný mlýn čp. 100 v Předním Hamru

Vory na Vltavě, v pozadí jeho rodný mlýn čp. 100 v Předním Hamru

Repro G. Stifter, Stuben : das verschwundene Dorf im Herzen des Böhmerwaldes (2007), s. 74

Jeho matka Anna, roz. Stifterová, rovněž na snímku Josefa Seidela z roku 1915

Jeho matka Anna, roz. Stifterová, rovněž na snímku Josefa Seidela z roku 1915

Repro Šumava v proměnách času, č. 1 (2014), s. 92 (Museum Fotoateliér Seidel)

Jako válečný zajatec v Turkestánu někdy v letech 1915-1918 je on ten sedící prvý nebo třetí zprava

Jako válečný zajatec v Turkestánu někdy v letech 1915-1918 je on ten sedící prvý nebo třetí zprava

Repro Šumava v proměnách času, č. 1 (2014), s. 94 (Museum Fotoateliér Seidel)

Na snímku z akce zvané "Böhmerlandwoche" v Lokti roku 1921, kde uprostřed prvé řady stojících
    vidíme Hanse Watzlika, stojí tu vpravo vedle dámy v klobouku i Dr. Gustav Jungbauer

Na snímku z akce zvané "Böhmerlandwoche" v Lokti roku 1921, kde uprostřed prvé řady stojících
vidíme Hanse Watzlika, stojí tu vpravo vedle dámy v klobouku i Dr. Gustav Jungbauer

Repro J. Stauda, Der Wandervogel in Böhmen : 1911-1912, obr. příl.

Při jednom z národopisných proslovů v pražském německém rozhlase

Při jednom z národopisných proslovů v pražském německém rozhlase

Repro Šumava v proměnách času, č. 1 (2014), s. 98 (archiv Manfreda Pranghofera)

Při projevu k odhalení pamětní desky Josefu Johannu Ammannovi v Hořicích na Šumavě roku 1937 - v pozadí vlevo stojí s kloboukem v ruce hořický děkan a okresní vikář páter Paulus Heinrich, za povšimnutí stojí i dubové věnce v rukou dívek a při řečnickém pultě

Při projevu k odhalení pamětní desky Josefu Johannu Ammannovi v Hořicích na Šumavě roku 1937 - v pozadí vlevo stojí s kloboukem v ruce hořický děkan a okresní vikář páter Paulus Heinrich, za povšimnutí stojí i dubové věnce v rukou dívek a při řečnickém pultě

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Snímek krumlovského fotografa Josefa Wolfa z Jungbauerova pohřbu v Horní Plané v říjnu válečného roku 1942 ve dvou verzích - na té spodní z krajanského měsíčníku je hákový kříž na praporu vyvěšeném na budově Šumavského muzea umně vyretušován...

Snímek krumlovského fotografa Josefa Wolfa z Jungbauerova pohřbu v Horní Plané v říjnu válečného roku 1942 ve dvou verzích - na té spodní z krajanského měsíčníku je hákový kříž na praporu vyvěšeném na budově Šumavského muzea umně vyretušován...

Snímek krumlovského fotografa Josefa Wolfa z Jungbauerova pohřbu v Horní Plané v říjnu válečného roku 1942 ve dvou verzích - na té spodní z krajanského měsíčníku je hákový kříž na praporu vyvěšeném na budově Šumavského muzea umně vyretušován...

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírkek Böhmerwaldmuseum, Wien) a Hoam!, 1960, č. 10, s. 3

Pamětní tabule na zdi hřbitova v Horní Plané zastupuje někdejší hrob Gustava Jungbauera na něm před jeho poválečnou devastací

Pamětní tabule na zdi hřbitova v Horní Plané zastupuje někdejší hrob Gustava Jungbauera na něm před jeho poválečnou devastací

Foto Ivo Kareš

Obálka (1922) knihy vydané v Českých Budějovicích nakladatelstvím W. Tobner

Obálka (1922) knihy vydané v Českých Budějovicích nakladatelstvím W. Tobner

Obálka brožovaného vydání, frontispis a titulní list (1924) jeho nejcenějšího odkazu, souboru šumavských pověstí (vydal Eugen Diederich v Jeně)Obálka brožovaného vydání, frontispis a titulní list (1924) jeho nejcenějšího odkazu, souboru šumavských pověstí (vydal Eugen Diederich v Jeně)

Obálka brožovaného vydání, frontispis a titulní list (1924) jeho nejcenějšího odkazu, souboru šumavských pověstí (vydal Eugen Diederich v Jeně)

Titulní list (1931) jeho dějin německé vlastivědy, vydaných jako příloha časopisu, který řídil

Titulní list (1931) jeho dějin německé vlastivědy, vydaných jako příloha časopisu, který řídil

Obálka a titulní list (1940) sborníku "Böhmerwälder Schnaderhüpfeln", tj. šumavských škádlivých čtyřverší či dvojverší, zpívaných s jódlováním,
    který sestavil a který vyšel v Liberci v nakladatelství Edmund Ullmann

Obálka a titulní list (1940) sborníku "Böhmerwälder Schnaderhüpfeln", tj. šumavských škádlivých čtyřverší či dvojverší, zpívaných s jódlováním,
který sestavil a který vyšel v Liberci v nakladatelství Edmund Ullmann

Jeho medailon na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992, č. 2, s. 6

Exlibris ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny

Exlibris ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny

Pohled z Čertovy kazatelny přes kamenné moře Čertovy stěny k Vltavě...

Pohled z Čertovy kazatelny přes kamenné moře Čertovy stěny k Vltavě...

Foto Ivo Kareš

... a Čertova stěna od železniční trati z druhé strany řeky

... a Čertova stěna od železniční trati z druhé strany řeky

Foto Leona Töröková

Kamenné moře a vrcholový kříž na LuznémKamenné moře a vrcholový kříž na Luzném

Kamenné moře a vrcholový kříž na Luzném

Foto Leona Töröková

TOPlist