logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WENZEL JAKSCH

Nijaký nový katechismus?

Jde vlastně o titul článku, který jeho autor napsal v roce 1923 do jím vedeného časopisu Christlich-pädagogische Blätter (pod tím názvem, za mocnářství delším o určení "für die österreichisch-ungarische Monarchie", vychází periodikum CPS dodnes!) a v němž shrnuje diskusi, vedenou už od přelomu 19. a 20. století o podobě "rakouského" katechismu a zvýrazněnou roku 1921 oficiálním požadavkem Spolkového sněmu sdružení rakouských katechetů (Bundestag der Katechetenvereine) o jeho reformu. Musím vzpomenout na Kralikovu báseň Wir suchen, kterou lze i v českém překladu najít na webových stranách Kohoutího kříže, abych doložil to chápání věci, opírající se o neměnné "apoštolské symbolum", tj. apoštolské vyznání víry. Kanovník Wenzel Jaksch, který má od května roku 1964 pamětní desku v kapli Svaté Koruny (St. Corona-Kapelle) vídeňského kostela U Věčné úcty (Kirche zur ewigen Anbetung) a který text katechetickou diskusi shrnující sepsal, je rodákem z Konratic (Konradschlag) ve farnosti Rychnov u Nových Hradů (Reichenau bei Gratzen). Spatřil tam světlo světa 19. září roku 1872 a téhož dne byl ve starobylém rychnovském kostele sv. Jiljí farářem Kajetánem Hruškou také pokřtěn. Chlapcův otec Johann, (stejně jako předtím i děd Adalbert) hospodařil na stavení čp. 2 se svou ženou a Wenzelovou matkou Ewou, dcerou Jakoba Wiesingera z Rauhenschlagu (dnes Chlupatá Ves) čp. 15. Mladý Wenzel absolvoval gymnázium ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) a bohoslovecký seminář ve Vídni, kde se dne 25. července 1896 konalo ve svatoštěpánském dómu i jeho kněžské svěcení. Stal se prezidentem Říšského svazu sdružení rakouských katechetů a v letech 1908-1928 byl šéfredaktorem zmíněného už časopisu pro křesťanskou pedagogiku (roku 1930 vydal obsahový rejstřík k jeho ročníkům 1900-1929). Roku 1912, kdy se ve Vídni konal prvý mezinárodní katechetický kongres (předcházel slavnému Eucharistickému kongresu pod ochranou císařovou), na němž Jaksch přednesl svůj referát právě o časopisech, věnujících se katolické katechezi, vyšla i jeho kniha Katechetische Schriftsteller der Gegenwart und ihre Werke. Ve školním roce 1912/13 a znovu pak roku 1927 vydal ve dvou svazcích učebnici Katholische Kirchengeschichtskatechesen für die Oberstufe der Volksschulen a Katholische Kirchengeschichtskatechesen für die Bürgerschulen und Berufsschulen, dodnes figurující v antikvárních nabídkách po celém světě. Kromě toho se podílel na mnoha učebnicích, příručkách a modlitebních knihách a jeho články se objevovaly také v proslulých Steinbrenerových kalendářích z Vimperka (Winterberg). Roku 1929 byl jmenován konzistorním radou a kapitulním kanovníkem u svatoštěpánského dómu. Prázdniny trávíval rád v rodných Konraticích, vřele přijímán sousedy, jimiž prý dokázal při svých vyprávěních o cestě do Svaté země zaplnit snadno světnici otcovského stavení. Od roku 1935 byl už těžce nemocen. Zemřel 18. ledna roku 1948 ve Vídni a byl osm dní nato pochován na vídeňském ústředním hřbitově, skupina 34 E, Domherren (kapitulní kanovníci).

- - - - -
* Konratice, Rychnov u Nových Hradů / † † † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v křestní matrice farnosti Rychnov u Nových Hradů 19. září roku 1872 rolníku v Konraticích čp. 2 - otec Johann Jaksch byl synem rolníka Adalberta Jaksche z téže usedlosti a jeho ženy Elisabeth, roz. Jakschové z Rychnova, matka Ewa pak byla dcerou rolníka Jakoba Weisingera z Rauhenschlagu čp. 15 a Rosalie, roz. Schwarzbekové z Rauhenschlagu  čo. 27, tj. z Chlupaté Vsi
Tady vidíme jeho jméno mezi účastníky debaty I. mezinárodního kongresu
pro katechetiku ve Vídni počátkem září 1912
Jeho krátký životopis, který napsal do krajanského časopisu Franz Xaver Lenz
Heslo v Biografickém slovníku pro dějiny českých zemí
Medailon v ústředním krajanském listu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist