logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN JAKESCH

Co je v Ktiši nového

Nyní je tedy dokončena i renovace interiéru kostela. Poškozená kostelní střecha je opravena, okna nově zasklena a německé nápisy na nich znovuobnoveny. Stěny a strop jsou bíle a žlutě omítnuty. Po červotoči zůstaly bohužel na oltářích a sochách některé neblahé stopy. Na jednotlivých obrazech křížové cesty je opět dobře čitelné německé písmo; po vyhnání bylo přetřeno barvou. Farář Rendl by pod německé texty rád umístil malé štítky v české řeči. Téměř žádný z kovaných železných křížů na starém hřbitově při kostele nepřetrval komunistické časy. Mezi sakristií a márnicí (v originále "Boahäusl", což je doslova spíše "kostnice" - pozn. překl.) stojí dosud dva krásné kované kříže. Kdo by mi dokázal sdělit, kdo je pod nimi pochován a kdo za ně i nadále přijímá odpovědnost?
V obci Ktiš se také začalo rušit zemědělské družstvo (v originále "die Kolchosen aufzulösen" - pozn. překl.). Pro kulturní dům s kuchyní, pokoji pro hosty a sálem pro 300 osob se hledá kupec. Mnozí z těch, kdo ztratili práci, jezdí za ní teď přes hranice do Německa. Důchodci si stěžují, že penze, kterou jim stát přiznal, je velmi nízká. Mezi staveními "s' Bauhansl" a "s' Kögler" bude vybudována čistička odpadních vod (na stránkách obce není uvedena ani v roce 2009 - pozn. překl.). Pila ve Ktišském mlýně (Tischmühle) má velmi špatný odbyt, poněvadž dřevo, které zpracovává, pochází z větší části ze sousedního vojenského cvičného prostoru a má v sobě mnoho úlomků střel. Na cestě do Křížovic (v originále "Kschischowitz", obec byla po válce zcela srovnána se zemí - pozn. překl.) stojí teď po levé straně několik nových obytných domů. Kaplička zvaná "s' Balda Moata" ještě také stojí, je ale už ve značně rozpadlém stavu.


Glaube und Heimat, 1993, č. 7, s. 85-86

Dne 8. listopadu toho roku, kdy poslal do krajanského měsíčníku jeden ze svých pravidelných zpravodajských příspěvků, mu bylo šedesát let. Narodil se v roce 1933 ve Ktiši, kde byl jeho otec dlouhá léta starostou a hostinským, jako nejmladší ze čtyř sourozenců (nejstarší z nich je sestra Maria, do počtu zbývá ještě bratr Franz a mladší sestra Mathilde). Po vyhnání 1946 našla rodina nový domov ve Vogelsberg/Schloss Stetten, dnes součásti města Künzelsau, kde Johann Jakesch se roku 1962 i oženil s Annou Böhmovou z Českého Krumlova naposledy před odsunem žila v Borové u Chvalšin) a také zemřel dne 27. července 2018. Künzelsau je mimo jiné rodištěm básníka Hermanna Lenze, který je také samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže. Johann Jakesch si získal obzvláštní zásluhy jako spoluautor (s Franzem Hundsnurscherem) kroniky rodné Ktiše, v originále "Chronik der Gemeinde Tisch im Böhmerwald", knihy, kterou na webu obec pochvalně prezentuje v oddílu Historie obce. Právě na obnově ktišského kostela sv. Bartoloměje se projevily jak Jakeschovy organizační schopnosti při uspořádání příkladně úspěšné finanční sbírky, tak stavební odbornost. Bez citu, jaký mají právě jen ti "Stille im Lande" (třetí z osmi blahoslavenství přece zní: "Blahoslavení tiší, neboť dostanou zemi za dědictví"!), k nimž ho přiřazuje připomínka jeho šedesátin v "Glaube und Heimat", by to však přece jen stejně nešlo. To i proto dne 2. srpna 2018 nad Jakeschovým čerstvým hrobem v Künzelsau zazněla na trubku v sólovém podání jeho vnuka Nicolaie proslulá šumavská hymna.

- - - - -
* Ktiš / Český Krumlov / † † † Künzelsau (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

U kaple ve Ktiši
Mezi spolupracovníky krajanského časopisu Glaube und Heimat v roce 1990
Bratr Franz na snímku s datem 7. července 1944 objednaném ve fotoateliéru Seidel

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist