logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRITZ HUEMER-KREINER

Repro www stránky literární výstavy
Místa setkávání

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1968, č. 4, s.117

Velký Jindřichov (viz i Franz Böhm), který připomíná ve svých verších, patří dnes k Benešovu nad Černou

Velký Jindřichov (viz i Franz Böhm), který připomíná ve svých verších, patří dnes k Benešovu nad Černou

Repro Glaube und Heimat, 1960, č. 1, s. 21

Obálka (1938) jeho knihy, kterou vydal Deutscher Böhmerwaldbund v Českých Budějovicích

Obálka (1938) jeho knihy, kterou vydal Deutscher Böhmerwaldbund v Českých Budějovicích

Nosiči velikonočních ratolestí o Květné neděli před děkanským kostelem sv. Jakuba staršího
v Benešově nad Černou - kresba Alfons Migl

Nosiči velikonočních ratolestí o Květné neděli před děkanským kostelem sv. Jakuba staršího
v Benešově nad Černou - kresba Alfons Migl

Repro Hoam!, 2004, č. 4, s. 7

Jeho článek "O jihočeských rybnících" popisuje i prolomení hráze Pohořského rybníku v září roku 1592, mající za následek i náhlou velkou vodu v Praze (v roce 2002 se ve větší míře cosi podobného opakovalo) a z toho vzešlou přezdívku "mordýř Čech" pro rybnik sám

Repro Hoam!, 1953, č. 7, s. 2-4

V lednu 1954 se na stránkách ústředního listu vyhnaných krajanů objevila zpráva o tom, že jeho zpracování Ammannova textu hořických pašijových her bude uvedeno rozhlasem

V lednu 1954 se na stránkách ústředního listu vyhnaných krajanů objevila zpráva o tom, že jeho zpracování Ammannova textu hořických pašijových her bude uvedeno rozhlasem

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1954, č. 2, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung

Jeho text o osadách s koncovkou -schlag, kterých napočítal v bývalém okrese Kaplice 52, v okrese Krumlov 21, v okrese Prachatice 16 a v okrese Kašperské Hory 2, tj. dohromady 91, v celých jižních Čechách včetně Novobystřicka 110, proti nimž leží v Horním Rakousku 17, z toho v okrese Freistadt 9, v okrese Rohrbach 4 a po jedné v okresech Gmunden, Grieskirchen a Urfahr

Jeho text o osadách s koncovkou -schlag, kterých napočítal v bývalém okrese Kaplice 52, v okrese Krumlov 21, v okrese Prachatice 16 a v okrese Kašperské Hory 2, tj. dohromady 91, v celých jižních Čechách včetně Novobystřicka 110, proti nimž leží v Horním Rakousku 17, z toho v okrese Freistadt 9, v okrese Rohrbach 4 a po jedné v okresech Gmunden, Grieskirchen a Urfahr

Repro Hoam!, 1958, č. 3, s. 24

Jeho píseň o rodném Německém Benešově na stránkách krajanského měsíčníku

Jeho píseň o rodném Německém Benešově na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 1987, č. 5, s. 39

Boží muka nad Polžovem, zmíněným také v jeho básni Domov

Boží muka nad Polžovem, zmíněným také v jeho básni Domov

Repro Kapličky : rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihočeském pohraničí, projekt podpořený z Programu rozvoje venkova. Novohradské hory a podhůří (2011), s. 12, foto Milan Koželuh

Zaniklý Polžov na leteckém snímku z roku 1958

Zaniklý Polžov na leteckém snímku z roku 1958

Repro M. Bureš, Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor : příklad archeologické transformace (2015), s. 231 (letecký snímek VGHMÚř Dobruška)

Záznam v obecní kronice Německého Benešova o odhalení památníku Adalberta Stiftera dne 26. července roku 1936, kde byl Fritz Huemer-Kreiner jako "kandidát učitelství" slavnostním řečníkem

Záznam v obecní kronice Německého Benešova o odhalení památníku Adalberta Stiftera dne 26. července roku 1936, kde byl Fritz Huemer-Kreiner jako "kandidát učitelství" slavnostním řečníkem

Repro Kronika obce Benešov nad Černou 1935-1937, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Relief na tomto Stifterově pamětním kameni v údolí Černé u někdejšího Německého Benešova, které bývalo nazýváno Stiftertal

Relief na tomto Stifterově pamětním kameni v údolí Černé u někdejšího Německého Benešova, které bývalo nazýváno Stiftertal

Repro K. Drábek, Naučné stezky a trasy. II, Jihočeský kraj (2007), s. 31

Údoli Stiftertal (viz i Ignaz Pils) se v Benešově nad Černou takto neříkalo až po odhalení Stifterova památníku: Josef Stifter, jehož vnuk Franz Josef se v Benešově narodil v srpnu 1896, byl tu majitelem mlýna na Černé, jak vyplývá ze zápisu o vnukově křtu v benešovské matrice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dva snímky hrobu rodiny Stifterovy v Benešově nad Černou,
hned vedle jsou pochováni i rodiče MUDr. Waltera DickaDva snímky hrobu rodiny Stifterovy v Benešově nad Černou,
hned vedle jsou pochováni i rodiče MUDr. Waltera Dicka

Dva snímky hrobu rodiny Stifterovy v Benešově nad Černou,
hned vedle jsou pochováni i rodiče MUDr. Waltera Dicka

Foto Jan Mareš

Otloukaný buk, zvaný též "švédský"...

Otloukaný buk, zvaný též "švédský"...

Repro V. Hokr, Pamětí Vitorazska : průvodce
naučnou cyklotrasou (2003), s. 110

... a co z něj zbývá dnes

... a co z něj zbývá dnes

Foto Jan Mareš

TOPlist