logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GUNDULA HUBRICH-MESSOWOVÁ

Pohřbena zaživa

Jak se krutý Švéd uhostil (v originále "hauste" - pozn. překl.) na Šumavě, museli lidé často o překot prchat do odlehlých lesů. Jednou hledal takový houf na Hojsově Stráži (v originále "auf der Eisenstraße" - pozn. překl.) útočiště tu ve vysokém pohoří. Prastará žena běžela také s sebou, ale nohy jí selhaly v příkrém svahu. Tu zahrabali ostatní starušku, když ještě živa dýchala a provázeli to slovy:

"Duck dich, Alte,
Duck dich, Alte,
Hast genug gelebt!"
(tj. "Schul se, stará,
schul se, stará,
dost už jsi žila!" - pozn. překl.)

G. Hubrich-Messowová, Sagen und Märchen aus dem Bayerischen Wald (2009), s. 100-101

Ačkoli je jako autorka jednoho z početných svazků sbírek pověstí německé jazykové oblasti, jak je v Německu vydává Husum Verlag (Husum je město ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnskou na severu Německa, mj. rodiště spisovatele Theodora Storma), uvedena Gundula Hubrich-Messowová, čerpala ovšem dosti ojedinělou ukázku podání z "české strany" Šumavy z proslulé knihy Böhmerwald-Sagen (1924), kterou pro stejně proslulé nakladatelství Eugena Diederichse v Jeně sestavil Gustav Jungbauer (samozřejmě rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Ten se zase odvolává na stejnojmenný soubor Hanse Watzlika, poprvé vydaný v Českých Budějovicích roku 1921, který ovšem na s. 27-28 této edice pod společným názvem Lebendig ins Grab jednak nazývá Švédy "krvavými a ohnivými psy" a pobídku ke schoulení stařenina těla dává vepsat na kříž při jejím hrobě, jednak připojuje podobný příběh od vrchu Vysoký kámen u Staré Lhoty (Freihöls), dnes části města Nýrsko (Neuern). Tam prý vykopal jeden cikán hrob a zahrnul v něm zaživa zemí svou matku se slovy: "Vzdej to už, matičko, žilas dlouho dost!" Bylo jí sto pět let. Každého léta sem do kraje prý přichází mladá cikánka a zdobí ten hrob květy bělozářky liliové (v originále "mit Graslilien"). Jungbauer upozorňuje i na titul Franze Andreße Kulturgeschichtliche Skizzen sowie Denkmäler und Sagen aus dem Bezirke Mies (tj. Kulturněhistorické črty, jakož památky a pověsti z okresu Stříbro), vyšlý v Dobřanech roku 1913 a pro srovnání připomíná i pověst Wittekinds Flucht (tj. Widukindův útěk) z mohutného díla bratří Grimmů Deutsche Sagen ( viz Projekt Gutenberg-DE a obdobný motiv ze sbírky pověstí holštýnských. To vše jen na doklad toho, jak pověsti putují podobny lidským zástupům, s nimiž kdysi z dnes polského Strzegowa (německy Strega) v někdejší Dolní Lužici (Niederlausitz), kde se v roce 1944 narodila, přibyla s miliony jiných na západ Německa jako maličká tehdy dívenka dnešní významná autorita svého oboru Dr. Gundula Hubrich-Messowová. Vyrostla ve Stuttgartu, na univerzitách v Tübingen, Kielu a francouzském Nancy studovala germanistiku, romanistiku a jazykovědu. Vyučovala posléze na univerzitě ve Flensburgu (ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko asi 7 kilometrů od dánských hranic) a stala se sestavovatelkou mnoha knih pohádek a pověstí. Pokud je chceme vypočítat, jistě na některou zapomeneme: z Allgäu, z Badenu, z Eutinu, z Hamburku, z Harcu, Lübecku, z Meklenburska, z Odenwaldu, z ostrova Fehmarn, z ostrova Helgoland, z Plönu, ze severního Fríska, ze Schwarzwaldu, ze Steinburgu, ze Šlesvicka-Holštýnska, kde nyní pobývá. Je vědeckou spolupracovnicí muzea v Angeln/Unewatt a žije ve Sterupu.

- - - - -
* Strzegow (PL) / Hojsova Stráž

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Její podobizna a životopis na webových stránkách Verlagsgruppe Husum
Obálka (2009) její knihy vydané v nakladatelství Husum
Obálka (1922) a titulní list prvního, českobudějovického vydání v nakladatelství "Moldavia"
    Watzlikových Šumavských pověstí, z nichž je text oné o pohřbení zaživa přejat

zobrazit všechny přílohy

TOPlist