logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ALOIS HRUSCHKA

Německé právní naučení z jižních Čech


Jurament deß richters
Ich swöre got dem allmächtigen,
mariae seiner hochwürdig mutter,*
allen lieben heil:,
dan dem hochwürdigen in gott andächtigen
herrn herrn Michaeli Kostl probsten
vnd dem ehrwürdig: jungfräul: conuent
des löbl: stifts Chötischau,
meninen gn: vnd gebietenden herrn,
daß ich in dießen mir anbefohlenen /
richter / geschworner: / ambt
fleißig vnd getreü sein,
nach vrkhantnuß der sachen
recht vrtheilen vnd ieder manniglich
die gerechtigkeit mittheilen
will vnd soll,
so wohr mir gott helf
die gebenedeite**
mutter gottes maria
vnd alle lieben heyligen.
amen.

Holzhöger aÿd
Ich N. schwöre gott dem almächtigen,
maria seiner hochwürdigen mutter,
allen lieben heiligen,
dann dem hochwürdigen
in gott andächtigen herrn herrn
Michaeli Norberto Kastl probsten
vnd dem ehrwürdigen jungkfreúlichen
conuents des löbl: stifts Chotieschaú
meinem gnedigen vnd gebietenden
herrn, das ich
in diesem mir anbefohlenen
holzhöger ambt
fleissig vnd getrew
sein, ohne vorweisung
schriftlichen scheins
oder befelch niemanden nichts zúhaún
verstatten will,
auch selbst nichts haún,
auch so ich einem in schaden ergreife,
demselben pfenden, solches behalten,
die chod aber in daß ambit berichten,
alles bey Exner scheuben solz.
so war mir gott helfe,
die gebenedeite mutter gottes maria
vnd alle heilige.
amen.

 


Przisaha richtarze a konsseluw
Ja przisaham panu bohu,
pannie marygj geho dústognie matze,
wssem milým swatým
a wyßocze dustognemú
panu panu Mychalowý probosstú
a welebnemu conuentu
klasstera Chotiessowskeho,
swe milostywo wrchnostý
ze se wteto mnie swierzene
richtarzke / aneb konsselske powinnostý
nalezitu chzi zachowatý
kazdemu gak domacýmu tak przespolnýmu
sprawedlnostý vdielýti dle prawniho wymierzený
sauditý, wewssem nalezitau pilnost a wiernost
prokazati
czihos mnie dopomaheg búch,
blahoslavena
panna maria
a wssechni mili swatý.
amen.

(Przisaha poléßniho)
Ja N: przisaham panú bohú,
pannie marigi, geho dústogne matze,
wssem gmilim swatin
a wýsogi dustognemu
panú, panú
N. probosstú
a welebnemu
conuentú klassterá Chotiessowskeho
swe milostwi
vrchnosti, zie
se wteto mnie swiezene
poléßni povinnosti
nalezite a wiernie
zachowatj na leßý a ribniky
pilneg pozor datj
negakau wlésich aneb ribnizich
na skazú me milostiwe wrchnostj
vczinenau sskodú
ziadnim spúsobem zamilczetj
nybirz tú kdi nalezj
przednesti
chzi
zehoz mi dopomoczti racz buch
blahoslavena panna maria
a wssichni gmily swatj.
amen.

*později zde rukou připsáno: von der erbsünd unbefleckten (tj. dědičným hříchem neposkvrněné - pozn. překl.)
**později zde rukou připsáno: von der erbsünd unbefleckten (tj. dědičným hříchem neposkvrněné - pozn. překl.)

Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1920, s. 191-192

P.S. Sluší poznamenat, že titul "přísahy polesného" v originále nenalézám a musil jsem jej ze souvislosti dotvořit, následující pak "přísaha otce duchovního" (v originále "Kirchen vater eyd"- pozn. překl.) má celý text pouze německý, jako by se vůbec nepředpokládal kněz české řeči znalý.

V úvodu svého příspěvku pod titulem "Ein deutsches Weistum aus Südböhmen", tj. "Jedno německé právní naučení z jižních Čech" v Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen (MVGDB), tj. na stránkách časopisu "pro dějiny Němců v Čechách", píše Alois Hruschka, že "das folgende Weistum von Littitz", tj. "následující právní poučení z Litic" (zabírá s. 168-193 a citujeme z něho jen dva krátké úryvky s cennou prezentací barokní němčiny a češtiny v dobové místní transkripci), nalezl "unter anderem", tedy mimo jiné, v pozůstalosti germanisty Franze Starka, který je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže. Už to samo by mohlo být důvodem, proč sem tématicky spadá. Navíc jde ovšem o písemnost z roku 1656 (i později doplňovanou), která se týká oblasti na jih od Plzně, někdy označovanou i jako Dobřansko či Stodsko, také vzhledem k chotěšovskému klášteru, k jehož majetkům obě města kdysi náležela, zahrnovaného do kolonizační oblasti kláštera Teplá (Tepl), založeného stejně jako chotěšovský ženský klášter premonstrátek blahoslaveným Hroznatou. Ve druhé půli 17. století, až do roku 1698, byl chotěšovským proboštem, v německé i české textové ukázce několikráte zmíněným, Michael Norbert Kastl. Mohutný klášterní areál nad řekou Radbuzou, kde v dobách, kdy byl hanebně spravován československou armádou, sloužil z donucení i Karel Kryl a kde byl v roce 2002 natáčen americký film Česká spojka s Anthonym Hopkinsem, byl teprve roku 2010 prohlášen národní kulturní památkou. K areálu patří i budova správního úřadu, postavená někdy kolem roku 1660 a nazývaná také Lesovna, která v nás může vyvolat koincidence s citovanou přísahou polesného. Snad by bylo namístě ztratit pár slov o Aloisi Hruschkovi. V literární příloze 40. ročníku MVGDB (1901-1902) nacházíme jeho recenzi významné práce Volksschauspiele aus dem Böhmerwald od Josefa Johanna Ammanna, zastoupeného rovněž i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Hruschka sám byl sběratelem lidových písní a spolu s Wendelinem Toischerem vydal v roce 1891 nákladem sdružení Deutscher Verein zur Verbreitung gemeinnütziger Kenntnisse obsáhlé dílo Deutsche Volkslieder aus Böhmen o 542 stranách, zabývající se jistě i oblastí Šumavy a Českého lesa. Sám se narodil 18. října 1852 v Terezíně (Theresienstadt), jehož čestným občanem byl později jmenován, studoval na pražské univerzitě a působil jako učitel němčiny a angličtiny na proslulé německé reálce v Mikulandské ulici (učil tu mj. i Jan Neruda a studoval mj. Jakub Arbes, později třeba Egon Erwin Kisch). Později se stal ředitelem reálky ve Vídni, II. městský okres. Zemřel 13. května 1921 ve Štýrském Hradci (Graz). 60. už ročník MVGDB přinesl na straně 377 germanistův nekrolog, kde je i zmínka o jeho jmenování vládním radou (Regierungsrat) a vyznamenání řádem Železné koruny (Orden der Eisernen Krone). Ať tak či onak, Alois Hruschka se dotkl Šumavy zcela nepochybně.

- - - - -
* Terezín / Litice, Plzeň / Dobřany / Chotěšov / † † † Štýrský Hradec (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho pražská policejní přihláška ho označuje jako učitele na německé vyšší reálce
a jako rodnou i domovskou obec uvádí Terezín
Nekrolog ve spolkových zprávách Sdružení pro dějiny Němců v Čechách
Jeho heslo v biografickém slovníku k dějinám českých zemí
Jeho heslo v biografickém slovníku k dějinám českých zemí
Obálka (1928) jednoho z románů jeho ženy, vydaného pod pseudonymem Erich Ebenstein

zobrazit všechny přílohy

TOPlist