logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL LUDWIG HOSCHNA

Zdali se toho ještě dočkám?

Nikdy bych si nepomyslil, že budu jednou tak snít o domově, že budu jednou tak toužit po svém rodném Vimperku (v originále "daß ich mich einmal so nach meiner Vaterstadt Winterberg sehnen werde" - pozn. překl.) ... musejí ale ještě přejít roky ... zdali se toho ještě dočkám?


Böhmerwäldler Heimatbrief, 1966, s. 263

Ta citace z dopisu domů je jedním z mála "literárních" svědectví, která po sobě zanechal v New Yorku na Štědrý den roku 1911 následkem jaterní choroby v pouhých pětatřiceti letech zemřelý Karl Ludwig Hoschna. Byl jako hudební skladatel právě na vrcholu svého úspěchu (je ostatně zastoupen vlastním heslem i v novém vydání /2001/ proslulé encyklopedie "The New Grove Dictionary of Music and Musicians). Stal se tvůrcem více než deseti amerických operet, jakýchsi předchůdkyň pozdějších broadwayských muzikálů (viz Kurt Gänzl: "The Encyclopedia oft he Musical Theatre", 2nd ed., New York 2001 či www stránky Operette von A bis Z), z nichž zejména "Madame Sherry" (1910) dodnes svým songem "Every Little Movement Has a Meaning All Its Own", v němčině proslaveným mezi válkami jako šlágr "Komm in meine Liebeslaube, in mein Paradies"(česky "Pojď do mé besídky lásky") figuruje na trhu hudebních nahrávek. Netoliko tato melodie vytrvala: Woody Allen ve svém i u nás uvedeném snímku "Všichni říkají miluji tě" ("Everyone Says I Love You") z roku 1996, ale i mnoho jiných amerických filmařů sáhlo po sladké písni "Cuddle up a little closer", když chtělo vystihnout samo jádro lehké múzy. Norbert Lincke ve své stati "Singspiel - Operette - Musical: die heitere Muse in Böhmen/Mähren/Schlesien" (1977) navíc o Hoschnových nejznámějších nápěvech píše, že jsou zcela identifikovatelné s lidovou hudbou z Čech (v originále "durchaus mit böhmischer Volksmusik identifizierbar"). Karl Ludwig Hoschna přišel na svět 16. srpna roku 1876 ve Vimperku (Winterberg), kde byl jeho otec Johann Hoschna, syn vimperského učitele Mathäuse Hoschny a jeho ženy Barbary, roz. Gabrielové z Vimperka, řídícím školy. Novorozencova matka Anna je v matričním záznamu uvedena jako dcera lékárníka ve Volyni (Wolin) čp. 40 Moritze Anderleho a jeho ženy Franzisky, roz. Wolfové z Kašperských Hor (Bergreichenstein), okres Sušice (Schüttenhofen). Šumavský rod! Když byl Hans Hoschna přeložen jako řídící školy do Kunžvartu (Kuschwarda), tedy do dnešního Strážného, požádal osmnáctiletého syna Karla, který u něho pobýval onoho léta 1894 na prázdninách, aby k produkci jeho místního tria (Gedritt) zkomponoval nový nápěv Hartauerovy šumavské "hymny" s názvuky původní melodie. Tak se zrodil "Böhmerwald-Marsch", který pak se slovy, která přičítáme skladbě Hartauerově, figuruje v Schacherlově knize "Geheimnisse der Böhmerwäldler"(1900) v čele textů "lidových písní" se jménem "Karl Hoschna, Kuschwarda" při sobě. I Bernard Grun pak ve svých dějinách operety (slovensky vyšly roku 1981 v bratislavském nakladatelství Opus) může napsat, abychom citovali slovenský překlad (s. 426), že "Hoschna pochádzal z Kušvard v Čechách". Poté, co vystudoval vídeňskou konzervatoř, hrál mladý hudebník na hoboj v rozličných rakouských vojenských kapelách a po svém vystěhování do USA se jako hobojista stal členem kapely skladatele Victora Herberta. Zároveň psal operety, které většinou provázel okamžitý úspěch. Kromě už zmíněné "Madame Sherry"proslavily ho operetní frašky "The Three Twins" (1908) a "Wall Street Girl" (1912), z nichž ta druhá byla uvedena až po Hoschnově předšasném skonu. Jeho "Böhmerwald-Marsch" přetiskl Eduard Fedor Kastner (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) už 1895 ve svém periodiku "Böhmens deutsche Poesie und Kunst" č. 5, s. 1063-1065, tedy rok před Hoschnovým odchodem do Ameriky. Nesl si jistě svou Šumavu jako pravý muzikant s sebou.

- - - - -
Vimperk / Strážný / † † † New York

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Odstavec o něm ve slovenském překladu dějin operety, jejichž autorem je Bernard Grun (vl. jm. Grün), rodák z moravského Stařeče, který zemřel v 71 letech roku 1972 v Berlíně, mj. autor operety "Böhmische Musikanten"
Narodil se podle vimperské křestní matriky 16. srpna 1876 na předměstí čp. 75 a byl tři dny nato ve vimperském kostele Navštívení Panny Marie i pokřtěn
Jeho život a dílo na webových stranách "Svět operety"
Zajímavé informace o něm zařadil Rudolf Kubitschek i na základě vzpomínek Hoschnovy sestry Valerie do své brožury o Hartauerově šumavské hymně

zobrazit všechny přílohy

TOPlist