logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ALOIS HILGART

Repro Singendes Waldgebirg. Band 6.,
Tief drinn im Böhmerwald (1988), s. 6

Repro Hoam!, 1955, č. 4, s. 7

Podle záznamu železnorudské křestní matriky (coby "tabula rasa" tištěné mimochodem českobudějovickou firmou J. Krupička) narodil se 8. května roku 1877 ve stavení čp. 61, zvaném "Hausbauernhof, a byl ještě téhož dne kaplanem Eduardem Friedlem v kostele Panny Marie Pomocné z hvězdy i pokřtěn - novorozencův otec Ignatz Hilgart, hospodář na rodném domě chlapcově, byl manželským synem selských rodičů z téže usedlosti Wenzla Hilgarta a jeho ženy Theresie, roz. Weinfurterové, matka dítěte Maria byla dcerou statkáře na selském dvorci Žežulkahof (takto zde psaném) Petera Seidla a jeho choti Theresie, roz. Puchingerové z Radkova (Rathgebern) čp. 36

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Blahopřání ke zlaté svatbě Aloise a Justiny Hilgartových do východoněmeckého Erfurtu
na stránkách krajanského měsíčníku z podzimu roku 1954

Blahopřání ke zlaté svatbě Aloise a Justiny Hilgartových do východoněmeckého Erfurtu
na stránkách krajanského měsíčníku z podzimu roku 1954

Repro Hoam!, 1954, č. 10, s. 30

Obálka (1988) posledního svazku edice šumavských písní, který obsahuje jeho zejména nářeční texty,
vydaného nakladatelstvím Morsak v Grafenau

Obálka (1988) posledního svazku edice šumavských písní, který obsahuje jeho zejména nářeční texty,
vydaného nakladatelstvím Morsak v Grafenau

Melodie jeho "Zpěvu skřivánků"

Melodie jeho "Zpěvu skřivánků"

Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 5, s. 16

Inzerát (1929) na jeho nakladatelství v šumavském průvodci budějovického Böhmerwaldbundu

Inzerát (1929) na jeho nakladatelství v šumavském průvodci budějovického Böhmerwaldbundu

Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příloha

I jeho teplický inzerát propagující mazadlo
na boty má šumavský ráz a byl uveřejněn
v šumavském kalendáři

I jeho teplický inzerát propagující mazadlo
na boty má šumavský ráz a byl uveřejněn
v šumavském kalendáři

Repro Wäldlerkalender 1928, s. 143

Článek Ludwiga Haydna o tom, jak vznikla jedna lidová píseň, připomíná Hilgartův význam

Repro Hoam!, 1952, č. 9, s. 5-6

Jiný Haydnův článek s nářečními ukázkami z Hilgartova díla

Repro Hoam!, 1955, č. 4, s. 6-7

Údolí Železné Rudy, té české i té Bavorské, na pohlednici z let,
kdy obě patřily k tzv. "Bayerische Ostmark"

Údolí Železné Rudy, té české i té Bavorské, na pohlednici z let,
kdy obě patřily k tzv. "Bayerische Ostmark"

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Památník vyhnancům na hřbitově v Bavorské Železné Rudě

Památník vyhnancům na hřbitově v Bavorské Železné Rudě

Foto Ivo Kareš

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist