logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RUDOLF HESKE

Těším se teď obzvlášť z krajiny...

"Ich habe zur Zeit eine besondere Freude an der Landschaft, vielleicht, weil sie so in Gefahr ist. Ich versuche gar nicht, sie zu übersetzen oder gar zu verfremden. Ich freue mich an ihr und mit der gleichen Freude male ich..." (tj. "Těším se teď obzvlášť z krajiny, snad proto, že je tolik ohrožená. Nijak se nepokouším ji tlumočit či dokonce abstrahovat. Těším se z ní a s týmž potěšením ji i maluju... - pozn. překl.)

Když se Fritz Pimmer rozepsal roku 1985 v říjnovém čísle krajanského měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief pod titulem "Rudolf Heske, ein Winterberger Künstler" (tj. "Rudolf Heske, vimperský umělec" - pozn. překl.) o výstavě rok malíře "ze Šumavy", slavícího rok předtím své padesátiny, jistě netušil, že ani ne za půl druhého roku budou v místě, kde se výstava konala, totiž v Hollabrunnu u Vídně, sotva třiapadesátiletého muže rodem z Čech pochovávat. Získal právě tehdy kolem svých abrahámovin v Raschala, obec Hollabrunn, selský dvorec, kde zamýšlel trávit chvíle odpočinku a své stáří. Nemělo mu toho být dopřáno. Oslabené srdce neuneslo opakovanou už třetí operaci žlučníku a 29. ledna 1987 skonal. Měl rád okolí Vídně a asi padesát obrazů jeho jubilejní výstavy bylo věnováno právě tamní krajině. Narodil se v Praze roku 1934 jako syn Ing. Rudolfa Heskeho (1894-1979), posledního schwarzenberského ředitele lesního úřadu ve Vimperku v letech 1933-1945 (byl tam nástupcem Ing. Antonína Nikendeye, jehož syn a jmenovec je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) a jeho ženy Gertrud, roz. Steinbrenerové. Na webových stránkách Kohoutího kříže figuruje i Rudolfova sestra Annemarie, provd. Kuryová, jako on pravnučka zakladatele slavné vimperské tiskařské a nakladatelské firmy Johanna Steinbrenera. Po vyhnání našla rodina lesního ředitele azyl ve Štýrsku, kde Rudolf Heske senior působil ve schwarzenberských službách i nadále. Mladý Rudolf navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu ve Štýrském Hradci (Graz) a studoval později na vídeňské Akademii užitého umění (Akademie für angewandte Kunst, od roku 1971 Hochschule für angewandte Kunst a od roku 1998 Universität für angewandte Kunst) užitou grafiku. Poněvadž ho profese grafika plně neuspokojovala, začal v roce 1981 působit jako Bühnenmaler, tj. jevištní výtvarník ve Wiener Volksoper, už rok nato ve Staatsoper. Rok 1985 ho zastihuje jako prvého malíře ve třech sálech spojených dekoračních dílen 5 spolkových divadelních scén, totiž Staatsoper,Volksoper, Bundestheater, Burgtheater a Akademietheater. Od roku 1960 byl ženat s paní Monikou, mj. autorkou textu muzikálu podle slavné Lessingovy hry Minna z Barnhelmu, uvedeného v Hollabrunnu roku 1978. K šumavskému městu, kde vyrůstal, se Rudi Heske vrátil darem krajanům k 500. jubileu povýšení Vimperka na město (1479) v podobě malovaného nástěnného koberce o 8 čtverečních metrech plochy, zachycujícího Vimperk v roce 1832 a visícího nyní ve Winterberger Heimatstube v bavorském Freyungu. Jakoby symbolicky přežily svého předčasně zemřelého syna, bratra a manžela jeho matka, sestra a manželka. A snad i Šumava, končina ohrožená lidmi stejně jako jiné krajiny světa.

- - - - -
* Praha /Vimperk / † † † Hollabrunn (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tato jeho akvarelem překrytá perokresba nese název "Weggehen von zu Hause", tj. "Odchod pryč z domova"
Rovněž obraz "Abschied", tj. "Odchod" je perokresbou, překrytou akvarelem
Jím signovaný akvarel s názvem "Žena v jablečném stromě"
Tento malovaný gobelin vytvořil podle starého zobrazení podoby Vimperka z doby kolem roku 1832 od Ferdinanda Runka (1764-1834)
Nekrolog v krajanském měsíčníku

zobrazit všechny přílohy

TOPlist