logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HERTHA HERZOG-FLEISCHMANNOVÁ

Zum Totensonntag


Die Gräber der Lieben möchten wir schmücken
mit Blumen und herbstlichem Laub.
Doch harte Grenzen wurden gezogen,
Kreuze und Gräber zerfallen zu Staub.
So tragen wir unsere Liebe
die Gebete und all den Dank.
hinaus in Welt und Alltag:
Unser Leben sei Liebe, Erinnern und Dank.

K Svátku zemřelých


Moci jim pozdní květy tam nosit
na hrob, té drahé země sáh.
Hranice v cestě ční však, kříže
s rovy se propadají v prach.
Tak je nám v sobě nést tu lásku,
modlitby a sny, všechen dík
do strázně každodenní:
náš život sám buď láska, paměť a dík.

Bezirk Hostau : Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 405

Radbusawiesen


Im Grase versinken bis zu den Knien
ringsum wogendes, vielfältiges Grün.
In weiter Ferne vertropft blauend das Firmament,
ziehende Haufenwolken ohne End.

Dazu der Radbusa anheimelnder Fluss,
es flüstert die Weide mit dem Erlenbusch.
Ein Sommertag golden und reifeschwer zugleich -
Ein Fleckchen Erde aus dem Himmelreich.

Louky kolem Radbuzy


Do trávy po kolena zapadnout,
kolem se vlní zeleň, rajský kout.
A po obloze nad ním táhne dál,
stínován modří, bílý mračný val.

Radbuza šumí, leccos dopoví
šepoty vrb a stíny olšoví.
Letní den zlátne, zralosti vždy blíž,
tou zemí promlouvá k nám nebeříš.

Bezirk Hostau : Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 346

Narodila se 1. listopadu 1925 ve Štítarech (Schüttarschen) jako dcera místního učitele Josefa Fleischmanna. Učili tu v údolí Radbuzy při kopci se starými hradištními valy a kostelem svatého Vavřince na temeni (je tu někde pochován i Ottokar Schubert, tolik zasloužilý prací o šumavských perlorodkách) mnozí z rodu Fleischmannů a roku 1945 tu začala svou učitelskou kariéru i ona sama poté, co po vychození té školy a měšťanky v Horšovském Týně (Bischofteinitz) vystudovala učitelský ústav ve Stříbře (Mies) s maturitou roku 1944. To už byla válka v posledním tažení a povinnost Říšské pracovní služby (RAD) s prvním pracovním "nasazením" ve Štýrsku, odkud prchla domů před postupující Rudou armádou. Po odsunu pracovala nějaký čas v zemědělství, než začala v bavorském Vilsecku mezi Norimberkem a Bayreuthem znovu učit. Roku 1949 se oženila s Reinhardem Herzogem, také učitelem pocházejícím z Mnichova. Narodily se jim v následujících letech dvě dcery, z nichž starší Reinhild se stala rovněž učitelkou a mladší Ortrun vychovatelkou. Hertha Herzog-Fleischmannová žila v hornofalcké vsi Guteneck, pouhých třicet kilometrů od české hranice a ne o mnoho víc tedy i od rodné končiny. Básně začala psát už v dospívání a i dnes si dokázaly její zralé verše, jimiž mimochodem bohatě zaplnila pamětní knihu rodáků z Hostouně (Hostau) a okolí, odkud je přebíráme, zachovat smyslovou i citovou svěžest. Zemřela 7. prosince 2007 v bavorském Wenzenbachu.

- - - - -
* Štítary / Horšovský Týn / Stříbro / † Wenzenbach (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Její tatínek, pan řídící ze Štítar
Josef Fleischmann...
... a "pan řídící" se svou paní na cestě
ke kostelu sv. Vavřince ve Štítarech
Pohlednice ze Štítar "v Sudetské župě", tedy z válečných časů
Kostel sv. Judy Tadeáše u fary ve Štítarech, postavený roku 1705 proto, že farář příjmením Partner nemohl pro nemoc docházet do kostela sv. Vavřince na kopci jeden kilometr od obceKostel sv. Judy Tadeáše u fary ve Štítarech, postavený roku 1705 proto, že farář příjmením Partner nemohl pro nemoc docházet do kostela sv. Vavřince na kopci jeden kilometr od obce

zobrazit všechny přílohy

TOPlist