logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SIMON HELLER

K systému pedagogiky slepců

Základy celého našeho duševního života tvoří smyslové vjemy. Ony to jsou, které zprostředkovávají duši předměty reálného světa a čím intenzívněji je rozvíjejí a čím racionálněji je podle své odlišnosti a podle svého určení spojují navzájem, tím účinnějšími se jeví ohledně jistoty, hodnoty a efektivity našeho duševního formování. Nedostatek smyslových vjemů, zejména ale mezerovitost vzestupné řady způsobuje stagnaci duševního vývoje a chudoba smyslových vjemů vůči plnosti tohoto duševního materiálu způsobuje přímo vztah nesamostatné závislosti na druhých.
Pro kvalitu a tím i pro účinnost smyslových vjemů je rozhodující:
1. průběh jejich nabytí,
2. výběr jejich objektů a
3. spojitost těch vjemů.
Tyto 3 body vyznačují však také ve svých vzájemných vztazích systém smyslových vjemů.
Takový systém, jak se domnívám, neprávem není až dosud povinně vyžadován pro běžnou obecnou školu, slepecké škole však, má-li skutečně dostát úkolům jí určeným, se bez něho obejít nelze. Předně tu přicházejí v úvahu vjemy oněch smyslů, které všeobecně a plným právem představují rozdíl mezi vidoucím a nevidomým, zejména tedy ony zrakové a hmatové.


S. Heller, System in der Blindenpädagogik (1892) (in: Blinden- und Sehbehindertenpädagogik. Band 2 /2009/)

Tady citujeme v překladu toliko úvodní pasáž textu, vydaného v šlesvicko-holštýnském Kielu roku 1892 jako záznam z tamního jednání VII. kongresu učitelů škol pro slepce začátkem srpna předchozího roku. Učlenění systému speciální pedagogiky těchto zařízení bylo ovšem výsledkem několikaleté praxe, které tachovský a tedy vlastně šumavský rodák Simon Heller věnoval ušlechtile veškerou svou energii. Narodil se podle vlastních údajů pro úřady 25. října roku 1843 v Tachově (i Josef Schön, zastoupený rovněž samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, ho prezentuje jako významného tachovského rodáka /u starousedlé židovské rodiny Hellerovy pak poznamenává, že se v 19. století vystěhovala do USA/, některé německy psané nekrology z roku 1922 měly přitom za örodiště Simona Hellera město "Plan", tj. Planou u Mariánských Lázní /nebo snad Chodovou Planou, německy ovšem zvanou "Kuttenplan"?/), ale v tachovské židovské matrice je zaznamenáno narození chlapce jménem Simon o den dříve 24. října (jeho obřízka pak 31. října) jako jediné doložitelné. Pokud to byl on, přišel na svět jako nemanželský syn Rosalie Böhmové, dcery Simona Böhma, obchodníka v Olešné (Wolleschna) na panství Liblín (Libliner Herrschaft), dnes okr. Rokycany v Plzeňském kraji, a Theresy, roz. ?, údajně (v matrice "angeblich") z Postoloprt (Postelberg). Obřízku provedl Juda Hirsch z Chodové Plané. Simon Heller, jak se dočítáme na Wikipedii, navštěvoval kupodivu německý učitelský ústav v moravské Olomouci (Olmütz), působil pak v rodném Tachově jako domácí učitel. Jeho ženou se stala Anna, roz. Adlerová (*18. února 1847 v Tachově, †1923 ve Vídni), dcera Jakoba Adlera (*1815 v Tachově, †1886 v Tachově) a Theres (Resi) Hirschové (*1822 v Chodové Plané, †1910 v Tachově), která byla dcerou Judy Hirsche z Chodové Plané, toho ze záznamu o tachovském narození Simonově. Jejich syn Theodor (1869-1938) byl významným rakouským speciálním pedagogem. Z rodného města odešel Heller do Vídně, kde se stal učitelem na obecné a pak pokračovací škole. V roce 1873 se stal ředitelem židovského slepeckého ústavu na Hohe Warte ve vídeňské čtvrti Döbling, založeného rodákem z Chrástu u Chrudimi Ludwigem Augustem Franklem, povýšeným od Jeho Veličenstva na rytíře von Hochwart (blíže viz Česká divadelní encyklopedie), jehož vedoucím Heller byl až do svého skonu 4. května roku 1922. V ilustrovaném vídeňském časopise "Das interessante Blatt" (číslo 20, strana 4) nacházím i výraznou fotografickou podobenku Simona Hellera. Vedl na školní výuce slepců předmět kreslení a modelování, založil ústav pro válečné slepce (Institut für Kriegsblinde). Vydal řadu učebnic a spisů k problematice speciální pedagogiky pro nevidomé (seznam jeho spisů viz katalog WorldCat). Monarchie ho stačila jmenovat císařským radou. Město Vídeň mu na vídeňském ústředním hřbitově (1. Tor /brána/ 52A-1-21) dalo zřídit čestný hrob. V seznamu literatury při jeho hesle vidím na Wikipedii titul "Ghettoliteratur. Eine Dokumentation zur deutsch-jüdischen Literaturgeschichte des 19. und frühen 20. Jahrhunderts" (Tübingen 2005) a dojímá mě ten pojem "rané dvacáté století". Co všechno jen netuší lidé o budoucích rocích! A nemusejí být rovnou židovskými slepci.


- - - - -
* Tachov / † † † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Vazba tachovské židovské matriky
Heslo v rakouském biografickém lexikonu
Vídeňský židovský slepecký ústav (Hohe Warte 32)
Obálka jedné z jeho knih (1884)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist