logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADOLF HEIDLER

Dö stade Zeit


Schöi langsom kimmt dö stade Zeit,
d'Natur is voller Schweigsamkeit.
Im Wold zuign stumm dö scheichn Reh
als schmeckatns an erstn Schnee.

Koa Vogerl hört ma singa mehr,
dö Bam dö sand von Loubat leer.
Es blüaht koa Bleamerl mehr am Roa,
alles steht so steif als wia a Stoa.

Jetzt sie do dö stade Zeit,
gspürst nix wia Ruah und Schweigsamkeit.

Ten tichej čas


Pomalu přišel tichej čas,
je němo, kolem ani hlas.
Na srnčí stopu eště svěží
se první vločky rozesněží.

Neslyšet ptáčka na vůkolí
a stromy stojí celý holý.
I meze jsou teď pustý celý,
jako by mrazem zkameněly.

Nýčko nadešel tichej čas,
ticho, klid, sníh jen zas a zas.

Hoam!, 198O, s. 525

Friedn und Ruah


Wenn i hör dö Glockn läutn
houch vom Kirchturm her,
denk i af vergangne Zeitn
und mei Herz wird schwer.

Hät' i wöi a Vogerl Flügl,
i flü über Berg und Wold,
in mei Hoamat, über Tal und Hügl,
wenn i a scho grau und alt.

Nur in da oltn Hoamat,
fand i Friedn, fand i Ruah.
Wenn 's a a ondrer onders moanat:
I bin bis z'Guatalezt a Waldlerbua.

Mír a klid


Jak vidim leta běžet,
v duchu zvon slýchám znít
z naší kostelní věže,
ten umí roztesknit!

Mět tak pár ptačích křídel,
k tý vsi se rozletět!
Jako když domu dojde
ten, kdo už prošel svět.

Jen tam, tam u nás doma
našel bych mír a klid.
Ať si z cizího kdo má:
já jen to svý chci mít.

Slovníček: Waldlerbua = kluk z lesa, ze Šumavy.

23. listopadu 1981 zemřel a 25. listopadu byl v Großkarolinenfeldu, kus na sever od bavorského Rosenheimu, i pochován Adolf Heidler. Nikoho snad nikdy nezarmoutil, byl to zpěvák, vypravěč, veršovník zběhlý v nářečí a národopisném bohatství rodné Šumavy. Zůstala po něm řada povídek, básní, nářečních vyprávění i národopisných článků. Psal pilně, ale teprve když začal hlasitě vyprávět, ztichla kolem něho naráz celá sešlost. Měl o čem, třeba o útěku z českého vězení roku 1946, po kterém se mu podařilo po půlročním hledání najít v Rosenheimu i svou rodinu. "Nezapomenutelná jsou jeho šumavská 'kázání', promluvy na rodáckých večerech i rozhovory z očí do očí, které jsem s ním vedl," napsal v nekrologu Erich Hans. To Heidler prvý přišel s nápadem na kalendář Jahrbuch der Böhmerwäldler, později nazvaný Böhmerwäldler Jahrbuch. On prvý vznesl požadavek na zbudování památníku šumavských vyhnanců a zahájil i peněžní sbírku za tím účelem. Díky jeho průkopnické snaze vznikly po válce i první rodácké skupiny, Heimatgruppen, k uchování kolektivní i osobní paměti na rodná místa a kraje, na dílo rodáků živých i těch už zesnulých. On sám se narodil v Hojsově Stráži (Eisenstraß) 17. června 1900. Rodnému kraji vzdal trvalou čest účastí při sestavování obsáhlého sborníku Im Lande der künischen Freibauern. Výběr z jeho vlastní tvorby však za jeho života nevyšel a zůstal roztroušen po krajanských časopisech. Bez něho by však byla šumavská literatura chudší o jeden opravdový lidský hlas. Z národopisného hlediska jedinečná jsou například jeho veršovaná zachycení šumavských dětských her.

- - - - -
* Hojsova Stráž / † † † Großkarolinenfeld (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Stará selská jizba v Hojsově Stráži
Panoramatická pohlednice s Hojsovou Stráží uprostřed
Krajina kolem Hojsovy Stráže
Pohlednice i s udáním nadmořské výšky...
... a stejný pohled dnes

zobrazit všechny přílohy

TOPlist