logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL HAWELKA

Sonnenaufgang im Walde


Kennst Du das erste graue Dämmern
Im Fichtenwald zur Frühlingszeit,
Wenn sich im Forste, weit und breit,
Auf jedem Baum, auf allen Wegen
Erwachend tausend Wesen regen?

Das scheue Reh am Waldesrande
Erspäht der nahen Wiesen Grün;
Im Osten meldet mattes Glüh'n
Den neuen Tag. -- Ein leises Beben
Verräth des Waldes erstes Leben.

Es fällt, vom leisen Wind beweget,
Der Bäume Thräne thauschwer hin,
Und aus des Forstes Grundstock zieh'n
Die Nebel, grad wie böse Träume
Der kaum erwachten Fichtenbäume.

Es ringt der Schlaf sich von der Erde
In riesenhaften Formen los.
Im Osten blitzt schon das Geschoss
Des neuen Herrn der nächsten Stunden,
Der Nacht und Nebel überwunden.

Und lichtumflutet ring der Jubel
Des jungen Tages sich empor;
Aus vielgestalt'gem Sängerchor
Ertönt, dem jungen Tag zum Preise,
Des Waldes hellste Wunderweise.

Da stehst nun Du mit Deinem Kummer
Von Alltagssorgen tief gedrückt,
Stehst, wie ein Träumer, weltentrückt
Und horchst und horchst und hörst es klingen:
"Nun sollst Du beten oder singen!"

Du rang sich 's los vom schweren Herzen,
Diess stille Lied ward zum Gebet.
Und wenn ein Gott ob Sternen steht,
Hier hab' ich seinen Hauch empfunden
Mich selbst und meinen Gott gefunden.

Východ slunce v lese


Znáš to první jitřní šírání
v smrkovém lese v jarní čas,
když všude, všude kolem nás
na všech cestách i v stínu chvojí
se tisícerý život rojí?

Plachá srna na lemu lesa
vyhlíží dál tam v zeleň niv;
na východě dnes jako dřív
se rodí den. -- Jen tichá chvění
prozradí lesní rozednění.

Padá, pohnuta lehkým větrem
ze stromů rosa k zemi níž
a z nitra hvozdu uvidíš
táhnout mlhy jak zlé svědomí,
jak sny, z nichž probouzí se stromy.

Spánek se výš od země zvedá
obrovitý až do nebes.
Blyští se na nich nově dnes
znamení vlády příštích hodin,
jež od noci nás osvobodí.

Světlem zalit tam stoupá vzhůru
v jásotu jitra mladý den;
mnohohlas zní mu opojen
vstříc z lesů jasem k jeho chvále
nápěvem písně neustálé.

Stojíš i ty všednostmi tísněn
tady, kde daleko je svět,
co snílek stojíš, slyšíš znět:
"Viď, nemůžeš se vynadívat,
nevíš, zda modlit se či zpívat!"

Tu zvedá se i z tvého srdce
píseň tichá jak modlitba:
Bože, ať trvá vláda Tvá,
odtud, kde sídlíš nad hvězdami,
s Tvým dechem jsme teď chvíli sami.

Z útlého svazku pod názvem Gedichte, vyšlého 1893 v budějovickém nakladatelství Alexander Blaha tiskem firmy F. Zdarssa, je převzat ten chvalozpěv na nový den Boží a les v jeho zásvitu, verše, jejichž autorem je JUDr. (tehdy zněl ten titul Dr.jur.) Karl Hawelka, povoláním advokát. Narodil se v Českých Budějovicích 26. února 1865. I Jakschův slovník sudetoněmeckých spisovatelů (Lexikon sudetendeutscher Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900-1929) ví, že už je toho času po smrti. Až díky Danielu Kovářovi z českobudějovického archivu jsem se dostal k dalším údajům o významné budějovické rodině, která má i šumavské vazby. Karl Hawelka starší, doktor práv jako jeho syn, c.k.notář a dlouholetý člen okresního a městského zastupitelstva, zemřel v Českých Budějovicích 23. listopadu 1914 ve věku 83 let mimo jiné coby poslední žijící zakladatel zdejšího německého Turnvereinu. S chotí Marií, roz. Rozumovou, měl kromě Karla ještě tři mladší ratolesti, syny Rudolfa (1866-1937), pozdějšího poslance československého parlamentu za Německou křesťansko-sociální stranu, Ottu (1866-1883) a dceru Marii, narozenou 1875 jako oba Karlovi bratři už v pošumavských Horažďovicích. Tam tedy musel i Karl prožít s nimi léta raného dětství Šumavě opravdu na dosah. Nebyl mu však přán dlouhý život: po budějovické sbírce, vyšlé v jeho 28 letech, už pouhých patnácte dalších do předčasného skonu ve Vídni 22. dubna 1908. Otec měl přežít syna básníka téměř o sedm roků. Básně to dokáží o mnohem víc.

- - - - -
* České Budějovice / Horažďovice / † † † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam v českobudějovické matrice o jeho narození v rodině JUDr. Karla Hawelky
a jeho ženy Marie Thekly, roz. Rozumové
Článek o něm v českém budějovickém listu svědčí o dobovém antisemitismu a zmiňuje i Israela Kohna
Zpráva o jeho úmrtí ve vídeňském tisku
Zpráva o úmrtí vdovy po něm 23. září roku 1933 je provázena vzpomínkou na dům, který "tvořil středobod intelektuální společnosti" ve městě
Obálka (1893) sbírky jeho veršů

zobrazit všechny přílohy

TOPlist