logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MORITZ HARTMANN

Repro A. Kohut, Berühmte israelitische Männer und Frauen in der Kulturgeschichte der Menschheit, Erster band (1900), s. 410

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Zweiter Band, Erste Abteilung (1914), s. 977

Podobizna z mladých let

Podobizna z mladých let

Repro P. Kosatík, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), s. 32

Jeho mladistvá podoba na kresbě Heriberta Loserta z roku 1963

Jeho mladistvá podoba na kresbě Heriberta Loserta z roku 1963

Repro L. Schacherlová, Wege ins Exil (1964), 178

Na kresbě podle fotografie ze sbírky, jejímž majitelem byl Dr. Bruno von Frankl-Hochwart

Na kresbě podle fotografie ze sbírky, jejímž majitelem byl Dr. Bruno von Frankl-Hochwart

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1918, 7. Abteilung (1930), s. 492

Parte ve vídeňském tisku

Parte ve vídeňském tisku

Repro Die Presse, Abenblatt, 14. 5. 1872, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Obsáhlý nekrolog ve vídeňském tisku výmluvně svědčí o významu zesnulého

Repro Neue Freie Presse, 14. 5. 1872, s. 7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Záhlaví nekrologu v renomovaném časopise Spolku pro dějiny Němců v Čechách,
jehož autorem byl Karl Viktor von Hansgirg

Záhlaví nekrologu v renomovaném časopise Spolku pro dějiny Němců v Čechách,
jehož autorem byl Karl Viktor von Hansgirg

Repro Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1873, č. 4, s. 11

Repro Jewish Encyclopedia

Titulní list jeho nejznámějšího románu
v jednom z pozdějších vydání

Titulní list jeho nejznámějšího románu
v jednom z pozdějších vydání

Repro Projekt Gutenberg-DE

Se jménem Moritze Hartmanna souvisí i překlad románu Jaroslava Durycha (1886-1962) "Bloudění" (1929) pod titulem "Friedland : ein Wallenstein-Roman" (1933). který pořídil Pavel Eisner (1899-1958) pod pseudonymem Martin Hartmann-Wagner (Wagnerová znělo dívčí příjmení Eisnerovy manželky /1888-1955/ Margarete /Markéty/), mající odkazovat na jeho nedoložené pokrevní příbuzenství právě s Moritzem Hartmannem (viz k tomu studie Tilmana Kastena "Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha" v časopise Česká literatura 6/2014, s. 745-783)

Se jménem Moritze Hartmanna souvisí i překlad románu Jaroslava Durycha (1886-1962) "Bloudění" (1929) pod titulem "Friedland : ein Wallenstein-Roman" (1933). který pořídil Pavel Eisner (1899-1958) pod pseudonymem Martin Hartmann-Wagner (Wagnerová znělo dívčí příjmení Eisnerovy manželky /1888-1955/ Margarete /Markéty/), mající odkazovat na jeho nedoložené pokrevní příbuzenství právě s Moritzem Hartmannem (viz k tomu studie Tilmana Kastena "Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha" v časopise Česká literatura 6/2014, s. 745-783)

Repro www stránky ZVAB - Zentrales Verzeichnis Antiquarischer Bücher

Jak o tom svědčí věta z Čapkových Hovorů s TGM, Masaryk nikdy nezapomněl, jak mu kdysi ve Vídni pomohla Hartmannova vdova, když měl jako mladý docent hmotné problémy

Jak o tom svědčí věta z Čapkových Hovorů s TGM, Masaryk nikdy nezapomněl, jak mu kdysi ve Vídni pomohla Hartmannova vdova, když měl jako mladý docent hmotné problémy

Repro K. Čapek, Hovory s TGM (1946), s. 75

Parte jeho ženy Berthy, roz. Rödigerové, zemřelé ve Vídni dne 4. ledna válečného roku 1916 v nedožitém věku 77 let - s Moritzem Hartmannem se poznala v Ženevě, kde on stejně jako rodina Rödigerova našli tehdy azyl

Parte jeho ženy Berthy, roz. Rödigerové, zemřelé ve Vídni dne 4. ledna válečného roku 1916 v nedožitém věku 77 let - s Moritzem Hartmannem se poznala v Ženevě, kde on stejně jako rodina Rödigerova našli tehdy azyl

Repro www stránky Geni.com

Obálka (1940) druhého vydání antologie z veršů německých básníků o Čechách, kterou na podzim 1939 sestavil Vincy Schwarz, popravený nacisty roku 1942 za heydrichiády i se svou manželkou, a zahrnul sem i dvě básně Moritze Hartmanna (nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha)

Obálka (1940) druhého vydání antologie z veršů německých básníků o Čechách, kterou na podzim 1939 sestavil Vincy Schwarz, popravený nacisty roku 1942 za heydrichiády i se svou manželkou, a zahrnul sem i dvě básně Moritze Hartmanna (nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha)

Dvě písně na slova jeho básní složil v Terezíně v roce 1943 hudební skladatel Rudolf Kende (1910-1958), který na rozdíl od svých rodičů a přes tělesné postižení jako jeden z mála českobudějovických Židů holocaust přežil

Dvě písně na slova jeho básní složil v Terezíně v roce 1943 hudební skladatel Rudolf Kende (1910-1958), který na rozdíl od svých rodičů a přes tělesné postižení jako jeden z mála českobudějovických Židů holocaust přežil

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Snímek z odhalení pomníku Josefa II. ve Frymburku dne 14. srpna 1904

Snímek z odhalení pomníku Josefa II. ve Frymburku dne 14. srpna 1904

Repro R. Köplinger, Ein Friedberger erinnert sich. Erlebtes und Erlauschtes
aus dem Böhmerwald und dem Bayerischen Wald (1992), s. 84

Pomník Josefa II. ve Frymburku, zachycený na pohlednici vlevo, byl v roce 1919 odstraněn
a byl na něm později osazen reliéf s podobou Adalberta Stiftera

Pomník Josefa II. ve Frymburku, zachycený na pohlednici vlevo, byl v roce 1919 odstraněn
a byl na něm později osazen reliéf s podobou Adalberta Stiftera

Repro R. Köplinger, Ein Friedberger erinnert sich. Erlebtes und Erlauschtes aus dem Böhmerwald und dem Bayerischen Wald (1992), s. 84

Dnes nacházíme frymburský Stifterův reliéf na bývalém zdejším pomníku zakladatele turnerského tělocvičného hnutí Jahna - to asi, že kámen mluvit neumí

Dnes nacházíme frymburský Stifterův reliéf na bývalém zdejším pomníku zakladatele turnerského tělocvičného hnutí Jahna - to asi, že kámen mluvit neumí

Foto Jan Mareš

Bysta císaře Josefa II. z roku 1883, která stávala v českobudějovických městských sadech

Bysta císaře Josefa II. z roku 1883, která stávala v českobudějovických městských sadech

Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), s. 44

Pomníky Josefa II. byly většinou takříkajíc "sériové výroby", někde si je však navíc "vymalovali", jako tady v severočeských Kunraticích (Kunnersdorf) u Cvikova (Zwickau), kde se po dlouhém čase vrátil na své místo

Pomníky Josefa II. byly většinou takříkajíc "sériové výroby", někde si je však navíc "vymalovali", jako tady v severočeských Kunraticích (Kunnersdorf) u Cvikova (Zwickau), kde se po dlouhém čase vrátil na své místo

Repro Wikipedia

Památník Josefa II. ve vimperském městském parku, odstraněný prý hned v roce 1918

Památník Josefa II. ve vimperském městském parku, odstraněný prý hned v roce 1918

Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 507

TOPlist