MORITZ HARTMANN
 Repro A. Kohut, Berühmte israelitische Männer und Frauen in der Kulturgeschichte der Menschheit, Erster band (1900), s. 410 |
 Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Zweiter Band, Erste Abteilung (1914), s. 977 |
 Podobizna z mladých let Repro P. Kosatík, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), s. 32 |
 Jeho mladistvá podoba na kresbě Heriberta Loserta z roku 1963 Repro L. Schacherlová, Wege ins Exil (1964), 178 |
 Na kresbě podle fotografie ze sbírky, jejímž majitelem byl Dr. Bruno von Frankl-Hochwart Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1918, 7. Abteilung (1930), s. 492 |
 Parte ve vídeňském tisku Repro Die Presse, Abenblatt, 14. 5. 1872, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
|
Obsáhlý nekrolog ve vídeňském tisku výmluvně svědčí o významu zesnulého Repro Neue Freie Presse, 14. 5. 1872, s. 7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
|
 Záhlaví nekrologu v renomovaném časopise Spolku pro dějiny Němců v Čechách, Repro Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1873, č. 4, s. 11 |
|
 Repro Jewish Encyclopedia |
 Titulní list jeho nejznámějšího románu Repro Projekt Gutenberg-DE |
 Se jménem Moritze Hartmanna souvisí i překlad románu Jaroslava Durycha (1886-1962) "Bloudění" (1929) pod titulem "Friedland : ein Wallenstein-Roman" (1933). který pořídil Pavel Eisner (1899-1958) pod pseudonymem Martin Hartmann-Wagner (Wagnerová znělo dívčí příjmení Eisnerovy manželky /1888-1955/ Margarete /Markéty/), mající odkazovat na jeho nedoložené pokrevní příbuzenství právě s Moritzem Hartmannem (viz k tomu studie Tilmana Kastena "Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha" v časopise Česká literatura 6/2014, s. 745-783) Repro www stránky ZVAB - Zentrales Verzeichnis Antiquarischer Bücher |
|
 Jak o tom svědčí věta z Čapkových Hovorů s TGM, Masaryk nikdy nezapomněl, jak mu kdysi ve Vídni pomohla Hartmannova vdova, když měl jako mladý docent hmotné problémy Repro K. Čapek, Hovory s TGM (1946), s. 75 |
 Parte jeho ženy Berthy, roz. Rödigerové, zemřelé ve Vídni dne 4. ledna válečného roku 1916 v nedožitém věku 77 let - s Moritzem Hartmannem se poznala v Ženevě, kde on stejně jako rodina Rödigerova našli tehdy azyl Repro www stránky Geni.com |
 Obálka (1940) druhého vydání antologie z veršů německých básníků o Čechách, kterou na podzim 1939 sestavil Vincy Schwarz, popravený nacisty roku 1942 za heydrichiády i se svou manželkou, a zahrnul sem i dvě básně Moritze Hartmanna (nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha) |
 Dvě písně na slova jeho básní složil v Terezíně v roce 1943 hudební skladatel Rudolf Kende (1910-1958), který na rozdíl od svých rodičů a přes tělesné postižení jako jeden z mála českobudějovických Židů holocaust přežil Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích |
|
O Rudolfovi Kendeovi na stránkách krajanského čtvrtletníku Repro Sudetenland, 2019, č. 3, s. 310-311 |
|
 Snímek z odhalení pomníku Josefa II. ve Frymburku dne 14. srpna 1904 Repro R. Köplinger, Ein Friedberger erinnert sich. Erlebtes und Erlauschtes |
|
 Pomník Josefa II. ve Frymburku, zachycený na pohlednici vlevo, byl v roce 1919 odstraněn Repro R. Köplinger, Ein Friedberger erinnert sich. Erlebtes und Erlauschtes aus dem Böhmerwald und dem Bayerischen Wald (1992), s. 84 |
|
 Dnes nacházíme frymburský Stifterův reliéf na bývalém zdejším pomníku zakladatele turnerského tělocvičného hnutí Jahna - to asi, že kámen mluvit neumí Foto Jan Mareš |
|
 Bysta císaře Josefa II. z roku 1883, která stávala v českobudějovických městských sadech Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), s. 44 |
 Pomníky Josefa II. byly většinou takříkajíc "sériové výroby", někde si je však navíc "vymalovali", jako tady v severočeských Kunraticích (Kunnersdorf) u Cvikova (Zwickau), kde se po dlouhém čase vrátil na své místo Repro Wikipedia |
 Památník Josefa II. ve vimperském městském parku, odstraněný prý hned v roce 1918 Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 507 |
|
Textová část: |
|
|
