logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADOLF HARANT

Mlýn na Pěkném potoce

Jeden z nejdávnějších mých předků, kteří se dají doložit v církevních matrikách fary v Rejštejně (Unterreichenstein), totiž mlynář Georg Harant, postavil někdy kolem roku 1710 mlýn vysoko nad údolím mladé Otavy (Wottawa) v těsném lesním údolí Pěkného potoka (Wunderbach). Až do našeho vyhnání také zůstal ve vlastnictví rodu Harantů. K tomu se píše v pamětní krajanské knize "Im Lande der künischen Freibauern": Ten mlýn byl opravdovou místní pozoruhodností. V popisu mlýnů a pil (Mahl- und Brettmühlen) osmi králováckých rychet (Freibauerngerichte) střední Šumavy je jako majitel v roce 1748 a 1753 uváděn Georg Harrand, který provozoval na "neklidné vodě" (v originále "am unsteten Wasser") mlýn o jednom chodu a platil zaň 6 zlatých nájmu. Jeden z jeho synů založil mlýn na Hamerském potoce (Hammerbach) v Hrádcích (Schlösselwald).
Z mlýna na Pěkném potoce zbyla dnes pouhá ruina.


Hoam!, 1989, s. 136

Ten text v krajanském měsíčníku je provázen autorovou kresbou, která prozrazuje, cože je vlastně jeho opravdovou doménou. Malíř a kreslíř Adolf Harant výtvarně provází nejen mnohé stránky časopisu Hoam!, nýbrž věnuje se i výzdobě šumavských kalendářů, které jsou jakýmisi výbory toho nejcennějšího, co rodáci v oblasti slova i výtvarné tvorby dokázali. Narodil se 25. listopadu 1921 ve Františkově (Franzensthal) při Teplé Vltavě (Warme Moldau), kde byl jeho otec zaměstnancem tamější papírny, dnes ovšem dávno zaniklé (skončila výrobu v letech velké meziválečné hospodářské krize). Po maturitě už na vyšší reálce v Kašperských Horách (Bergreichenstein) následovala 1940 tříměsíční pracovní služba a pak válečné nasazení na východní frontu. V roce 1944 se po důstojnické škole stal poručíkem dělostřelectva, jenže necelý rok nato skončila válka porážkou nacizmu a po ní pak krátký návrat domů vzápětí následoval útěk do Bavor. Na učitelském ústavu ve Straubingu absolvoval 1947 abiturientský kurs a po tříletém působení na základní škole v Triftern v hornobavorském Rottalu složil v Pasově (Passau) druhou zkoušku učitelské způsobilosti. Bezprostředně navázal na ni čtyřmi semestry nástavbového studia na učitele odborných předmětů. Zakotvil pak s takto dosaženým vzděláním na pokračovací škole v Pfarrkirchen a výuka v oboru zpracování dřeva a stavařina velice souzněly s někdejším jeho přáním stát se inženýrem. Právě jeho kreslířská vášeň, s níž nyní může putovat i po rodných končinách, byla mu vlastně od prvých dětských kroků vždy něčím jako životním principem, genem zděděným možná právě po mlynářských předcích ze Šumavy.

- - - - -
* Františkov / Kašperské Hory

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady stojí tříletý s rodiči na snímku českokrumlovského fotoateliéru
Seidel s datem 14. září roku 1924
Záznam křestní matriky farní obce Knížecí Pláně (Fürstenhut) o narození a křtu jeho otce Adolfa Haranta ve zdejším stavení čp. 3, kde hospodařil jeho otec Johann Harant mladší i děd Johann Harant starší, ten se svou ženou Josefou, roz. Strunzovou z Knížecích Plání čp. 5. Novorozencova matka Maria byla dcerou Georga Schreiba, chalupníka v Knížecích Pláních čp. 44, a Anny, roz. Peterové z Preisleiten čp. 4. Dítě pokřtil den po jeho narození zdejší farář Moritz Haissak
Záznam vimperské křestní matriky o narození a křtu (konal ho kaplan Veit Zeman) Aloisie Zelenkové, dcery Isidora Zelenky, pekařského mistra ve Vimperku čp. 61, tj. v rodném domě dívčině, syna hostinského Isidora Zelenky "staršího" v Knížecích Pláních čp. 58 a Marie Anny, roz. Tremlové z Chaloupek (Hüttl) čp. 14. Dívčina matka Isabella byla dcerou Franze Kufnera, rolníka v Bučině (Buchwald) čp. 8 a Anny, roz. Neuburgerové z Chaloupek čp. 13
Na dvou arších sčítání lidu z roku 1921 pro dům ve Františkově čp. 85 (jako majitel je uveden Jakob Kraus, otec spisovatele Karla Krause), kde tehdy nedlouho předtím, než se narodil, žili jeho rodiče Adolf (*13. ledna 1894 v Knížecích Pláních, †3. února 1966 v Pfarrkirchen) a Lusi (*18. prosince ve Vimperku jako Aloisia Zelenka)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist