logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

IGNAZ HAFENBRÄDL

Záznam hůrecké matriky o jeho skonu dne 18. června roku 1792 ho sice tituluje jako "sklářského mistra a zakladatele kostela, zaopatřeného všemi svátostmi", jeho příjmení je tu však kupodivu psáno Hafengrätl - jako příčina smrti pětasedmdesátiletého muže uvádí se voda na plicích

Repro SOA v Plzni - Acta Publica

Náhrobek rodiny Hafenbrädlovy v železnorudském kostele

Náhrobek rodiny Hafenbrädlovy v železnorudském kostele

Repro V. Kudrlička - J. Záloha, Umění šumavských sklářů (1987), obr. příl.

Marie Alžběta Hafenbrädlová, paní na Debrníku, na podobizně z roku 1814

Marie Alžběta Hafenbrädlová, paní na Debrníku, na podobizně z roku 1814

Repro J. Lněničková, Příběhy šumavských sklářů (2011), s. 69 a H.-J. Häupler, Das Drama von Ludwigsthal : wie die Glasherren Abele und Hafenbrädl um ihr Vermögen kamen (1982)

Pro kapli v Debrníku i pro kostel v Železné Rudě, kde byli tradičně pochováváni příslušníci rodiny Hafenbrädelů, nechala Marie Elisabetha zhotovit kolem roku 1790 kříže zdobené vyzlacovanou rytinou podloženou červeným a zeleným lakem

Pro kapli v Debrníku i pro kostel v Železné Rudě, kde byli tradičně pochováváni příslušníci rodiny Hafenbrädelů, nechala Marie Elisabetha zhotovit kolem roku 1790 kříže zdobené vyzlacovanou rytinou podloženou červeným a zeleným lakem

Repro (foto i text) J. Lněničková, Příběhy šumavských sklářů (2011), s. 71

Rodový erb

Rodový erb

Repro Der Bayerwald, 1995, č. 2, s. 19

Heslo věnované jeho vnučce Elisabeth (její sebevraždu otrávením roku 1856 konstatoval MUDr. Josef Klostermann, barončin domácí lékař) na webových stránkách RegioWiki für Niederbayern und Altötting

Repro RegioWiki für Niederbayern und Altötting

Pečetidlo vrchního králováckého "waldhwozdského" rychtáře, kteroužto funkci zastával
v Zejbiši v letech 1754-1756 i Josef Hafenbrädl

Pečetidlo vrchního králováckého "waldhwozdského" rychtáře, kteroužto funkci zastával
v Zejbiši v letech 1754-1756 i Josef Hafenbrädl

Repro J. Steiner, Šumava - Královský Hvozd, území svobodných Králováckých rychet I (2001), s. 23

Otisky pečetidel králováckých rychtářů - z archivu Adolfa Heidlera

Otisky pečetidel králováckých rychtářů - z archivu Adolfa Heidlera

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 51

Mapka podílu Johanna Georga Hafenbrädla (1759-1807) na zboží hůrecké sklárny z roku 1794, "kreslená ručně" Johannem Michlem, "vrchním lovčím a zkoušeným inženýrem" - území "Glashüttengut Hurkenthal" sousedilo na západě s územím deskového statku Debrník a Hafenbrädl je prodal roku 1800 Christianu Ferdinandu Abele (1742-1801)

Mapka podílu Johanna Georga Hafenbrädla (1759-1807) na zboží hůrecké sklárny z roku 1794, "kreslená ručně" Johannem Michlem, "vrchním lovčím a zkoušeným inženýrem" - území "Glashüttengut Hurkenthal" sousedilo na západě s územím deskového statku Debrník a Hafenbrädl je prodal roku 1800 Christianu Ferdinandu Abele (1742-1801)

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 110 (Státní oblastní archiv Plzeň)

Moritz Willkomm vysvětluje v části proslulého německého průvodce Šumavou (vydal ho roku 1888 v Budějovicích Deutscher Böhmerwaldbund v nakladatelství L.E. Hansen) vznik příjmení Hafenbrädl z toho, že jeden člen rodu (Johann Georg von Hafenbrädl) byl nalezencem a místo, kde novorozence našli, byla horní deska (poklop) kamnovce na ohřívání vody při plotně, zvaného na Železnorudsku "Hafen"

Moritz Willkomm vysvětluje v části proslulého německého průvodce Šumavou (vydal ho roku 1888 v Budějovicích Deutscher Böhmerwaldbund v nakladatelství L.E. Hansen) vznik příjmení Hafenbrädl z toho, že jeden člen rodu (Johann Georg von Hafenbrädl) byl nalezencem a místo, kde novorozence našli, byla horní deska (poklop) kamnovce na ohřívání vody při plotně, zvaného na Železnorudsku "Hafen"

Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Antheil) und das deutsche Südböhmen (1888), s. 41

Zaniklý zámek v Debrníku na staré pohlednici...

Zaniklý zámek v Debrníku na staré pohlednici...

Repro archiv M. Předoty

... a těsně před zánikem při "čáře"
    v osmdesátých létech dvacátého století

... a těsně před zánikem při "čáře"
v osmdesátých létech dvacátého století

Repro Šumava, zima '96/'97, s. 23

Přední fronta zámku v Debrníku, kde kdysi sídlil i hohenzollernský knížecí lesní úřad

Přední fronta zámku v Debrníku, kde kdysi sídlil i hohenzollernský knížecí lesní úřad

Repro A. Jelineková - F. Pfaffl, Die Chronik der Familie Abele : Glasfabrikanten im Böhmerwald (2010), s. 60

Vzácný snímek interiéru zámecké kaple v Debrníku s benátskými lustry a ostatky sv. Konstantina z Říma

Vzácný snímek interiéru zámecké kaple v Debrníku s benátskými lustry a ostatky sv. Konstantina z Říma

Repro A. Jelineková - F. Pfaffl, Die Chronik der Familie Abele : Glasfabrikanten im Böhmerwald (2010), s. 61

Skleněná skříň s římskými ostatky sv. Konstantina

Skleněná skříň s římskými ostatky sv. Konstantina

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 150, foto Franz Wudy

Celkový pohled na areál zámku v Debrníku (pohlednice)

Celkový pohled na areál zámku v Debrníku (pohlednice)

Zámek v Debrníku na leteckém snímku z roku 1959 a stejné místo v roce 2008

Zámek v Debrníku na leteckém snímku z roku 1959 a stejné místo v roce 2008

Zámek v Debrníku na leteckém snímku z roku 1959 a stejné místo v roce 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Dnes připomíná zámek v Debrníku a historii skláren turistická informační tabule a rozcestníkDnes připomíná zámek v Debrníku a historii skláren turistická informační tabule a rozcestník

Dnes připomíná zámek v Debrníku a historii skláren turistická informační tabule a rozcestník

Foto Leona Töröková

TOPlist