logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ALOIS GROSSSCHOPF

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1966, č. 5, s. 154

Zahajuje tu v roce 1968 mezinárodní symposium o Adalbertu Stifterovi v Bad Hall

Zahajuje tu v roce 1968 mezinárodní symposium o Adalbertu Stifterovi v Bad Hall

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1969, č. 1-2, obr. příl.

S Dr. Aldemarem Schiffkornem a převážně dámskými spolupracovnicemi Institutu Adalberta Stiftera v Linci je tu sedící čtvrtý zleva někdy kolem roku 1965

S Dr. Aldemarem Schiffkornem a převážně dámskými spolupracovnicemi Institutu Adalberta Stiftera v Linci je tu sedící čtvrtý zleva někdy kolem roku 1965

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1965, č. 3/4, obr. příl.

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, frontispis

Parte

Parte

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, s. 74

Slovo na rozloučenou, které napsal Dr. Aldemar Schiffkorn

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, s. 6-7

Bibliografie jeho prací

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, s. 8

O jeho úmyslu vydat dějiny Šumavského muzea v Horní Plané a o práci lineckého Institutu Adalberta Stiftera psal v roce 1952 krajanský měsíčník včetně informace o prvých nositelích literární ceny, jimiž se stali Robert Hohlbaum a Gertrud Fusseneggerová

O jeho úmyslu vydat dějiny Šumavského muzea v Horní Plané
a o práci lineckého Institutu Adalberta Stiftera psal v roce 1952
krajanský měsíčník včetně informace o prvých nositelích literární
ceny, jimiž se stali Robert Hohlbaum a Gertrud Fusseneggerová

Repro Hoam!, 1952, č. 5, s. 18

Četl i vlastní povídky na večeru ve Schweinfurtu v březnu roku 1954

Četl i vlastní povídky na večeru ve Schweinfurtu v březnu roku 1954

Repro Hoam!, 1954, č. 4, s. 20

Jeho stručný životopis na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992. č. 30, s. 8

Valerie Maiová převzala tu údaje o něm z hornorakouského biografického lexikonu

Valerie Maiová převzala tu údaje o něm z hornorakouského biografického lexikonu

Repro Hoam!, 2007, č. 9, s. 26

Dopis Maxe Mella (1882-1971) Aloisi Grossschopfovi z února roku 1968

Dopis Maxe Mella (1882-1971) Aloisi Grossschopfovi z února roku 1968

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1969, č. 1-2, obr. příl.

Obálka a vazba (1967) jeho nejzáslužnější publikace vydané v lineckém nakladatelství Rudolf Trauner Verlag

Napsal i doslov ke knize "Ernst von Dombrowski: Adalbert Stifter. 68 Zeichnungen zu dem Werk des Dichters" (1976), z níž pochází i tato kresba s názvem "Witiko", tj. Vítek

Napsal i doslov ke knize "Ernst von Dombrowski: Adalbert Stifter. 68 Zeichnungen zu dem Werk des Dichters" (1976), z níž pochází i tato kresba s názvem "Witiko", tj. Vítek

Repro Nachrichtenblatt Rheinische Adalbert-Stifter-Gemeinschaft, 1998, č. 109/110, s. 28

K historii "šumavské hymny" se vyslovuje tento článek na stránkách rakouského krajanského listu

Repro Sudetenpost, 2009. č. 7, s. 10

V lineckém parku Volksgarten stojí tato socha Franze Stelzhamera (1802-1874), dílo významného sochaře Franze Metznera (1870-1919), rodáka ze Všerub u Plzně - Alois Grossschopf byl členem sdružení Stelzhamerbund, pojmenovaného právě po klasikovi rakouské nářeční tvorby

V lineckém parku Volksgarten stojí tato socha Franze Stelzhamera (1802-1874), dílo významného sochaře Franze Metznera (1870-1919), rodáka ze Všerub u Plzně - Alois Grossschopf byl členem sdružení Stelzhamerbund, pojmenovaného právě po klasikovi rakouské nářeční tvorby

Repro Sudetenpost, 2009. č. 7, s. 11

Böhmerwaldmuseum v Horní Plané na snímku Josefa Seidela z dob meziválečných a na záběru z konce osmdesátých let dvacátého století před rekonstrukcí budovy

Böhmerwaldmuseum v Horní Plané na snímku Josefa Seidela z dob meziválečných a na záběru z konce osmdesátých let dvacátého století před rekonstrukcí budovy

Böhmerwaldmuseum v Horní Plané na snímku Josefa Seidela z dob meziválečných a na záběru z konce osmdesátých let dvacátého století před rekonstrukcí budovy

Repro Hoam!, 1987, č. 3, s. 171, dolní foto J. Dahedl

Dnes budova slouží hornoplánskému dětskému domovu

Dnes budova slouží hornoplánskému dětskému domovu

Foto Ivo Kareš

TOPlist