logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF GOSS

Mein Heimatland


Mein Heimatland mit deinen schönen Gauen,
Ich denke dein in tiefstem Herzensgrunde
Und harre nun seit Jahren schon der Stunde,
In der ich wieder kann die Heimat schauen:

Den grünen Wald, der fernen Berge Blauen,
Den Mühlenbach, das Wiesental, das bunte,
Die schlichten Heimathäuser in der Runde,
Dort, wo die Schwalben ihre Nester bauen ...

Im Walde, wo die dunklen Tannen stehen
Und silberhelle Quellen leise rauschen
Die Vöglein ihre schönsten Lieder singen;

Wo frische Winde durch die Wipfel wehen:
Dort möcht' ich gern den Heimattönen lauschen
Dem Böhmerwalde meine Grüße bringen!

Má rodná zem


Má rodná zem, na kterou nepřestává
v nejhlubším nitru srdce pomýšlet,
tam, kam chci nazpět už po mnoho let
alespoň ve snu, který se mně zdává:

vidím v něm les, jímž obzor promodrává,
mlýn na potoce, pestrý luční květ,
kruhovou náves a hnízd bezpočet,
kam vrací se vlaštovka stěhovavá ...

A temné jedle v tom snu často stanou
a stříbrojasné prameny v něm šumí,
nejkrásnější tam ptačí písně znějí;

korunami výš svěží větry vanou
a já chci být tím, kdo ti porozumí,
Šumavo, jdu si k tobě pro naději!

Bitte


Gib uns, gütiger Gott,
die Heimat wieder;
Denn wir haben erkannt,
dass in der Fremde
Unser Vokstum entwurzelt,
Blühen, gedeihen nicht kann.

Lass uns wieder daheim
die Lieder singen,
Von den Ahnen ererbt,
Die alten Bräuche
Neu beleben und üben!
Schenk uns die Heimat aufs neu!

Gib uns wieder zurück
den Heimatboden,
Dass wir säen das Korn
auf uns're Felder,
Welche uns're Väter
Rodeten mühsam aus Wald!

Schenk' uns, gütiger Gott,
die Gnade, einstens
Mit den Lieben vereint,
am Ende uns'res
Lebens nur in der Erde
Unserer Heimat zu ruhn!

Prosba


Dobrý Bože, dej nám
nazpět náš domov;
bylo nám dáno poznat,
že v cizí zemi
jsme jako bez kořenů,
nejde nám růst ni kvést.

Kéž doma si můžem
zas písně zpívat,
po předcích zděděné
prastaré zvyky
křísit a pěstovat zas!
Daruj nám domov nazpět!

Dej nám nazpátek znova
domovskou zemi,
dej nám zas osít zrnem
domácí pole,
která otcové naši
lopotně vyrvali lesu!

Dobrý Bože, obdař
nás milostí svou,
abychom s drahými spolu
na konci naší pouti
životem jen tam v zemi
domova mohli spát!

Heimatglocken


Heimatglocken, wie süß klingt ihr noch meinem Ohr,
Denk' ich freudig zurück, als ich ein Kind noch war!
Weihnachtsglocken erklangen, Freude bringend
und Fröhlichkeit.

Heimatglocken, wie hell klang euer Ruf zur Zeit,
Da ich glücklich als Mann trat vor dem Traualtar!
Heimatglocken mich riefen, Glück verheißend
und Seligkeit.

Heimatglocken, wie bang, traurig erscholl der Ton,
Als die Lieben man trug fort aus dem Heimathaus!
Grabgeläute ertönte, Leid verkündend
und Trauerzeit.

Heimatglocken, wann wird wieder zu hören sein
Euer festlichen Klang, künden, dass wir zurück
In die Heimat gekommen? Gebe Gott,
dass der Tag nicht fern!

Zvony domova


Zvony domova, jak sladce zníte mi ještě
ze šťastných dob, kdy jsem byl dítětem dosud!
Hlahol vánočních zvonů, čas radosti,
veselosti!

Zvony domova, jasně zněly nám s obřadností,
když jsme před oltářem spolu slíbili sdílet si osud!
Zvony domova předpovídaly nám tolik let
blaženosti.

Zvony domova, jak teskný, žalostný hlas
vydalo srdce vaše, když rakev nesli z domu!
Všem zvěstoval umíráček, že jsme tu jen
pouzí hosti.

Zvony domova, snad zaživa bude mi dáno
slyšet vás volat mě domů, nazpátek tam,
odkud nás vyhnali jednou. Snad
je blízko ten den!

Narodil se 29. března 1882 v Tisové, farní obci u Starého Sedliště (Alt-Zedlisch) připomínané už roku 1233, se starou manskou tvrzí tachovského hradu a barokním zámečkem Perglárů z Perglasu. Po absolvování učitelského ústavu v Praze učil na různých místech rodného kraje, než se stal ředitelem školy v Dlouhém Újezdě (Langendörflas) u Tachova (Tachau), než v důchodu žil a vedl kroniku v Lomu u Tachova a než posléze po válce a odsunu nalezl nový domov a působiště v Albertshofenu u bavorského města Kitzingen. V Kitzingen také skonal 22. října roku 1958. Bylo mi toho dne zrovna osmnáct. Ještě po své sedmdesátce vydal několik básnických sbírek, psal i v nářečí a dva roky před smrtí vyšla jeho vzpomínková kniha Aus dem Tagebuch eines Vertriebenen (1956).

- - - - -
* Tisová / Dlouhý Újezd / Lom u Tachova / † Kitzingen (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Inzerát na dvě knihy jeho veršů se objevil v září 1954 na stránkách ústředního listu vyhnaných krajanů
Tady zachytil na stránkách kroniky obce Lom u Tachova (Lohm), kterou za druhé světové války vedl, data vlastní, jakož i své ženy Marie, roz.Klammerové, kterou si bral v roce 1904 a která pocházela z Lomu, kde si v roce 1934 postavili domek
Desky s germánskou runou "Othala", značící dědictví, předky a vlast, zemi vůbec, a předtištěná "výzdoba" kroniky obce Lom u Tachova, kde v důchodu žil a "kronikařil"
Patrový barokní zámeček, který dal postavit Kašpar Leopold Perglár z Perglasu a jehož posledním šlechtickým majitelem byl kníže Windischgrätz, v dnešním stavu - mansardová původní střecha byla stržena roku 1977
Rodná Tisová, zámeček s kostelem sv. Mikuláše

zobrazit všechny přílohy

TOPlist