logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF GÖRGL

St. Margaretenbad


Margaretenbad, du Perle böhmischer Wälder,
Die du vom Bund als Kleinod wirst verwahrt,
Der Berg zu dir - er führt durch Gärten, Wiesen, Felder,
Mit deren Schöne auch sich deine Schönheit paart.

Am Waldessaum, so sonnenlicht umflossen,
Dornröschen gleich liegst träumerisch du da,
Vom Blütenschnee des Maien übergossen,
In Märchenpracht, wie keines ich noch sah.

Ein Bergwald dich im Süden überraget,
Voll Buchenlaub und voller Tannengrün,
Darüber hin zum Wolkenhimmel raget
Der deutsche Wächter: unser Berg Libin.

Hier lässt sich still und traumversunken träumen
Hier rauscht der Wald sein ewig hohes Lied,
Und deutscher Wald die deutschen Berge säumet,
Für die erglüht ein jedes deutsch' Gemüt.

Gott schütze dich, du herrlich' F lecklein Erde,
Das unser Bund als Kleinod wohl betreut,
Schütz' auch mein Volk, das hehrste auf der Erde,
Und steh' ihm bei in Recht und Kampf und Streit'

Und lass' gesunden all die müden Streiter,
Die wallen her an diesen stillen Ort;
Sankt Margareten, wachs' und blühe weiter,
Du deutscher Brüder Zuflucht, Schutz und Hort!

Lázně svaté Markéty


Markétiny lázně, perlo českých lesů,
Svaz Němců chrání vás jak vzácný dar,
cesta k vám, já stále ve své paměti ji nesu,
s vší krásou kraje kolem tvoří jeden pár.

Paprsky slunce lesy zalévají,
Šípková Růženka sní v nich svůj sen,
sněžná běl květů zaplaví ji v máji,
sám pohádkou se cítím opředen.

Horský les k jihu za vámi se zvedá,
dubové loubí, temných jedlí stín,
až k nebi, po němž táhnou mračna šedá,
se jako stráž tyčí hora Libín.

Dá se tu snít hluboko v lesní tiši,
kde velepíseň hvozdu slyším znít,
německý les v německé horské říši
v každém zažhne národovecký cit.

Bůh ochraňuj tě, krásný kousku země,
který náš Svaz co klenot chová dnes,
ochraňuj národ, převznešené plémě,
v bojích a střetech jeho právo střez!

Osvěžuj muže boji uondané,
kteří v tvém tichu hledí spočinout;
Svatá Markéto, místo Němcům dané,
buď bratřím našim dál útulný kout!

Waldheimat, 1928, s. 119

Bund der Deutschen měl se deset let nato přidružit i se sdružením Deutscher Böhmerwaldbund k Sudetoněmecké straně a 1939 zcela zaniknout poté, co "splnil svůj úkol", citováno vlastními vyjádřeními. Přitom tu v Lázních svaté Markéty až do roku 1909 sídlila třeba i tzv. "škola virtuosů" Otakara Ševčíka z Písku, která měla ovšem mezinárodní klientelu, než 1910 přešly do rukou německého spolku, zvaného tehdy celým jménem Bund der Deutschen in Böhmen. Jak o tom hovoří interpelace německých poslanců v československém parlamentu ze dne 18. června 1920 (lze si ji celou německy i česky přečíst na webových stránkách Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny), podepsaném i jmény jako Dr. Lodgman von Auen či Dr. Spina, převzal je spolek "ve stavu přímo zpustlém" a "uvedl je do náležitého stavu, ...aby by vyhovovaly všem novodobým požadavkům lázní a všem přáním lázeňských hostí". "Právě nyní, kdy po válce lázně měly být upraveny i pro zimní používání a pro nejbližší sezonu," obrací se interpelace k jádru věci, "politická zemská správa zabrala lázeňský dům výnosem z 16. srpna 1919 ...pro umístění ženské průmyslové školy "Boženy Němcové" v Prachaticích". Přitom "zmíněná škola ... jest v Prachaticích dobře ubytována v nájmu ...a sama tam má i vlastní dům", takže jde o "opatření, diktované nenávistí k německému obyvatelstvu tohoto státu". Podle textu básně v českobudějovickém měsíčníku "Waldheimat" z roku 1928 Bund působil na svém majetku za republiky i nadále. O samotném autorovi vzletných veršů nám ovšem není známo nic, než že je uveřejnil bez jakéhokoli cenzurního zásahu v roce desetiletého jubilea republiky, jíž nemělo být přáno nijak už dlouhého trvání. Měly snad na tom i ty verše - kromě okolností povahy jistě daleko obecnější - svůj podíl?

- - - - -
Lázně svaté Markéty, Prachatice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Lázně svaté Markéty na staré malované pohlednici...
... a na pohlednici Seidelově
Fotografie "villy Germania" provází otištění jeho básně ve "Waldheimat" 1928
Vila Karolina na počátku 20. století
Lázeňská kolonáda kolem roku 1900

zobrazit všechny přílohy

TOPlist