logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANNELORE GOBBO

Dopis z Merana

Milí přátelé, milá Wally!
Tobě a všem osobám Tobě milým šťastný Nový rok 2018. Je to i speciální příležitost, abych Ti vřele poděkovala za Tvou pozitivní reakci na Sandřinu výzvu o zaslání fotografií a věnování pro album k Pierovým padesátinám. Ta možnost vyplynula z jednoho nápadu mamá Hannelore, kterou chceme vysvětlit následovně: v roce 1317 se Merano stalo městem (listinou z 11. června 1317, v letech 1418-1849 bylo pak metropolí celých Tyrol - pozn. překl.) a 700. výročí této události bylo oslaveno mnoha kulturními a národopisnými akcemi. I my jsme se jako rodina na oslavách podíleli výstavou s Pierovým zvláštním výkladem k historii nejvýznamnějších ulic města (Piero Gobbo je v Meranu architektem - pozn. překl.). Měli byste vědět, že na severozápad od Merana je hora jménem Zielspitze. To znamená, že denní cesta slunce k západu míří právě tam. V zimě je prostřed sněhu, který horu pokrývá, jasně patrné číslo "7". Hannelore měla nápad použít ho jako symbol 7 staletí města. Poněvadž se slunce k té hoře jistě bude obracet i nadále, vstupuje Zielspitze s městem i do 8. století jeho existence. Od "7" k "8", z roku 2017 do Nového roku 2018 s našimi přáními všeho nejlepšího, aby i pro Tebe to byl obzvlášť dobrý rok. Naše motto pro něj zní:

"Neříkej Bohu, jak velké jsou Tvé problémy,
nýbrž řekni svým problémům,
jak veliký je Bůh!"

Hannelore, Sandra, Piero

Hoam!, 2018, č. 2, s. 91

V Čechách se "český Merán" říká okolí města Sedlec-Prčice, odkud údajně (německá verze je trochu odlišná) pochází zakladatel rodu Vítkovců, kterého zná celý svět z díla Adalberta Stiftera (i samostatně ovšem zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže). Pisatelkou předchozího dopisu, adresovaného paní Valerii Maiové, je dcera jejího strýce Fritze Hoffelnera (on i jeho neteř mají rovněž samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) Hannelore Hoffelnerová, provdaná Gobbo, která přišla na svět v Benešově nad Černou (Deutsch Beneschau) dne 13. října roku 1939. V podrobném seznamu majitelů tamních domů podle stavu z roku 1945, který má Jihočeská vědecká knihovna zejména díky známostem paní Valerie a naší známosti s ní, se dočítám, že jejímu otci a matce Hermině (Mině), roz. Hupkové, patřil v Německém Benešově dům čp. 63 v tehdejší ulici Josefa Gangla (také on je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) a také stavení čp. 170 v někdejší místní části lidově zvané Hanoi a při vstupu do tak řečeného Stifterova údolí (prý se mu tak říkalo proto, že tam za strýcem Stifterem, jemuž patřil tamní mlýn, jezdíval mladý Adalbert). Oba ty domovní objekty kupodivu v Benešově nad Černou dosud stojí(na štítě domu čp. 170 stojí ovšem nápis "Tiché údolí") a paní Hannelore se v jednom z nich nejspíš narodila. Dopis však poslala z Merana, krásné lokality, kterou obdivoval třeba i Franz Kafka (má rovněž na webových stranách Kohoutího kříže samostatné zastoupení) či americký básník Ezra Pound. Kéž by i nám osmička tentokrát z nebetyčných Tyrol přinesla štěstí po tolika zdejších "osmičkových" pohromách.

- - - - -
* Benešov nad Černou

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Merano, odkud poslala svůj dopis
Architekt Pierre Gobbo

zobrazit všechny přílohy

TOPlist