logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HELLMUTH GLUTH

Recenze jeho knihy Berg der Erinnerungen v krajanském měsíčníku

Recenze jeho knihy Berg der Erinnerungen v krajanském měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 1976, č. 21, s. 728

Inzerát na jeho knihu

Inzerát na jeho knihu

Repro Hoam!, 1978, č. 9, s. 339-340

Obálka (1978) jeho knihy vzpomínek s podtitulem "am Arber und um ihn herum", tj. "na Javoru a kolem něj", vydané nakladatelstvím Musen-Verlag ve Stuttgartu

Obálka (1978) jeho knihy vzpomínek s podtitulem "am Arber und um ihn herum", tj. "na Javoru a kolem něj", vydané nakladatelstvím Musen-Verlag ve Stuttgartu

Záznam železnorudské oddací matriky o zdejší svatbě jeho rodičů dne 24. září roku 1903 - ženich Emerich Anton Gluth, c.k. nadporučík (v originále "k.k. Oberleutnant") v Terezíně (Theresienstadt), narozený v Plzni 4. července 1876, byl synem c.k. setníka (v originále k.k. Hauptmann) Heinricha Glutha a jeho ženy Amalie, roz. Veithové, nevěsta Martha Schrenková, narozená 31. března 1882 v Alžbětíně, byla dcerou zdejšího výrobce zrcadlového skla Wenzela Schrenka a jeho ženy Mathildy, roz. Winterhalderové - svatebními svědky byli c.k. námořní inženýr Ferdinand Abele a majitel sklárny v bavorském Lohbergu Anton Schrenk, zde i podepsaní spolu s s nevěstiným otcem Wenzelem Schrenkem, který tímto svým podpisem vyjadřuje souhlas se sňatkem své "nezletilé" dcery (zletilá by byla až ve svých 24 letech, tj. roku 1906)

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Železná Ruda s Javorem na pohlednici Josefa Seidela

Železná Ruda s Javorem na pohlednici Josefa Seidela

Repro J. Bělohlav, Šumava : s 300 obrazy a 7 původními mapami (19--), s. 49

Za té druhé z obou světových válek se takto odvážely z farního kostela Panny Marie Pomocnice v Železné Rudě jeho zvony

Za té druhé z obou světových válek se takto odvážely z farního kostela Panny Marie Pomocnice v Železné Rudě jeho zvony

Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 1, s. 34

"Maria Hilf" ze Železné Rudy Městys

"Maria Hilf" ze Železné Rudy Městys

Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 17, s. 740

Práce ve Schrenkově sklářské huti v Alžbětíně na ilustraci Karla Liebschera z roku 1881

Práce ve Schrenkově sklářské huti v Alžbětíně na ilustraci Karla Liebschera z roku 1881

Repro R. Haller, Historische Glashütten in den Bodenmaiser Wäldern : ein Beitrag
zur Geschichte des Glases im Bayerischen Wald (1981), s. 77

"Služební smlouva" jednoho ze sklářů firmy Franz Schrenk a podpis jejího majitele

"Služební smlouva" jednoho ze sklářů firmy Franz Schrenk a podpis jejího majitele

Repro R. Haller, Historische Glashütten in den Bodenmaiser Wäldern : ein Beitrag
zur Geschichte des Glases im Bayerischen Wald (1981), s. 78

Hrobka sklářské rodiny Schrenkovy na jihozápadní straně kostela v bavorském Lamu

Hrobka sklářské rodiny Schrenkovy na jihozápadní straně kostela v bavorském Lamu

Repro U. Winkler, Zwischen Arber und Osser (1981), s. 179

Pohlednice s Alžbětínem a nádražím, odkud je vidět Javor

Pohlednice s Alžbětínem a nádražím, odkud je vidět Javor

Alžbětín s domy někdejší sklárny, které po válce posloužily jako "sběrný tábor" pro odsun

Alžbětín s domy někdejší sklárny, které po válce posloužily jako "sběrný tábor" pro odsun

Repro Glaube und Heimat, 1963, č. 24, s. 1035

Brusírna zrcadel v Alžbětíně, jak kdysi vyhlížela

Brusírna zrcadel v Alžbětíně, jak kdysi vyhlížela

Repro Glaube und Heimat, 1976, č. 12, s. 388

Pohled z Javoru zachycuje na poválečné dopisnici i hraniční čáru
mezi oběma Železnými Rudami

Pohled z Javoru zachycuje na poválečné dopisnici i hraniční čáru
mezi oběma Železnými Rudami

Budování "železné opony" při Alžbětíně pokračovalo
i v sedmdesátých letech dvacátého století

Budování "železné opony" při Alžbětíně pokračovalo
i v sedmdesátých letech dvacátého století

Repro Glaube und Heimat, 1973, č. 5, s. 212

Hora Javot v zimním hávu při pohledu přes hranice

Hora Javot v zimním hávu při pohledu přes hranice

Repro Wikipedia

Nejvyšší šumavský vrchol patří dodnes panovnickému rodu Hohenzollernů

Nejvyšší šumavský vrchol patří dodnes panovnickému rodu Hohenzollernů

Repro www stránky Pohraničí.cz

Erb knížecího rodu Hohenzollern-Sigmaringen

Erb knížecího rodu Hohenzollern-Sigmaringen

Repro J. Županič, Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české (2001), obr. příl.

Vlajka někdejšího knížectví Hohenzollern-Sigmaringen

Vlajka někdejšího knížectví Hohenzollern-Sigmaringen

Repro Wikipedia

Velký znak Rumunského království, kde rod Hohenzollern-Sigmaringen
vládl až do roku 1947 a kde má dodnes i nástupnické právo

Velký znak Rumunského království, kde rod Hohenzollern-Sigmaringen
vládl až do roku 1947 a kde má dodnes i nástupnické právo

Repro Wikipedia

TOPlist