logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ GINTNER

Městys Horní Dvořiště


Místo děkuje za svůj vznik silnici, která vede z Lince údolím Haselgraben přes Hellmonsöd, Reichenthal, Horní Dvořiště (Oberhaid) a Kaplici (Kaplitz) do Budějovic (Budweis). "Haid" v místním jméně, jak je uváděno ve starých listinách, dává předpokládat, že les byl v šerém dávnověku klučen (v originále "gereuthet" - pozn. překl.), že staré osídlení opět zaniklo a vyklučená plocha ležela nejspíš pustá do doby, než byla obydlena znovu. V každém případě sahá i to nové založení hluboko do středověku, neboť už roku 1252 byl tu pány z Rožmberka založen kostel. Horní Dvořiště bylo už tenkráte městysem (v originále "Markt" - pozn. překl.) a náleželo k němu mýto, které Jindřich (Heinrich) z Rožmberka daroval v roce 1278 klášteru ve Vyšším Brodě (Hohenfurth). Rok nato daroval klášteru i filiální kostel v Horním Dvořišti. Páni z Růže potvrdili roku 1364 nároky kláštera na hornodvořišťský výběr cla. Farář Johannes Fabri koupil 1488 nynější faru včetně polnosti k ní náležející (v originále "Jetzige Pfarrhaus sammt Grund" - pozn. překl.) pro sebe a pro své následovníky. Dlouhá loď kostela byla zbudována (spíše asi dokončena - pozn. překl.) v roce 1511. Požáry postihly Horní Dvořiště v letech 1554, 1557, 1738 (46 domů a kostel), 1772 (celý městys), 1836 a 1887. Horní Dvořiště trpí nedostatkem vody a musí svou užitkovou i pitnou vodu vést z poměrně velké dálky od východních horských svahů. K zavlažování luk a k zabezpečení proti ohni je v Horním Dvořišti a v Heršláku (Hörschlag) po třech rybnících (tedy 6 dohromady - pozn. překl.), ze kterých 4 jsou osazeny rybami. Čtvrt hodiny cesty od Horního Dvořiště leží k místu příslušející ("einnummerierte") železniční stanice Český Heršlák (Böhmisch-Hörschlag). Městys má svůj obecní úřad (Gemeindeamt), farní úřad (Pfarramt), poštovní úřad (Postamt), místní školní radu (Ortsschulrath) a četnickou stanici (Gendarmerieposten). Okresní silnice vedou do Freistadtu, Reichenthalu, Kaltenbrunnu (nynější Studánky - pozn. překl.), Vyššího Brodu, Rožmberka nad Vltavou (Rosenberg) a Dolního Dvořiště (Unterhaid). Z veřejných budov jmenujme kostel sv. Michaela archanděla, radnici (Gemeindehaus) a školu. Školní budova byla postavena v roce 1882, je velmi prostorná a spojená se školní zahradou a velkou loukou. Horní Dvořiště má 131 domů s 908 obyvateli (k 1. lednu 2002 žije v obci včetně místní části Český Heršlák 520 obyvatel, jejich průměrný věk činí přibližně 35 let - pozn. překl.), Heršlák 48 domů s 243 obyvateli. V Horním Dvořišti žijí 3 židovské rodiny, tj. 10 osob. Zbylí němečtí obyvatelé jsou římskokatolického vyznání.
V Heršláku stojí zámek náležející paní Marii Bittingerové. Deskový statek (tj. zapsaný v zemských deskách - pozn. překl.) Heršlák patří k velkostatkům (v originále "gehört zum Großgrundbesitze" - pozn. překl.). Založení Heršláku lze zřejmě připsat Rožmberkům. Nejstarší listina, v níž je Heršlák zmiňován, je datována rokem 1373. Jako majitel tehdy vystupuje Beneš (v originále Benusch - pozn. překl.) z Heršláku z rodu Macutů (v originále Matschuda - pozn. překl). Po tomto rodu následovali v držení Heršláku Cinišpáni (Zinispane), počestní občané města Freistadt.
Ve sporech mezi českými a hornorakouskými pány hrál Heršlák významnou roli, jelikož vlastnění hraniční tvrze bylo samozřejmě pro obě strany důležité.
Jindřich Cinišpán (Heinrich Zinispan) roku 1474 ve spojení se Lvem z Rožmitálu a Petrem Stupenským z Houžné ("mit Lew von Roschmital und Peter Stupenskz von Husne") podnikal výpady do Horních Rakous, proti nimž vyhlásil hejtman země nad Enží (to je jen jiné označení Horního Rakouska - pozn. překl.) obecný zbrojný stav (allgemeines Landaufgebot). K následnému příměří došlo "zu Herslag" dne 20. září 1474 a zámek byl podle jeho podmínek předán hornorakouskému urozenému pánu Georgu von Schaunburg a Rožmberkům s ním spojenými. Heršlák byl později dobyt loupežným rytířem Jindřichem Roubíkem z Hlavatec a Netolic (v originále "von Heinrich Rubik von Hlawatetz und Netolitz" - pozn. překl.), který jako jeho majitel vystupuje už v listopadu 1475. Podnikl odtud i on nájezd do Horních Rakous, opevnil se až u Greinu (na Dunaji - pozn. překl.) a byl tam poražen Reinprechtem z Wallsee. Ve spojení s Rožmberky ovšem živil sváry i nadále. Pravděpodobně však tehdy onemocněl, neboť v únoru 1477 vyhotovil testament, jímž měli Heršlák zdědit jeho příbuzní. Po Roubíkově smrti připadl Heršlák skutečně jeho švagrovi Petru Stupenskému z Houžné a Stupna a přešel posléze dne 11. prosince 1477 prodejem na Rožmberky. Císař Fridrich III. vyslal roku 1478 proti Rožmberkům polního hejtmana Scharffenberga. Heršlák byl sice dobyt, připadl však opět do vlastnictví Čechům, kteří výpady odtud pustošili okolí Freistadtu a odváděli z Rakous do Čech lidi i dobytek. Dne 31. srpna 1480 se podařilo králi Vladislavovi (v originále "Wladislaw", rozuměj Jagellonský - pozn. překl.) dosáhnout klidu zbraní, tj. příměří až do 24. dubna 1481. Váhavou liknavostí hornorakouské panské vrchnosti se 1626 rozmohla selská vzpoura do té míry, že se zemi nad Enží bylo obávat nejhoršího. Plukovník (Oberst) Preuner dostal rozkaz, vyrazit k jejímu potlačení z Čech do Horních Rakous. U Kerschbaumu porazil mohutný dav selských rebelů v čele s jejich vůdcem Hansem Baderem. Čistil od rebelů všechno okolí, dobyl mocí i Heršlák a vypálil ho přitom. Reichenthal a Leonfelden byly rovněž obsazeny a dne 16. srpna roku 1626 byl dobyt i Freistadt. Teprve pak byl opět nastolen klid.
V letech 1653-1800 se nacházel zámek v Heršláku ve vkastnictví Muckenbergů. Dne 18. července 1800 byl pak prodán za obnos 30 000 zlatých a 500 zlatých "klíčovného" ("Schlüsselgeld") Mathiasi Zwettlerovi von Drorsdorf. Cestou exekutivní dražby připadl nato Heršlák 8. října 1803 pražskému měšťanu Franzi Musketierovi, který ho 9. ledna 1806 prodal měšťanu budějovickému Franzi Affenzellerovi. Po Affenzellerově smrti zdědila statek jeho dcera Theresia, provdaná Reischlová. V roce 1841 koupil Heršlák baron Spens a od něho roku 1843 budějovický měšťan Jakub Zátka (v originále "Jakob Zatka" - pozn. překl.), který ji postoupil do dědictví své dceři paní hejtmanové Bittingerové.


J. Märten, Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s. 168-170

Nakonec věnoval pan řídící Franz Gintner své řádky o Horním Dvořišti, pojaté do "Kaplické vlastivědy", jak byla sepsána německým učitelstvem okresu, zejména historii Heršláku, o kterém na stranách Kohoutího kříže lze ostatně najít podrobnější informaci z pera vyšebrodského cisterciáka Justina Josefa Zichrasera. Věrnost Hornímu Dvořišti dokázal však Gintner svým učitelským působením sdostatek a na zdejším hřbitově je se svou ženou také pochován. Stojí tam v černém mramoru vepsáno i datum jeho narození (4. prosinec 1840) a skonu (22. leden 1908), v kronice farní obce Horní Dvořiště (vyšla zásluhou lineckého nakladatelství Denkmayr roku 1999 s krásnou vnější úpravou i knižně s barevným snímkem Gintnerova hrobu) je pak zaznamenána jeho smrt jako významná událost městyse tímto odstavcem:

1908, Jänner: Wiederum hat Oberhaid einen schweren Verlust zu beklagen. Herr Oberlehrer Gintner, der viele Jahre hier in der edelsten und besten Weise als Erzieher der Jugend gewirkt, folgt seiner guten, braven Gattin, die ihm in Dezember 1903 im Tode vorangegangen.

(tj. 1908, leden: Hornímu Dvořišti je opět litovat těžké ztráty. Pan řídící učitel Gintner, který tu byl po mnohá léta tím nejušlechtilejším a nejlepším způsobem činný jako vychovatel mládeže, následuje svou dobrou, řádnou choť, která ho v prosinci 1903 ve smrti předešla.) Ne, k majestátu smrti každého z nás lze sotva co dodat.

- - - - -
* České Budějovice / † † † Horní Dvořiště

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Hrob v Horním DvořištiHrob v Horním Dvořišti
Náměstí v Horním Dvořišti na staré pohlednici z počátku 20. století
Horní Dvořiště na originále mapy stabilního katastru z roku 1826
Kostel sv. Michaela Archanděla v Horním DvořištiKostel sv. Michaela Archanděla v Horním Dvořišti
Poutní kaple na vrchu Kalvárie u Horního Dvořiště

zobrazit všechny přílohy

TOPlist