logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GISELA GENSCHOVÁ

Předmluva k dokumentárnímu románu Kranewitter

Tento román chce představit lidi, kteří žili na severu Rakouska. Hlavní postavou je Gerlinde. Strávila prvých 30 let svého života na jihu dnešní České republiky a následujících 60 let na severu Rakouska. Blízkostí hranice nabývaly politické konflikty zvláštní váhy a formovaly jejich životy, které byly jinak určovány venkovskými obyčeji, zvyklostmi a potřebami. Nejrozličnější konfliktní situace se pak často řešily kompromisy i proti vlastnímu přesvědčení. Časem je štěstí pozvedalo až do nejvyšších sfér, ocitali se ale i v nejhlubším zoufalství až na samém pokraji existence. Všechny události v tomto dokumentárním románě, který zahrnuje časovou rozlohu prvních sedmdesáti let minulého století, jsou výsledkem pečlivých rešerší a často až do detailních podrobností autentické. Byly rekonstruovány z příležitostně získaných fotografií a dopisů, deníkových zápisků, množství dokumentů, záznamů v knihách narození a úmrtí, údajů pozemkových knih, muzeí a archivů, jakož i jedné sbírky úmrtních lístků (Totenbildchen) a vzpomínek sousedů. Jména většiny osob - zvláště těch dosud žijících - byla pozměněna.
Kvíčaly, německy Kranewitter, také Krammetsvögel či Wacholderdrossen - byly z ptačích druhů Gerlindě asi nejmilejší, myslela si totiž, že jí nosí štěstí. Jsou to tažní ptáci, nápadní zvláště pěkným zbarvením svého peří. Jako jediný druh čeledi drozdovitých žijí v malých hejnech. Dříve byli navíc venkovským obyvatelstvem považováni za jakési "proroky" počasí (Wetterpropheten). Jejich přítomnost ve střední Evropě předpovídá v létě chladna, v zimě naopak spíše tepleji a také málo sněhu. V létě jsou užiteční hubením nejrůznějšího hmyzu, který je jejich potravou, v zimě se živí bobulemi na stromech a keřích. Je to u ptáků vzácná schopnost přechodu na jiný druh potravy a přizpůsobení se přírodním podmínkám. Už mnohokrát byly kvíčaly ohroženy vyhynutím, poněvadž byly hojně loveny. Už od roku 1910 jsou přitom chráněným druhem. Románový titul "Kranewitter" (možná by česky mohl znít i "Kvíčaly v jalovčí", aby se nezapomnělo na označení keře, tvořícího podstatnou složku jejich nejen nářečního německého jména - pozn. překl.) tedy vychází z Gerlindiny příchylnosti k nim, kterou ráda vyjadřovala i "vlastnoruční" veršovou nápodobou jejich hlasu a zpěvu. To kvůli nim, svým milovaným kvíčalám, se také ocitla v závažném konfliktu, který je v románě vylíčen. Ti ptáci provázeli prostě její život.
Román nečekaně získal na aktuálnosti, když v téže době, kdy jsem pracovala na jeho pasážích týkajících se toho, jak byla rodina Bautnerových (Bautnerů dům, "Bautnerhaus", hraje v románě jednu z hlavních rolí a je zobrazen i na obálce knihy - pozn. překl.) postižena prvou světovou válkou s jejími boji zejména na Balkáně, došlo na stejném území dnes už bývalé Jugoslávie hned ke čtyřem válečným konfliktům, které si až dosud vyžádaly 250 000 lidských životů.
Nářečí, jakým se hovoří v rakouském Mühlviertelu, je ve prospěch lepší srozumitelnosti uvedeno jen v náznaku, což mi tamní čtenáři snad laskavě prominou. Nářeční výrazy a slovní spojení jsou vysvětleny jednotlivě. (...)
Zvláštní dík patří všem sousedkám a sousedům selky Bautnerové (v originále "Bautnerin" - pozn. překl.), kteří s takovou prostosrdečnou upřímností hovořili o obyvatelích Bautnerova stavení a Piberschlagu a poskytli tak cenné přispění ke vzniku tohoto dokumentárního románu. Stejně tak chci poděkovat své rodině, která mě neustále povzbuzovala a podporovala v mé práci. Také všem poradcům bych ráda vyjádřila své poděkování za odbornou pomoc.


www stránky Kranewitter - Gisela Gensch

Asi lze těžko žádat víc než předmluvu na ukázku ze šestisetstránkového románu, jehož samotná dějiště sahají od severu počínaje přes dnes zaniklou šumavskou Horní Dlouhou (Ober-Langendorf), Malšín (Malsching), Frymburk (Friedberg) a Přední Výtoň (Heuraffl) do rakouského už Piberschlagu a Helfenbergu, při nichž někde leží končiny s Bautnerovic chalupou. Internetové stránky Kranewitter - Gisela Gensch ostatně nabízejí vedle fotografií hlavních hrdinů děje a autorčiných vlastnoručně malovaných obrazů z rakouského Mühlviertelu i mapu míst děje na české i rakouské straně a další textové ukázky originálního německého znění románu. Jeho autorka Gisela Genschová sama, jak se tam píše, je rodem z Berlína, kde spatřila světlo světa v roce 1938, navštěvovala tam školu a po maturitě studovala jazyky a také výtvarné umění. Působila poté 36 let jako učitelka vyšších tříd berlínských základních škol, naposledy pak jako učitelka němčiny na Univerzitě pro ekonomiku a finance v severočínském městě Dalian. Už ve svých šestnácti letech trávila poprvé své letní prázdniny v Rakousku, kde na jedné selské usedlosti opatrovala děti jejích majitelů. Také na cestách s rodiči a na pozdějších zimních lyžařských výpravách za sněhem zůstala Rakousku věrná a za Rakušana s vídeňskou matkou a prababičkou rodem z Mühlviertelu se i provdala. Když pak její muž na několik let přijal pracovní místo v Linci (Linz), v obou vzrostla láska k tomu kopcovitému kusu světa při šumavské hranici, láska, která vyvrcholila koupí a obnovou starého selského stavení. Genschovou nadchly životní osudy lidí, které mají cosi společného s jejím rodným Berlínem: obě ta místa totiž leží v samém ohnisku evropských dějin mezi mocenskými bloky Západu a Východu, přímo na někdejší "železné oponě". Autorčin zájem o historii a její radost z psaní se tu spojily v jedno jediné putování po stopách těch, kdo "Bautnerhaus" obývali kdysi před ní. I více než 300 olejů a akvarelů z kraje kolem jsou výrazem vztahu Gisely Genschové nejen k Mühlviertelu, ale i k něčemu, co dovedeme "ze šumavské strany" dobře pochopit. Ano, jde o kraj, zejména však o jeho lidi.

- - - - -
* Berlín (BE) / Piberschlag (A) / Helfenberg (A) / Přední Výtoň / Frymburk / Malšín / Horní Dlouhá

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Obálka (2002) jejího "dokumentárního románu" vydaného mnichovským nakladatelstvím Bachmaier
Gerlinde z její knihy ve 31 letech se svou přítelkyní Katharinou
"Bautnerhaus" v roce 1950
"Bautnerhaus" v zimě
"Bautnerhaus" je ten vlevo na obraze jí signovaném

zobrazit všechny přílohy

TOPlist