logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ FUCHS

1900: Prosebné dny

1900: Prosebné dny (v originále "Bittage", má být ovšem "Bitttage" - pozn. překl.):
kaple na Debrníku (v originále "Deffernikkapelle" - pozn. překl.)
kaple při Jiříkově dvoře (v originále "Girglhofkapelle" - pozn. překl.)
kaple zvaná "barabů" (v originále "Kupperlhofkapelle" - pozn. překl.)

Toto je český překlad jednoho z více než jednoho statisíce lístků (převážně o rozměrech 3,7 x 1,3 cm) kartotéky, která byla jakousi paralelou ztracené obecní kroniky Železné Rudy (Markt Eisensteiner Gemeindegedenkbuch), vedené Franzem Fuchsem do roku 1945. Na jiných třech (jaké jen to století ho mělo následovat!) je třeba zaznamenáno kněžské svěcení a primice P. Johannese Zieglera v červnu onoho roku 1900, budoucího prefekta a učitele náboženství v dolnobavorském klášteře Metten, kde v 73 letech věku skonal dne 9. července 1947. Prosebné či též "křížové" dny (Feriae Rogationum) z úvodní textové ukázky jsou tři po sobě jdoucí dny (pondělí, úterý, středa) v týdnu po páté neděli velikonoční, které předcházejí svátku Nanebevstoupení Páně. Prosebné procesí do polí, v jehož čele je nesen kříž, zastavuje na čtyřech místech a kněz tam uděluje požehnání za uchování dobré úrody, za odvrácení nemocí, hladu, války, krupobití, zejména pak za vykořenění hříchů, bludů a nevěry, tj. těch nejčastějších příčin Božích trestů. Toho roku 1900 bylo Franzi Fuchsovi ze Železné Rudy 2. listopadu osmnáct let. Spatřil totiž světlo světa v roce 1882 v železnorudském čp. 173 (dům s tím číslem popisným už v dnešní Zahradní ulici nestojí) jako nemanželský syn švadleny Karoliny Fuchsové, nemanželské Anny Fuchsové, manželské dcery zdejšího cvočkaře (v matrice povolání označeno výrazem "Nagelschmied") Georga Fuchse a jeho ženy Barbary, roz. Sperlové rovněž ze Železné Rudy. Kmotrou se chlapci stala jeho porodní bába Theresia Schafhauserová, v matrice i vlastnoručně podepsaná. Pozdější přípis uvádí i datum svatby Franze Fuchse 7. ledna roku 1919 s Marií Saglovou, narozenou v listopadu 1883 na dnešním Špičáku jako dcera "provizorního" železničního hlídače Josefa Sagla a jeho ženy Moniky, roz. Bruckdorferové, obou ze Železné Rudy, ve zdejším kostele Panny Marie Pomocné z Hvězdy. Manželství Franze a Josefy zůstalo bezdětné. Místní lidé říkali knihkupci Fuchsovi (tak je označen povoláním v oddací matrice, dům čp. 138 v ulici Adolfa Kašpara, kde měl podle matriky svůj obchod, dosud stojí) laskavým přízviskem "Papierfuchs", poněvadž se věčně obíral svými "Papierln", tj. papírky. Kromě své někdejší jistě ctihodné živnosti byl později maximálně svědomitým obecním tajemníkem a knihovníkem. Až do roku 1945 vedl ztracenou (či jen pohřešovanou?), jak už zmíněno, železnorudskou kroniku. Hned dne 22. července 1945 mu byla odňata. Byli přitom dva čeští vojáci a Němec W. St., označovaný jako "Judas von Eisenstein" (tj. "Jidáš ze Železné Rudy"). Fuchsova rovněž už zmíněná lístková kartotéka byla vodítkem Franzi Wudymu při jeho zpracování knihy "Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein" z roku 2005. Ne ovšem jako celek: pozůstalost, obsahující větší část nedocenitelné dokumentace železnorudských dějů, byla totiž svěřena manželskému páru Franze a Anny Weiningerových a Franz Weininger (*4. února 1910 v Železné Rudě, †8. května 1992 v bavorském Straubingu) kartotéku neprozřetelně zapůjčil jistému zájemci a Franz Wudy nikdy nepřestal věřit na její vrácení. Ten, kdo ji kdysi drobným úhledným písmem svěřoval papíru, zemřel 20. července roku 1957 v Zwieselu, vlastně nejbližším bavorském městě na jih od "obou" Železných Rud (ty "české" jsou přitom vlastně dvě: Železná Ruda /Markt Eisenstein/ a Špičák /Dorf Eisenstein/).

- - - - -
* Železná Ruda / † Zwiesel (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho jméno na seznamu "v cizině zemřelých" ze stránek krajanského měsíčníku
Nekrolog na stránkách krajanského časopisu
Pět ukázek z jeho rodácké kartotéky
Památník vyhnanců na hřbitově v Bavorské Železné Rudě

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist