WILLY FRITSCH

Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 512

Záznam o jeho narození ve vejprtské křestní matrice

Repro SOA Litoměřice

Záznam volarské křestní matriky o narození jeho ženy Marie, narozené 2. července 1881 (den nato ji v kostele sv. Kateřiny pokřtil kaplan Alois Urbanides, pražský rodák a pozdější vikarista na Vyšehradě a farář v Košířích) ve Volarech čp. 6 zdejšímu učiteli Ludwigu Schilhanslovi (jeho otec Sebald Schilhansl byl podruhem ve Volarech čp. 133, matka Mariana, roz. Hafnerová, pocházela z Volar čp. 174) a jeho ženě Christině, dceři krejčovského mistra ve Volarech čp. 76 Jakoba Kaspara a Marie, roz. Bumerlové z Volar čp. 109

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 191 v Nádražní ulici na předměstí Vimperka s rodinou Fritschovou, tj. s ním jako hlavou rodiny, manželkou Marií (*2. července ve Volarech), syny Richardem (*20. října 1902 ve Volarech) a Ottou (*30. listopadu 1910 ve Vimperku), jakož i dcerou Hildou (*25. prosince 1919, tj. na Boží Hod vánoční, ve Vimperku)

Repro Sčítání lidu 1921, Želnava, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Google Street View zachytil dům čp. 191 při dnešní Pražské ulici ve Vimperku někdy v listopadu 2019 i s kovovým kohoutkem na střeše

Repro Google Maps

Obálka notového záznamu písně s jeho textem

Báseň Viktora Ernsta Zimmera, autora hudby k jeho písni, z 1. vůbec čísla Böhmerwäldler Heimatbrief, datovaná 25. května 1948

Nekrolog v krajanském časopise

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1958, č. 6, s. 30

O něm v rodácké pamětní knize i s udáním stranické příslušnosti k sociální demokracii a také místem bydliště na Nádražní ulici čp. 191 ("Fritsch-Villa")

Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 512-513

Kolorovaná pohlednice vimperské firmy Albert Hollub z roku 1900 se zobrazením dívčí školy, na které více než 20 let působil - jde o památkově chráněnou secesní stavbu, kterou navrhl architekt Maximilian Franz Loos, budova školy byla slavostně otevřena 16. září 1899

Repro R. Hajník, Vimperk v zrcadle času (2013), s. 101

"Badhausorchestr" Lázní sv. Markéty, s uprostřed stojícím prachatickým školním řídícím Viktorem Ernstem Zimmerem, je zachycen na snímku z roku 1920, kdy slavil 10 let svého trvání

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1991, č. 11, s. 533

Prachatice s Lázněmi sv. Markéty a horou Libín na staré barevné pohlednici firmy "Diorama"

Repro R. Fink, Gruß aus dem Böhmerwald (1992), s. 59

"Perla Šumavy", jak jsou tu označeny Lázně sv. Markéty, na staré pohlednici, která neopomíjí ani vlakové spojení na kolejích vlevo mezi stromy

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 2018, s. 39 (ze sbírky Reinholda Finka)

Pseudogotická kaple sv. Markéty v lázeňském parku

Repro Glaube und Heimat, 1963, č. 15, s. 645

Foto z roku 2005 zachycuje už kapli bez věžičky, zpustošenou a zarostlou v křovině

Repro M. Valenčík, Ohrožené památky : kostely, kaple a kapličky v České republice (2006), s. 40

Obnovená (2018) kaple sv. Markéty a nová socha světice na jejím oltáříku, pořízená podle starého snímku Josefa Seidela někdy z konce 19. století

Foto Pavel Polák a Museum Fotoateliér Seidel